1064

Veslo. Nepouštěj se bez vesla na m. Jg., Lb.
Vydal se jako nemudroch bez vesla na moře.
Č. M. nevypiješ, Boha nepřevalíš. Do moře
vody přilévati. V. Do lesa dříví nikdá nevoz
a do moře vody nenos. Jg. JakoBy v moři
utonul (je ten tam, vz Zmizení). Jg., Č. Jako
By kámen do moře hodil (vřítil, uvrhl. ) Č.
Mní se mu m. do kolenú (věcí snadnou).
Smil. Brodíš jako v moře. Vz Odvážlivý. Lb.

V moři vody hledáš. Bern. M. na kříž pro-
jížděti. D. Do m. řeky vpadají, padají. V.
Plavci po moři se plaví. Kom. Za mořem (zá-
moří). D. Do m. písek sypati (vody přilé-
vati). Vz Marný Č. Kdo na moři býval, ten
i strach vídal. Č. — M., veliká prostora
vodou naplněná. Z nevelikých potoků veliké
a široké moře Bylo. Bart. Voda z Břehů vy-
stoupila a krajinu v moře proměnila. Us. —
M. vzhledem k nepokoji, velikosti a jiným
vlastnostem jeho, das Meer. Bouřlivé m. světa
toho. Br. V modlářském moři tonouti. V.

V moři nešlechetností utonul. Us. — M. sar-
gassové, prostory moře atlanstkého chaluhami
pokryté. Vz Kk. 82.

Morea, e, f., poloostrov v Řecku, Pelo-
ponnes. Vz S. N.

Morein, něm., Mouřinov v Brněnsku. PL.

Morek, rku, m., z něm. das Mark, tuk,
čížek, mozek v kostech, špik, Jg.; lýk, čís.,
Pt.; čížek, tuk, v hřbetnici: micha, v byli-
nách: dřeň, střen, stržeň, duše, jádro, puka.
Šp. Vz Čížek, Čís.

Mořemalba, y, f., lépe: malby mořské.
Km.

Mořena, y, f., bohyně smrti a zimy; smrť.
Proti Mořeně není kořene, Jg. (a proti smrti
není léku). Č. Vz Morana. — M. barvířská či
Brotec, Färberröthe, Krapp, rubia tinctorum,
rostl. a její kořen. Stupník na m-u, die Krapp-
stampfe. Techn. Vz Šfk. 584., Kk. 169., KP.
III. 266.

Moření, n., das Foltern, Plagen; na Mor.
také: hryzení, ujímání, das Grimmen. D.

Mořenovina, y, f., das Krapproth. Presl.

Mořenovité rostl., rubiaceae, röthenartige
Pflanzen. Vz Kk. 168.

Mořeplav, u, m., die Seefahrt. Šf.

Mořeplavec, vce, m., der Seefahrer. Dch.
Biancof. 54.

Mores, u, m., lat., způsob, zdvořilosť,
Artigkeit, Höflichkeit, f. Nemáš moresu; žád-
ného m-su nezná. Na Slov. Aby se moresům
naučil. Reš. M-sy, pl., na Mor. — Moresný
= zvedený, zdvořilý, mravný, artig, höflich.
Na Slov. a na Mor. — V Čechách toliko
v obec. mluvě: Naučím tě mores. Jg.

Mořevládce, e, m., der Meerbeherrscher.
Rk.

Morfe-us, a, m., v bájesloví řeckém Bůh
snů. Vz S. N.

Morfin, u, m. či morfi-um, a, n., jest
alkaloid obsažený v opiu. Vz S. N. a Šfk.
624., Kk. 211.

Morfologie, o, f., řec., tvarosloví, -zpyt,
jest nauka o přirozených tvarech přírodnin,
vz S. N., jest nauka o vnějším tvaru rostlin
a částí jejich. Kk. 1.

Morganatické manželství, manželství na
levou ruku (když některý panovník pojme
manželku nižšího stavu). Rk.

Morchov, u, m., dlouhý člunek, ein langer
Nachen. D.

Mořicí, čím se morí, Aetz-, Beiz-. M.
fermeš. Aetzfirniss, m. Plk.

Moříčko, a, n., malé moře, das Meerchen.

Mořidlo, a, n., die Beize, das Beizmittel.
M-y slovou v barvířství soli kovové sloužící
k upevňování barviv přímětných či adjektiv-
ních na tkaninách. M. bezbarvá a barevná.
Vz S. N. a Šfk. 603. — M., trapidlo, die
Plage. Vzal jsem si sirotka, mám m. Us.
Chotič.

Mořihad, vz Nohoun.

Mořil, a, m., Plagegeist. Rk.

Mořina, y, f., ves u Karlštejna. Tk. III.
654.

Mořinka, y, f., ves u Karlštejna. Tk. III.
654.

Morion, u, m., černý, neprůhledný kry-
stal. Bř. 42., KP. III. 195.

Morisonské či Morisonovy pilulky (od
Morisona), nejsilnější projímavý lék. Vz S. N.

Mořiti, moř, -ře (íc), il, en, ení; mořívati,
z koř. mr (ve mříti) — mor — mořiti. Gb.
Hl. 146. M., usmrcovati, tödten, umbringen;
trápiti, soužiti, plagen, kränken; močiti,
beizen, ätzen. Jg. — co, koho: červy, škr-
kavky. Byl. Lidí více hrdlo moří, než ostrý
meč. L. Nepřátelství m. V. Mračná mysl ho
moří. Sych. Hmyz jej moří. Us. Týž zápis
král vyzdvihuje, moří (maří), kazí a v nic
obrací. Bart. 304. 23. Zápisy moříme, ka-
zíme a v nic obracujeme, erklären für un-
gültig. Vl. zř. 469. Již se věrné ruky moří,
die Cessionen werden ungültig. Půh. olm.
1475. M. hlínu (míchati ji s prachem, aby
nebyla příliš mazavá. V hrnčířství). Us. Dch.
— co, kde: zvěřinu v hrnci. Us. — co čím.
Drak samým dýcháním, basilišek hleděním
moří. Kom. Bujnosť ostrým dojímáním m.
Kom. Někoho hladem, Us., sebe péčí, V.,
prádlo lúhem m. Sych. — co k čemu: rtuť
k prachům m. a připravovati. Vys. — Mořil
ho s bratrem bez příčiny proti vůli otcově
až do večera, aby se pomstil. Us.

Mořivka, y, f., mořivá nemoc. Die Abzeh-
rung. Nej.

Mořivosť, i, f. = mořivka. Bern.

Mořivý, co moří, žravý, tödtend, verzeh-
rend. M. zimnice, V., bolesť. Mus. — M.,
traplivý, plagend, quälend. — M., beizend.

Jg.

Mork, u, m., šp. z něm. Mark, vz Čís.
Mozk v hnátech. Čern.

Morka, y, f., moratá (mourovatá, černě
žíhaná) kráva, Us.; krůta na Mor., Brt.;
morče; racek; pes, der Mops. Jg.

Mořkov, a, m., Murk, ves v Přerovsku.
Mus.

Morkovice, dle Budějovice, ves u Kro-
měříže na Mor. PL.

Mořkovjané ve Valašsku na Mor. Kda.

Morkový. Mark-, markig. M. knedlíky,
kned. s morkem. Morková kosť, tuková. Vz
Morek.

Morláci, Morlakové, Morlaši, čeleď
jihoslovanská v Dalmacii. — Morlacký. Vz
S. N.

Mormoni, náboženská sekta v sev. Ame-
rice. Vz. S. N.