Předchozí (1058)  Strana:1059  Další (1060) |
|
|||
1059
|
|||
|
|||
nil. — 3) Způsobem oznamovacím po slovech:
kýž, kéž, ať, nechať. Kýž to celý svět slyší. Nechť jest tak. Mk. Vz Kýž, Nechť. Moesi-a, e, f., nynější Bulharsko a vých.
částka Srbska. Vz S. N. — Moesijský; — Moesi- ové. Mogador, u, m., druh likéru. Us.
Möglich, něm. so schnell als m., jakž n.
co n. pokudž nejrychleji. Mk. Mogontia-cum, ka, n., m. Vz Mohuč.
Mohač, e, m., mě. v Uhřích, Mohatsch.
Jg. Vz S. N. Mohamed, Mahomed, a, m. Vz S. N.
Mohan, a, m., řeka Main v Něm., Moenus.
Vz S. N. Mohbitosť, i, f. = hýbání, Regsamkeit,
f. Nejlépe počištění života se stává m-stí a prací. Krab. Mohbitý = mohvitý.
Mohelnice, e, f., ves v Bolesl.; mě. na
Mor., Müglitz. Vz S. N. — Mohelničan. -- Mo- helnický. Mohol, u, m., prach, drť, der Staub. 1707.
Moholný = mocný. Sardy město moholné,
bohaté a rozkošem oddané. Sš. Zj. 375. Mohoucí, mohúcí, der könnende; mächtige.
Jaroslav jak orel letě, tvrdú ocel na mohú- cech prsech. Rkk. 55. Mohoucnosť, i, f. = moc, Die Macht.
Krok. Mohoucný, mocný, mächtig. Jg.
Mohovitina, y, f., mohovité jmění, die
Fahrnisse. Kom. Mohovitosť, i, f., majetnosť, jmění, zá-
možnosť, mohutnosť, das Vermögen, Hab u. Gut, die Habschaft, Wohlhabenheit, Vermö- gensumstände. Jg. Málo míti na m-sti; daň, plat z m-sti. D. Osoby, o jichž m-sti byl kon- kurs vyhlášen. RGB. 1850. — M., movité n. pohybné jmění, bewegliches Gut, Fahrnisse, das Mobiliarvermögen. Zlob. Mohovitý, mohutný, zámožný, majetný,
vermögend, vermöglich, reich, wohlhabend, bemittelt, begütert. Mohovitější (mocní). Kn. Slibujeme a máme jiného rukojmě místo toho umrlého tak dobrého a mohovitého... k sobě přistaviti a podlé sebe zapsati. Τον. 96. Μ. panstvo, král, Rozml. Petr. s Jul. 1520., měšťan, Víd. list., muž. D. — M. — pohybný, mo- vitý, mohvitý, beweglich. Všecka mohovitá zboží. V. M. statek, V., zboží, Kom., věc, Brikc, jmění. D. Počátkem 17. stol. velmi často v tomto významu slova užívali. Blk. Mohrdörfl, Míroveček u Mohelnice na
Mor. Mohren, Javorník u Svitavy na Mor.
Mohúcí = mohutný. Kat. 2935. Vz Mo-
houcí. Mohuč, e, m., Mohuc, e, f., mě. Mainz
(lat. Mogontium, Mogontiacum) v Německu. — Mohučan, a, m.; pl. -né. — Mohucký (m. Mohučský, vz -ský). Vz S. N., Tk. I. 618., II. 542., III. 654. Mohutněti, ěl, ění, mächtig heranwachsen.
