1062

Monoecia, jednodomstvo rostlin. Vz S. N.

Monogamie, e, f., jednomanželstvo, spo-
jení muže s jedinou ženou; v botan. u rostlin,
které mají obojaký jednoduchý květ o je-
diném pestíku. S. N.

Monografie, e, f., z řec., pojednání n.
spis zvláštní; popsání jednotlivého místa. Rk.

Monogram, u, m. jménoznak, jest jedno-
tlivé písmeno aneb i více stažených
tečných písmen nějakého jména při podpi-
sech, na mincích, uměleckých dílech atd. Vz
S. N.

Monochord, u, m., řec., jednostrunník.
Vz S. N., KP. II. 282.

Monochrom, u, m., řec., malba jednou
barvou provedená. Vz S. N.

Monokol-on, a, n., z řec., stejno-, tož-
verší, Rk., báseň složená z veršů jednoho
druhu ku př. ze samých hexametrů. S. N.
Vz Zk Ml. II. 199., Sš. 27.

Monolog, u, m., z řec., samomluva, Km.,
když jediná osoba na jevišti jest a tam mluví.
Allein-, Selbstgespräch, n.

Monometr, u, m., zřec., jednoměr, jedno-
měří, verš jednočlený. Vz Zk. Ml. II. 188;
Sš. 16.

Monopodie, e, f., z řec., jednostopí, činí-li
ve verši jedna stopa takt n. míru (u daktylů,
choriambů, ioniků). Vz Dipodie. Zk. Ml. II.
188., Sš. 15.

Monopol, u, m., z řec., samoobchod,
samotržba (a sice: samokup, samoprodej).
Nz. Výsada samoobchodu (že sám jediný smí
něco prodávati n. kupovati ku př. monopol
tabaku, soli). Vz více v S. N. Alleinhandel,
-verkauf, m.

Monostrof-on, a, n., z řec., báseň se
stejnými strofami. Rk.

Monotheism-us, u, m., z řec., víra v je-
diného Boha a to netoliko živého než i osoB-
ného. Vz S. N.

Monotheist, a, m., vyznavač jednoho
Boha. Rk. Vz více v S. N.

Monotonie, e, f., z řec, stejnotonnosť,
zpěv jednotvárný n. v týchž tonech se po-
hybující. — Monotonní, monotonický, jedno-
tvárný (ve zpěvu).

Monroeova zásada jest zásada, již přijal
okolo r. 1823. praesident severoamer. spo-
jených států Monroe, že se musí všechen
vliv europskych států v Americe zameziti.
Rk.

Monseigneur (fr., mon séňér), milostivý
pane. Rk.

Monsieur (fr., mosjé), pán; pl. messieurs
(mesjé).

Monstrance, e, f. (-cí), z lat., nádoba,
v níž se u katolíků velebná svátosť chová.
Jg. Vz S. N.

Monstre (angl. z lat. monstrum), něco
ohromného, velikého; m. meeting, m. peti-
tion (žádosť o velikém množství podpisův),
m. process (ohromná pře právní). Rk.

Monstr-um, a, n., lat., potvora, netvor.
Rk. Vz S. N.

Munsuny, pl., m., dva větry (severový-
chodní a jihovýchodní) v indickém moři. Vz
KP. III. 362.

Mont (fr., mon), z lat., hora. Rk.

Montanistický, hornický. Vz Mont. Rk.

Montblanc (fr., monblank), a, m., bílá
hora v Alpách. Rk. Vz S. N.

Montura, y, f.; montur, u, m. (fr., mon-
týr), vojenský oděv. J. tr. — Montirovati,
opatřiti oděvem, zbraní atd. Vz více v S. N.

Monument, u, m., lat., památka, pomník.
Monumentalní: pomníkový.

Mops, muplík, a, m., odrůda psů. Vz
S. N.

Mor, u, m. od mr (mř-íti, vz r v or). M.
či morová rána sluje každá záhubná daleko
rozšířená epidemická choroba. Vz více v S. N.
Die Pest, Seuche, Pestilenz. Jg. Morní čas,
nakažení, morová rána. V. M. na lidi i na
dobytek. Kram. Obyčejně mor ο lidech, pád
ο dobytku se praví. Jg. Mor dobytka, die
Viehseuche. Dch. M. na skot spadne. Alx.
Tu valný m. bývá na lidech. Br. Uvá-
zání, odpor i půhon k odporu zdvihli pro
mor. Nál. 216. Přišel mezi ně m. Har. V mor
mříti. Jel. M. v zemi, po vší zemi, v městě.
V. Čas moru. D. Morem raniti, poraziti koho.
Br. Už jsem tam nebyl od kočičího moru,
od vlčího moru (vz Dávno, Nikdy), Č. —
Kat. 2809. O moru v Čechách a na Mor. vz
Tk. II. 542., Žer. Záp. II. 186. — M., ovčí = božec,
náhlec, střelec, die Schafpest. Ja. — M. psí,
die Hundseuche, Staupe = nákaza, ozhři-
vosť. Ja. M. mezi psy. Us.

Mór, u, m., rus. mor, pol. móra, něm.
Mohr, z fr. moire, vlas. moerro, špan. muér,
druh hedvábné tkaniny. M. s vodou, bez
vody, zlatý a stříbrný, hladký a květovaný.
Jg.

Mora, y, f. = můra, která lidi dusí. Vz
Můra. Kda. I. 247.

Mořák, a, m., pelamis, had. Krok.

Morák, a, m., na Mor. a na Slov. = krocan.
Brt. Vz Krocan. — M., candát, mořský
okoun, Seebörs, m. Us. — M., moran, mou-
rovatý pes, graugestreift. Us., Jg.

Moralisovati, z lat., mravná naučení dá-
vati. S. N.

Moralista, y, m., dle, Despota, ´ z lat., mra-
vokárce, učitel n. soudce mravův. Der Mora-
list, Sittenrichter, Tugendlehrer. — Mora-
lita, y, f., mravnosť. Die Moralität, Sittlich-
keit, sittliches Betragen. — Morálka, y, f.,
naučení mravné n. o mravích, mravověda,
mravouka. Die Moral, Sitten-, Pflichten-,
Tugendlehre. Vz S. N. — Moralní, mravní.
Moralisch (sittlich, tugendhaft). M. osoba
(hromadná). S. N. — Moralnosť, i, f., z lat.,
mravnosť. Moralita.

Morán, u, m. = hřbitov, Kirchhof, m.
Us. v Meziříčí na Mor. Chmel.

Moran, u, m., moraň, ě, f., pavlač v chlévě.
Us. Vz Moráně. — M., a, m., vz Morák.

Morana, y, f., bohyně smrti starých Slo-
vanův. M., Morena, nyní Mořena, na Mor.
Mařena, pol. Marzana, Gl., od koř. mr (mříti,
mařiti, mořiti, lat. mori, mors), znamená by-
tosť mařící, usmrcující, smrť. Kořínek. Po púti
vsiej z Vesny po Moranu = od mládí až do
smrti. Rkk. 8. Mořena jej sýpáše v noc črnu.
Rkk. 23. Vz více o Moraně v Gl. 158. —160.,
v S. N. a v Mtc. 1876. 59. (Brandl). Vz
Mříti. Fk. 148.