1061

červ v úlech, voskový, die Wachsmilbe. —
M. ovocný. — M. ve vlně; mouční, Mehl-
wurm. D., V. M. hroznový, der Sauerwurm,
Heuwurm, Šk. — M., červotoč, Holzwurm.
Berg. — M., hlavy n. ve vlasech, osutina na
hlavě, prašivosť, Kopfgrind. M. suchý = lupty,
tinea miliaris; mol mokrý, tinea favosa, nasser
Kopfgrind. Sal., Ras. — M. hřivní, podobný
neduh koňský, die Mähnenfäule. Ja. — M.
ocasní (též neduh koňský), der Rattenschwanz.
Ja. — M. vinný, pivný n. molek = pijan,
piják, ein Saufbold, Trunkenbold. Br. Na mol
opilý, spitý. Jg. Opilý jak mol. Na Mor. —
M. dvorský, Hofschranze, m. — M., trápení,
nagender Kummer, Wurm, Gewissensbisse,
m. Jg. Každý má svého mola. L.

Mola, y, f.. = modla, Götze, m.; račí doupě,
Krebsloch, n. Na Slov.

Molák, a, m., někde = ponrava. Us.

Molanka, pl., n., jm. polí. Mor.

Molasa, y, f., hornina, die Molasse. Presl.

Molásati = oblo požírati, gierig fressen.
— co: koláč; kráva jetel molásá. Us. Poličan.

Molatá, kolatá se, praví se o tom, kdo
chodě se potácí. V Opav. Pk.

Moldánky, varhánky, multánky, na Slov.
mulitánky, pl., f., nástroj hudební z píšťal
složený, eine mehrflötige Rohrpfeife, Mund-
orgel. Skládá se z 5, 7 a více spojených rou-
rek nestejně dlouhých, jež na spodním konci
zadělány jsou. Má-li se na nich hráti, položí
se k ústům, smýká se jimi na příč po do-
lejším pysku tak, aby proud dechový rourku
po rource zasahoval, Rourky jsou buď z kovu
buď z dutého rákosu n. z brků. Zvuk jejich
je dosti líbezný a lze na nich prostonárodní
nápěvy dobře zapískati. Týž nástroj slul u
Řeků syrinx. Vynalezl prý jej Pan (Panova
píšťala); s ním se vyobrazuje. KB. 313. Vz
S. N. M. nadýmať a hráti na ně. L., Č. Mol-
dánky spustiti, natahovati = začíti plakati.
Sych., Šm., Kts. Hraje na m-ky = pláče.
Lb. — M., dudy s velikým pytlíkem a malou
píšťalou, eine Art Sackpfeife. D.

Moldau, něm., řeka Vltava; jm. místa:
Vltavice v Plzeňsku. S. N.

Moldava, y, f., země Multany, die Moldau.
Vz S. N. — M., řeka v Čech., lépe: Vltava,
die Moldau. Us., Jg. — Moldavan, a, m. —
Moldavanka, y, f. — Moldavský, Moldauer.

Jg.

Moldon, moldoun, u, m., pol. multan,
na Slov. moldon, něm. Moltun, Multun, střlat.
multeda, angl. mould; fr. molleton, cf. lat.
mollis, Jg., Mz. 256., hustá látka vlněná,
měkká. D., Rk.

Moldounka, y, f., sukně z moldonu (mol-
dounu). Ein Moltunrock. Mřk.

Molek, lka, moleček, molček, ečka, m.
malý mol, kleine Motte. — M., opilec, Säufer,
m. Vinný, V., pivný m. Jg., Č. Pivný m. nerád
pije piva, než jí je. Jg., Lb. Vz Opilec, Opil-
ství.

Molekularní, Molekular-. M. síla. S. N.,
KP. II. 9.

Molekule, í, pl., f., z lat., nejmenší částky
hmoty, jinak atomy zvané aneb i skupení
takových atomů. S. N., KP. II. 9. Atome.

Molík, a, m., malý mol zvl. v knihách,
die Büchermotte. Molíci knihy hryzou. Kom.

Molitva, y, f., zastr. = modlitba. Št.

Moll, z lat. mollis, měkký, druh tonu. —
M., u, m. = Moldon.

Mollusca, lat. = měkkýši.

Molnatý, plný molů, mottig, schabig. Bern.

Molo, it. z lat., hráz kamenná v přístavu,
der Damm. Rk.

Molobrvka, y, f., microloma. Rostl.

Moloch, a, m., modla Ammonských a
Moabských, v jejíž podobě ctili sílu přírody
rušící opět to, co bylo utvořeno a jíž obě-
tovali lidi, zvláště děti. Vz S. N.

Molossové žili v střední části Epiru. Vz
S. N.

Molossus, moloss, u, m., stopa veršová:
— —- —, loudání, skákávám.

Molovatěti, ěl, ění, schabig werden. Rou-
cho zmolovatělo. Br.

Molovatý, molovitý, plný molů, schabig,
mottig; m. kůže; 2. na způsob molů, mot-
tenartig. Molovatí tvorové. Um. les. — Kůň
molovitý. Ja.

Molovina, y, f., der Mottenfrass. Rk.

Molovitý — molovatý.

Molový, Motten. - M. víno; neduh, die
Mähnenfäule, der Rattenschwanz; bylina, das
Schabenkraut. D. Vz Mol. M. koření (rýnský
kvítek, mládeneček), das Rheinblümlein. Č.

Molto, it. z lat., velmi silně; m. allegro,
velmi rychle; m. andante, v. zvolna. Rk.

Molvice, Mollwitz, ves u Vratislavi. S. N.

Molybden, u, m., žestík, prvek kovový;
jest kov bílý, téměř stříbrolesklý, tvrdší to-
pasu. Molybdän. Vz více v S. N. a Šfk. 296.

Molybdenan, u, m. M. ammonatý. Vz Šfk.
297.

Moment, u, m., z lat., rozhodný okamžik,
doba, der Augenblick, der Zeitpunkt; pouhá
doba, Hš.; důležitosť, příčina, Grund. V me-
chanice ocenění účinku sil při nějakém stroji
v jistých okolnostech působících. M. pohybu,
lenosti. Vz S. N.

Momentanní, okamžitý, momentan, au-
genblicklich, plötzlich.

Momordika, y, f., momordica, der Bal-
samapfel. Rostl.

Monaco, a, n., knížectví východ. od Nizzy.
Vz S. N.

Monadelfia, e, f., jednobratrstvo rostlin.
Vz S. N.

Monandria, e, f., jednomužstvo rostlin.
Vz S. N.

Monarcha, y, m., dle Despota; monarch,
a, m., z řec., samovládce. Der Monarch, Selbst-
herrscher. V.

Monarchický, monarchisch.

Monarchie, e. f., z řec, samovláda, die
Monarchie, V., Kom., Br.; monarchijský,
monarchický, monarchisch.

Monastýr, u, m., z lat. monasterium, srb.,
klášter. KB. Das Kloster.

Monda, y, f., Monika. Us. Prk.

Mon Dieu (fr., mon dyé), můj Bože! Rk.

Mongol, a, m. Mongolové, národ v střední
Asii. Die Mongolen. — Mongolský. Vz S. N.

Moniteur (fr., monytér), napominatel. Rk.

Mönitz, něm, Měnín u Židlichovic na Mor.

Monocotyledoneae. Rostliny. Vz S. N. -
Kk. 13., 68.