1060

Mochomůrka, y, f., lépe: muchomůrka.

Jg.

Mochov, a, m., ves v Kouřimsku: tam
byly rybníky, jichž voda časem ovšem se
blyštěla, odtud prý: Blyští se ti pod Mo-
chovem i. e. jsi usmrkaný. Us. Kouř. Vz Tk.
I. 409., II. 542., III. 182.

Mochyně, ě, f., physalis. — Židovská
třešně, p. alkekengi. FB. 55.

Mój = můj.

Moje, i. e. žena, vz Můj.

Mojemu m. mému. Vz Můj.

Mojich m. mých, vz Můj.

Mojim m. mým, vz Můj.

Mojvín či Ojvín, a, m., ves v Čech. Tk.

II. 241.

Mojžíš, e, m., nyní také píší Mojžiš.
Moses, Stojí jako prkenný M. Vz Hloupý.
Jg., Č. Držeti s Mojžíšem (= dělati co mož-
ného). Č. — Mojžíšův. Mojžíšovy knihy. Br.

Mok, u, m., tekutina jako voda atd., Flüs-
sigkeit, f., das Nass. Mokem na jich huby
lel. Troj. Kde řeka m. svůj valí. Ráj. Z hroznů
mok. Ráj. — M. = močení ku př. lnu, ko-
nopí, Die Röste. Sládek ječmen z moku do
humna dá. Kram. — M., tinktura, Tinktur.
M. sazový, cukrový. Techn. 234.

Mokárna, y, f., likérna, Liqueurfabrik, f.
Techn.

Mokerec, rce, m. = moč. Na Slov. Harn.,
m. Plk.

Mokern, Mokrá v prus. Slezsku.

Mokka, y, f., mě. při moři v Arabii, odkud
výborná káva. Rk.

Moklec, klce, m., lentiscus, rostl. Rozk.

Moklina, y, f., die Nassgalle, nasser Ort
im Felde. Rk. Vz Mokřín.

Moklosť, i, f. = mokrosť. Jg.

Moklý, vlhký, feucht, nass. St. skl. II
165.

Moknouti, knul a kl, ut, utí = mokrým se
stávati, vlhnouti, nass werden, V.; měknouti
weichen, eingeweicht sein. Jg. — abs. Oni
mokli co doch. Kom. Len mokne. Us. — čím:
zmokli jsme deštěm. Jg. — komu od čeho:
Mokne mi kožich od té husté mlhy. Sych. —
v čem: v slzách m., L., ve vodě.

Mokrá, e, f., u Opočna ve Hradecku. Tk.

III. 55. — M., jm. louky u Dalečína na Mor.
Km.

Mokřaď, i, f., mokřada, y, f. = mokřina.

Mokřák, u, m., Sumpfmoos, n. Č.

Mokravý, nass, M. rok. Us. Petrov. Dch.

Mokře, nass, adv. Us.

Mokřec, krce, m., der Phlegmatiker, zastr.
Ms.

Mokřeti, el, ení, nass werden.

Mokřín, u, m., mokřina. Wassergalle, f.
Us. Kouř.

Mokřina, y, f., mokré místo v poli atd.,
temenec, Wasser-, Nassgalle, f., nasser Fleck,
Bruch, m. Ovce na vršitá místa a ne do hlu-
bokých mokřin hnáti. Puch. — Kon., Zlob.,
Ráj.

Mokřinky, pl., f., jm. polí u Palonína na
Mor. Km.

Mokřiště, ě, n., ein nasser Ort, Fleck (im
Felde). Dch.

Mokřiti, mokři, -kře, (íc), il, en, ení;
mokřívati, nass machen, netzen. V. co: šat,

zemi. — co čím kde: Šat vodou v neckách
m. — kam: na stěnu = scáti, močiti, pis-
sen. Č.

Mokřítko, a, n. Benetzer, m. (Apparat).
Dch.

Mokro, vz Mokrý. — M., a, n. = mokrosť.
V. Dnes je m. D. Ležíme v mokru. Berg.

Mokropsy, dle Dolany, ves u Zbraslavi.
Tk. I. 618., III. 121.

Mokrosť, i, f., die Nässe. Míti vláhu a m.;
m. vytáhnouti. V. M. vodnatá v oku, Sedl.,
vlačitá (lepkosť). Ja.

Mokrota, y, f. = mokrosť. 1572.

Mokrovlasý, nasshaarig.

Mokrovousy, dle Dolany, bývalá tvrz
v Královéhrad. Vz S. N.

Mokrsko, a, n., ves u Knína. Tk. III. 121.

Mokruška, y, f., tetanocera, hmyz. Krok.

Mokrý; mokr, a, o; kompar. mokřejší;
nass. M. zem, pole, šat atd. Mokré a suté
věci měřiti. Br. M. jako hnůj, Č., jako myš,
Pk., jako doch. Lb. Bratr z mokré čtvrti;
Probošt z mokrého pole; mokrý tovaryš. Vz
Opilství. V., Smrž., Kom., Č. Suchý marec,
mokrý máj, bude humno jako háj. Na Slov.
Suchý březen mokrý máj, bude ve stodole
ráj. Vz Březen, Máj. Jako mokrá káně (chodí).
Jg. Skrz na skrz m. D. Mokrá cesta, vz
Cesta. Mokrý deště se nebojí. Vz Zlý. Lb.
— čím: krví jsa mokr. Jel. — na co: Je
až na tělo mokrý. Šm.

Mokrýš, e, m., slezinník, chrysosplenium.
M. střídavý, ch. alternifolium; stříčnolistý,
ch. oppositifolium. FB. 97.

Mokva, y, f., lenosť, Faulenzerei, f. Na
Slov. Bern.

Mokvan, a, m., lenoch, der Faulenzer. Na
Slov.

Mokvanka, y, f., lenoška, die Faulen-
zerin. Na Slov.

Mokvar, u, m., bahniště, Nassgalle, f. Us.

Mokvati, mokvávati, nässen, nass sein. V.
Oko mokvá; kámen, neduh mokvá. Us. —
čím: rána mokvá hnisem.

Mokvavý, co mokvá, nässend. M. pole.
Us. Petrov. Dch.

Mol, e, m. (nov. mol, a, m., v Klat. mola,
y, f. ), z ml v ml-íti. Vz Gb. Hl. 146. Moli
(tineidae) lítají v noci a sežírají vlněné
látky a kožešiny. Pt. Die Motte, Schabe.
Vz Hmyz. M. šatní (tinea sarcitella), kožeš-
nický (t. pellionella), čalounický (t. tapet-
zella). S. N., Frč. 176. M. obilní (tinea gra-
nella), housenka mole voskovního (t. cerella).
Vz S. N. M. spižírní, t. lacteella. Vz více
v Frč. 175., 176. Sežrání od molů. D. Molové
šaty, molíci knihy hryzou. Kom. Kosatec
mezi šaty do truhel vložený zachovává je od
molů a kazů. Byl. Kožichy byly vyneseny,
aby jich molové nesnědli. Svěd. 1569. Roucho
vaše od molů jest pokaženo. Mel. Jak. 5. 2.
Proti molům v kobercích: položí se přes
koberce mokré sukno a žehlí se. Prm. M.
v drahém rouše, živá ryba na suše, vlk mezi
kozami, žák mezi pannami, kozel v zahradě,
Němec v české radě, můž tomu každý roz-
uměti, že ty věci bez škody nemohou býti.
Prov., Jg. Trn v noze a myš v stoze, moucha
v jíše a mol v drahém rouše. Rým. Před moli
je ten poklad bezpečný. Smil v. 1455. — M.,