1063

Moráně, morháně, ě, morání, n., palanda
v chlévě a konírně, na které děvečky a pa-
cholci spávají. Us. Ptr., Marek.

Mořanín, a, m., obyvatel mořský, der
Meerbewohner. Č.

Mořanka, y, f., vz Mořena.

Morás, a, m. = morouš.

Moratori-um, a, n., lat., příročí, Still-
stand, m. Er.

Moratý, mourovatý, graugestreift. Moratá
kočka, kráva. Č.

Morava, y, f., a) země (Moravy, v Mo-
ravách. Šf. ). Říká se: na Moravě (ale: v Če-
chách), na Moravu (ale: do Čech). Do M-vy
bylo by do řeky Moravy a v Moravě by
bylo v řece Moravě. Hš. Mähren, n. — b)
Řeka α) na Moravě, March, β) ν Srbsku. —
Vz více v S. N. V. 454. —475.

Moravan, a, m., pl. -né; Moravec, vce, m.,
na Slov. Moravčan, zastr. Moravčík, Jg.,
der Mährer. — Moravanka, Moravka, y, f.,
die Mährerin.

Moravany, dle Dolany, místo v Brněnsku,
Morbes, a v Pardubsku: Moravan. Vz Tk. I.
430., III. 654.

Moravčina, y, f., die mährische Sprache.

Moraveč, ves u Pelhřimova. Tk. III. 654.

Moravice, e, f., ves v rak. Slezsku. Vz S. N.

Moravjáci od Věrovan k Brodku na Mor.
Kda.

Moravka, y, f. Vz Víno. — M., ves
v Těšínsku. S. N. — M., vz Moravan. —
M-ky, druh sliv.

Moravský, Mährisch. Moravské Budějo-
vice. Obyvatelé markr. moravského za cizo-
zemce se nepokláDají. V. M. pole. Vz S. N.

Morbes, něm., vz Moravany.

Morcovati = mordovati. Na Slov.

Morčáci, vodní ptáci z čeledi kachen.
Morčák veliký, mergus merganser; m. malý,
m. serrator; bílý, m. albellus. S. N., Frč. 343.

Morce, ete, n., pl. morčata, cavia cobaya,
Meerschwein, n., mořské prasátko. Vz S. N.,
Frč. 386. — 2. Mladá morka, krůta. Na Mor.

Morčí, moráčí, od morky, Truthenne-,
Truthühner-. M. vejce (mor. ), krk, maso. Zlob.

Morčička, y, f., vz MoRka.

Mord, u, m., cf. něm. Mord, lat. mors,
řec. μό^ος, čes. mor, mru; zaBití, vražda, der
Mord, Todtschlag. M. spáchati; m-du se do-
pustiti, V.; m-ďy provozovati. Háj. Vida
svých Mirmidonů mord (že v Bitvě padali).
Troj. Vz Rb. str. 268.

Mordéř, mordýř, e, na Slov. mordár, a,
m., vrah, vražedník, der Mörder, Todtschlä-
ger. Vz Mord. M. tajný, zrádný. V. Vz Vrah.

Mordeřiti, il, ení, Mörder sein. Bern.

Mordéřka, y, f., Mordýřka, vražedlnice,
die Mörderin. Háj., Rd. zv.

Mordéřský, mörderisch. M. ukrutnosť.

Mordéřství, n., mord, der Mord, das
Morden. Plk.

Mordio, z fr. mon dieu, můj Bože. Rk.

Mordovačka, y, f., těžká práce, schwere
Arbeit, Rackerei, f. Jg.

Mordovati, zamordovati, morden, tödten;
vz Mord. — koho čím: nožem. — se
trápiti se, plagen. Jg. Vz Vražditi, zabiti,
života zbaviti, o hrdlo připraviti. Jg.

Mordovník, u, m., šalamounek, zlý mní-
šek, napellus, druh oměje, aconitum. FB. 71.

Mordýř, vz Mordéř.

