Předchozí (1060)  Strana:1061  Další (1062) |
|
|||
1061
|
|||
|
|||
červ v úlech, voskový, die Wachsmilbe. —
M. ovocný. — M. ve vlně; mouční, Mehl- wurm. D., V. M. hroznový, der Sauerwurm, Heuwurm, Šk. — M., červotoč, Holzwurm. Berg. — M., hlavy n. ve vlasech, osutina na hlavě, prašivosť, Kopfgrind. M. suchý = lupty, tinea miliaris; mol mokrý, tinea favosa, nasser Kopfgrind. Sal., Ras. — M. hřivní, podobný neduh koňský, die Mähnenfäule. Ja. — M. ocasní (též neduh koňský), der Rattenschwanz. Ja. — M. vinný, pivný n. molek = pijan, piják, ein Saufbold, Trunkenbold. Br. Na mol opilý, spitý. Jg. Opilý jak mol. Na Mor. — M. dvorský, Hofschranze, m. — M., trápení, nagender Kummer, Wurm, Gewissensbisse, m. Jg. Každý má svého mola. L. Mola, y, f.. = modla, Götze, m.; račí doupě,
Krebsloch, n. Na Slov. Molák, a, m., někde = ponrava. Us.
Molanka, pl., n., jm. polí. Mor.
Molasa, y, f., hornina, die Molasse. Presl.
Molásati = oblo požírati, gierig fressen.
— co: koláč; kráva jetel molásá. Us. Poličan. Molatá, kolatá se, praví se o tom, kdo
chodě se potácí. V Opav. Pk. Moldánky, varhánky, multánky, na Slov.
mulitánky, pl., f., nástroj hudební z píšťal složený, eine mehrflötige Rohrpfeife, Mund- orgel. Skládá se z 5, 7 a více spojených rou- rek nestejně dlouhých, jež na spodním konci zadělány jsou. Má-li se na nich hráti, položí se k ústům, smýká se jimi na příč po do- lejším pysku tak, aby proud dechový rourku po rource zasahoval, Rourky jsou buď z kovu buď z dutého rákosu n. z brků. Zvuk jejich je dosti líbezný a lze na nich prostonárodní nápěvy dobře zapískati. Týž nástroj slul u Řeků syrinx. Vynalezl prý jej Pan (Panova píšťala); s ním se vyobrazuje. KB. 313. Vz S. N. M. nadýmať a hráti na ně. L., Č. Mol- dánky spustiti, natahovati = začíti plakati. Sych., Šm., Kts. Hraje na m-ky = pláče. Lb. — M., dudy s velikým pytlíkem a malou píšťalou, eine Art Sackpfeife. D. Moldau, něm., řeka Vltava; jm. místa:
Vltavice v Plzeňsku. S. N. Moldava, y, f., země Multany, die Moldau.
Vz S. N. — M., řeka v Čech., lépe: Vltava, die Moldau. Us., Jg. — Moldavan, a, m. — Moldavanka, y, f. — Moldavský, Moldauer. Jg.
Moldon, moldoun, u, m., pol. multan,
na Slov. moldon, něm. Moltun, Multun, střlat. multeda, angl. mould; fr. molleton, cf. lat. mollis, Jg., Mz. 256., hustá látka vlněná, měkká. D., Rk. Moldounka, y, f., sukně z moldonu (mol-
dounu). Ein Moltunrock. Mřk. Molek, lka, moleček, molček, ečka, m.
malý mol, kleine Motte. — M., opilec, Säufer, m. Vinný, V., pivný m. Jg., Č. Pivný m. nerád pije piva, než jí je. Jg., Lb. Vz Opilec, Opil- ství. Molekularní, Molekular-. M. síla. S. N.,
KP. II. 9. Molekule, í, pl., f., z lat., nejmenší částky
hmoty, jinak atomy zvané aneb i skupení takových atomů. S. N., KP. II. 9. Atome. Molík, a, m., malý mol zvl. v knihách,
die Büchermotte. Molíci knihy hryzou. Kom. |
Molitva, y, f., zastr. = modlitba. Št.
Moll, z lat. mollis, měkký, druh tonu. —
M., u, m. = Moldon. Mollusca, lat. = měkkýši.
Molnatý, plný molů, mottig, schabig. Bern.
Molo, it. z lat., hráz kamenná v přístavu,
der Damm. Rk. Molobrvka, y, f., microloma. Rostl.
Moloch, a, m., modla Ammonských a
Moabských, v jejíž podobě ctili sílu přírody rušící opět to, co bylo utvořeno a jíž obě- tovali lidi, zvláště děti. Vz S. N. Molossové žili v střední části Epiru. Vz
S. N. Molossus, moloss, u, m., stopa veršová:
— —- —, loudání, skákávám. Molovatěti, ěl, ění, schabig werden. Rou-
cho zmolovatělo. Br. Molovatý, molovitý, plný molů, schabig,
mottig; m. kůže; 2. na způsob molů, mot- tenartig. Molovatí tvorové. Um. les. — Kůň molovitý. Ja. Molovina, y, f., der Mottenfrass. Rk.
Molovitý — molovatý.
Molový, Motten. - M. víno; neduh, die
Mähnenfäule, der Rattenschwanz; bylina, das Schabenkraut. D. Vz Mol. M. koření (rýnský kvítek, mládeneček), das Rheinblümlein. Č. Molto, it. z lat., velmi silně; m. allegro,
velmi rychle; m. andante, v. zvolna. Rk. Molvice, Mollwitz, ves u Vratislavi. S. N.
Molybden, u, m., žestík, prvek kovový;
jest kov bílý, téměř stříbrolesklý, tvrdší to- pasu. Molybdän. Vz více v S. N. a Šfk. 296. Molybdenan, u, m. M. ammonatý. Vz Šfk.
297. Moment, u, m., z lat., rozhodný okamžik,
doba, der Augenblick, der Zeitpunkt; pouhá doba, Hš.; důležitosť, příčina, Grund. V me- chanice ocenění účinku sil při nějakém stroji v jistých okolnostech působících. M. pohybu, lenosti. Vz S. N. Momentanní, okamžitý, momentan, au-
genblicklich, plötzlich. Momordika, y, f., momordica, der Bal-
samapfel. Rostl. Monaco, a, n., knížectví východ. od Nizzy.
Vz S. N. Monadelfia, e, f., jednobratrstvo rostlin.
Vz S. N. Monandria, e, f., jednomužstvo rostlin.
Vz S. N. Monarcha, y, m., dle Despota; monarch,
a, m., z řec., samovládce. Der Monarch, Selbst- herrscher. V. Monarchický, monarchisch.
Monarchie, e. f., z řec, samovláda, die
Monarchie, V., Kom., Br.; monarchijský, monarchický, monarchisch. Monastýr, u, m., z lat. monasterium, srb.,
klášter. KB. Das Kloster. Monda, y, f., Monika. Us. Prk.
Mon Dieu (fr., mon dyé), můj Bože! Rk.
Mongol, a, m. Mongolové, národ v střední
Asii. Die Mongolen. — Mongolský. Vz S. N. Moniteur (fr., monytér), napominatel. Rk.
Mönitz, něm, Měnín u Židlichovic na Mor.
Monocotyledoneae. Rostliny. Vz S. N. -
Kk. 13., 68. |
||
|
|||
Předchozí (1060)  Strana:1061  Další (1062) |