Dch. Mohutnosť, i, f., mocnosť, moc něco uči-
niti, die Macht, das Vermögen. Jg. píše mo- hútnosť z mohoutnosť, ale neuvádí žádného příkladu, v kterém by se slova mohoutnosť užívalo. Vz Mohutný. K m-sti přijíti, D., jí |
nabyti. Má velikou m. Troj. — M., jmění,
statek, mohovitosť, das Vermögen, die Wohl- habenheit, die Vermöglichkeit. Jg. K m-sti přijíti. D. — M., v log., Das Vermögen, fa- cultas. M. cíticí (Gefühls-), mluvicí (Sprach-), myslicí (Denk-), nazírací (Anschauungs-), obnovovací (Reproductions-), odtahovací (Ab- stractions-), představovací (Vorstellungs-), sna- žicí (Bestrebungs-), žádání (Begehrungs-). Hš. Mohutný z mohutý, Mkl. B., 204., lépe
než mohútný, n v příponě -ný jest vedlejší živel a mohlo by rovněž tak dobře býti mo- hutý, slovutý, jako máme tekutý, smrdutý, visutý, mrzutý, zdvihutý, kterážto slova mají vesměs u krátké. Mk. Cf. Mkl. B. 204. Mo- hutný, od moh-u a přípony -utný m. -utý. Kt. Poněvadž o kvantitě rozhodují často příčiny fonetické, tedy nelze vlastně proti: mohútnosť, mohútný, slovútný atd. ' bojovati leč autoritou spisovatelů, tou však zde roz- hodnouti jest nesnadno, poněvadž aspoň dle Jg. slovníku oba tvary stejně často se objevovaly: mohútnosť: Troj. (Jg. ), D., mo- hutnosť: Troj. (Jg. ), D., mohútný: Jel., Ráj., mohutný: Jel., Troj., Mand., Č., Lom., D.; slovútný: V., Dal. (Jg. ), Kom., Br.; slovutný: V., Dal. (Jg. ), Br., Troj. (Jg. ), Kron, mosk., Zlob. — M. = mocný, silný, statný, vermöglich, mächtig. M. pán, Aqu., ustanovení, Troj., panství, Mand., kůň, Č., správce, čin, vrah, umění, vojsko. Ráj. — M. bohatý, reich. M. muž, zámožný, D., Lom., V. Mohutý, mohutný, mohovitý, mächtig.
Rozml. Petr. s Jul. 1520. Mohvitý (zastr. mohbitý), mohovitý, mo-
vitý, pohybný, beweglich. M. zboží, V., sta- tek, svršky, nábytek. D. Mohyla, y, f., pahorek, Hügel, m.; nad
hrobem nasypaná hromada, D., náhrobek ze země a z písku nasypaný, Brt., vysoký ze země nasypaný hrob pamětní u Polákův a u Rusův, Grabhügel, m. Rk. M., homila, ho- mola, sopka, vlčí kopec, želník. Vz S. N. a KP. I. 98. Mohylek, lka, m., Der Aaskäfer, silpha. Jg.
Mohýlík, u, m., hřbitov; jm. přívrší u Ho-
řice. Jg. Mohylník, a, m., orel křiklavý, Schrei-
adler, m., aquila naevia. Palliardi. Mý. Mohžditi, vz Hmožditi.
Moch, u, m. = mech. Na Slov.
Mochanina, y, f., motlanina, jisté jídlo.
Aqu. Mochna, y, f., rus., rostl. růžovitá. M.
potentilla, Fünffingerkraut, n. Kk. 250., Čl. 45., FB. 99. M. bílá (p. alba); jarní, p. verna; husí, p. anserina; krátkopňová, p. subacaulis; lehavá, p. inclinata; položená, p. supina; přímá, t. recta; prostřední, p. intermedia; stříbrná, p. argentea; tmavá, - p. opaca; zlatá, p. aurea, Jg., plazivá či pětiprstka, p. reptans; roz- prostřená, p. procumbens; nátržník, p. tor- mentilla; sedmilistá, p. heptaphylla; pope- lavá, p. cinerea; skalní, p. rupestris. Mochňanka, y, f. Stachelbeere, f., na Slov.
Mochnovité rostliny, potentilleae, Finger-
blättrige. Vz Kk. 250. Mochodrž, e, f., zastr., hra na slepou bábu.
Hus. |
||
|
|||
Předchozí (1058)  Strana:1059  Další (1060) |