Moře, e, n., m. morjo, lit. mares, lat. mare,
goth. marei, něm. das Meer. Schl. M. slove
vůbec celá souvislá spousta vody, která se
všech stran pevninu zemskou obkličuje, po-
krývajíc více než ²/3 celého povrchu země.
Moře slovou také některá jezera zvl. větší
(kaspické, mrtvé m. ) S. N. Pět hlavních dílů
moře: severní m. ledové, jižní m. ledové,
ocean indický, atlantský a veliký (m. tiché).
Pt., S. N. M. okolo Europy: severní m. le-
dové; zápaDní ocean atlantský (moře balti-
cké, německé n. severní, irské, viskajské,
středozemské). Středozemské zase: tyrrhen-
ské, adrijské n. jaderské n. siné, ionské,
aegaejské, marmorské, černé, azovské. Tl.
M. v Americe: m. ledové se zálivem befin-
ským (Baffin), atlantské se zálivy höcnským
(hudsonským), sv. Vavřince, mechickým a
mořem karaibským; veliký ocean se zálivy
panamským a kalifornským. Tl.. M. v Asii:
arabské (rudé, záliv adenský, záliv perský),
jižní kytajské, sundské, bandské, harafurské;
velikého oceanu části: vých. kytajské, japan-
ské, ochocké, Behringovo. Tl. M. vnitřní:
jižní kytajské, ochocké, Behringovo, střeDo-
zemní, německé, karaibské, arabské. Tl.
Zdvihání se moře sluje: příliv, klesání: od-
liv (přítok — odtok. Us. ). Ostré skaliny pod
hladinou moře: útesy, hřeby, hřbety. Vyšší
skála dále do moře sahající: mys, kap. Ve-
liké části oceanu do země vnikající: vnitřní
moře, zálivy, golfy; menší: huby, boky;
jsou-li úzké a dlouhé: choboty. Spojení dvou
moří mezi dvěma zeměmi: úžina, průliv;
kanal, jest-li širší; brána, jest-li užší. Pt, M.
vysoké, plné; nízké. Nz. Ledové n. půlnoční;
červené n. rudé n. shnilé, mrtvé, polské,
englické, hispanské, benátské, chvalinské,
řecké, mělké, širé, vysoké, otevřené; hlu-
boké (hohe See), veřejné, Š. a Ž., pokojné,
tiché, nebouřlivé, nepokojné, bouřlivé, zbou-
řené, zdvižené, pohnuté, vlnobité, zkormou-
cené, zevřelé, větry naduté, zehralé. V. Vl-
nění-se moře, silné narážení vln mořských
na břehy. M. rozvlněné; vyduté. Pt. Hlubo-
kost moře, mělčiny na moři, svrchní hlaDina
moře, hladina. V. Ohbí moře (zátoka moř-
ská); odcházení, odstupování, ubývání moře
(odtok), vystupování, vylévání, přibývání
moře (přítok). Jg. Moře přibývá, ubývá. St.
skl. Potopa, rozvodnění, vydutí moře. Ra-
meno moře. Hučení, jekot, zvuk, zvučení moře;
bouře na moři (Seesturm), V., bitva na moři.
Har. Dmutí m. (příliv a odliv), vz popis
v S. N. II. O moři, o jeho březích, o mě-
ření hloubky moře vz KP. III. 357. a násl.
Plavba po moři, vláda na moři, vojsko na
zemi i na moři (na suchu i na vodě), lou-
pežník na moři. J. tr. M. se duje, se čeří,
D., se vzteká, Us.; m. ječí a duní, Pt,, se
dme a bouří, se zbouřilo. Ler. Něco po moři
dopraviti, do moře vyhoditi. J. tr. Škodu
vzíti na moři. V. Po moři přijížděti, odjí-
žděti, na moří nakládati, vykládati. Br. Na
m. se pustiti, D., se vydati, dáti. Har. Plouti
po moři; panství, obchod na moři. Nt. Pu-
stiv se jako bez vesla na moře. Háj. Vz