Předchozí (1061)  Strana:1062  Další (1063) |
|
|||
1062
|
|||
|
|||
Monoecia, jednodomstvo rostlin. Vz S. N.
Monogamie, e, f., jednomanželstvo, spo-
jení muže s jedinou ženou; v botan. u rostlin, které mají obojaký jednoduchý květ o je- diném pestíku. S. N. Monografie, e, f., z řec., pojednání n.
spis zvláštní; popsání jednotlivého místa. Rk. Monogram, u, m. jménoznak, jest jedno-
tlivé písmeno aneb i více stažených tečných písmen nějakého jména při podpi- sech, na mincích, uměleckých dílech atd. Vz S. N. Monochord, u, m., řec., jednostrunník.
Vz S. N., KP. II. 282. Monochrom, u, m., řec., malba jednou
barvou provedená. Vz S. N. Monokol-on, a, n., z řec., stejno-, tož-
verší, Rk., báseň složená z veršů jednoho druhu ku př. ze samých hexametrů. S. N. Vz Zk Ml. II. 199., Sš. 27. Monolog, u, m., z řec., samomluva, Km.,
když jediná osoba na jevišti jest a tam mluví. Allein-, Selbstgespräch, n. Monometr, u, m., zřec., jednoměr, jedno-
měří, verš jednočlený. Vz Zk. Ml. II. 188; Sš. 16. Monopodie, e, f., z řec., jednostopí, činí-li
ve verši jedna stopa takt n. míru (u daktylů, choriambů, ioniků). Vz Dipodie. Zk. Ml. II. 188., Sš. 15. Monopol, u, m., z řec., samoobchod,
samotržba (a sice: samokup, samoprodej). Nz. Výsada samoobchodu (že sám jediný smí něco prodávati n. kupovati ku př. monopol tabaku, soli). Vz více v S. N. Alleinhandel, -verkauf, m. Monostrof-on, a, n., z řec., báseň se
stejnými strofami. Rk. Monotheism-us, u, m., z řec., víra v je-
diného Boha a to netoliko živého než i osoB- ného. Vz S. N. Monotheist, a, m., vyznavač jednoho
Boha. Rk. Vz více v S. N. Monotonie, e, f., z řec, stejnotonnosť,
zpěv jednotvárný n. v týchž tonech se po- hybující. — Monotonní, monotonický, jedno- tvárný (ve zpěvu). Monroeova zásada jest zásada, již přijal
okolo r. 1823. praesident severoamer. spo- jených států Monroe, že se musí všechen vliv europskych států v Americe zameziti. Rk. Monseigneur (fr., mon séňér), milostivý
pane. Rk. Monsieur (fr., mosjé), pán; pl. messieurs
(mesjé). Monstrance, e, f. (-cí), z lat., nádoba,
v níž se u katolíků velebná svátosť chová. Jg. Vz S. N. Monstre (angl. z lat. monstrum), něco
ohromného, velikého; m. meeting, m. peti- tion (žádosť o velikém množství podpisův), m. process (ohromná pře právní). Rk. Monstr-um, a, n., lat., potvora, netvor.
Rk. Vz S. N. Munsuny, pl., m., dva větry (severový-
chodní a jihovýchodní) v indickém moři. Vz KP. III. 362. Mont (fr., mon), z lat., hora. Rk.
|
Montanistický, hornický. Vz Mont. Rk.
Montblanc (fr., monblank), a, m., bílá
hora v Alpách. Rk. Vz S. N. Montura, y, f.; montur, u, m. (fr., mon-
týr), vojenský oděv. J. tr. — Montirovati, opatřiti oděvem, zbraní atd. Vz více v S. N. Monument, u, m., lat., památka, pomník.
Monumentalní: pomníkový. Mops, muplík, a, m., odrůda psů. Vz
S. N. Mor, u, m. od mr (mř-íti, vz r v or). M.
či morová rána sluje každá záhubná daleko rozšířená epidemická choroba. Vz více v S. N. Die Pest, Seuche, Pestilenz. Jg. Morní čas, nakažení, morová rána. V. M. na lidi i na dobytek. Kram. Obyčejně mor ο lidech, pád ο dobytku se praví. Jg. Mor dobytka, die Viehseuche. Dch. M. na skot spadne. Alx. Tu valný m. bývá na lidech. Br. Uvá- zání, odpor i půhon k odporu zdvihli pro mor. Nál. 216. Přišel mezi ně m. Har. V mor mříti. Jel. M. v zemi, po vší zemi, v městě. V. Čas moru. D. Morem raniti, poraziti koho. Br. Už jsem tam nebyl od kočičího moru, od vlčího moru (vz Dávno, Nikdy), Č. — Kat. 2809. O moru v Čechách a na Mor. vz Tk. II. 542., Žer. Záp. II. 186. — M., ovčí = božec, náhlec, střelec, die Schafpest. Ja. — M. psí, die Hundseuche, Staupe = nákaza, ozhři- vosť. Ja. M. mezi psy. Us. Mór, u, m., rus. mor, pol. móra, něm.
Mohr, z fr. moire, vlas. moerro, špan. muér, druh hedvábné tkaniny. M. s vodou, bez vody, zlatý a stříbrný, hladký a květovaný. Jg. Mora, y, f. = můra, která lidi dusí. Vz
Můra. Kda. I. 247. Mořák, a, m., pelamis, had. Krok.
Morák, a, m., na Mor. a na Slov. = krocan.
Brt. Vz Krocan. — M., candát, mořský okoun, Seebörs, m. Us. — M., moran, mou- rovatý pes, graugestreift. Us., Jg. Moralisovati, z lat., mravná naučení dá-
vati. S. N. Moralista, y, m., dle, Despota, ´ z lat., mra-
vokárce, učitel n. soudce mravův. Der Mora- list, Sittenrichter, Tugendlehrer. — Mora- lita, y, f., mravnosť. Die Moralität, Sittlich- keit, sittliches Betragen. — Morálka, y, f., naučení mravné n. o mravích, mravověda, mravouka. Die Moral, Sitten-, Pflichten-, Tugendlehre. Vz S. N. — Moralní, mravní. Moralisch (sittlich, tugendhaft). M. osoba (hromadná). S. N. — Moralnosť, i, f., z lat., mravnosť. Moralita. Morán, u, m. = hřbitov, Kirchhof, m.
Us. v Meziříčí na Mor. Chmel. Moran, u, m., moraň, ě, f., pavlač v chlévě.
Us. Vz Moráně. — M., a, m., vz Morák. Morana, y, f., bohyně smrti starých Slo-
vanův. M., Morena, nyní Mořena, na Mor. Mařena, pol. Marzana, Gl., od koř. mr (mříti, mařiti, mořiti, lat. mori, mors), znamená by- tosť mařící, usmrcující, smrť. Kořínek. Po púti vsiej z Vesny po Moranu = od mládí až do smrti. Rkk. 8. Mořena jej sýpáše v noc črnu. Rkk. 23. Vz více o Moraně v Gl. 158. —160., v S. N. a v Mtc. 1876. 59. (Brandl). Vz Mříti. Fk. 148. |
||
|
|||
Předchozí (1061)  Strana:1062  Další (1063) |