1065

Morna, y, f., umrlčí komora, die Todten-
kammer. Kram. — M., podzemní sklep n. díra,
do kteréž ve starých hradech zločince vmítali
a hladem mořili, das Burgverliess, die Folter-
kammer. Jest tu zima jako v morně. Jg.

Mořňanka, y, f., thalassia. Rostl.

Morní, morný, co k moru se vztahuje,
Pest-, pestilenzialisch. M. léto, Jel., povětří,
pilulky, Us., čas, Bolesť (hlíza), nemoc, na-
kažení, rána, neduh, zimnice. V., hlíza. Vus.
Nenávidí jich, jako nakažení morní. V. Vz
Morový.

Mořní = mořský, Meer-. M. vody. Stará
pranost.

Mornice, e, f., das Pesthaus. D.

Moroň, ě, m. M. indický, halicore indica,
ochechule. Vz Frč. 375.

Moroška, y, f. Jahoda m., chamaemorus,
die Berghimbeere. Mus.

Morous, od mor v můra. M., morás, zastr.
morús, můra jako mužský duch n. obluda
představená. V. Vz Kda I. 247. Der Alp,
Unhold. — M., z lat. morosus, mrzutý člo-
věk, ein Murrkopf. To je morous! Us. —
M., morovatý dobytek, aschfärbiges Vieh.
Koubl. Morousek, mourek, mourovatá kočka.

Morouský, verdriesslich. Us.

Moroutnosť, i, f., churavosť, die Schwäch-
lichkeit; zsinalosť, umrlčí barva, die Todten-
rbe. D.; na Mor. mrzutosť, verdriessliche
Laune. MM.

Moroutný, churavý, schwächlich. D. —
M., z černa modrý, zsinalý, umrlčí barvy,
todtenfarbig, -blass. M. barva. Kom. — M.,
na Mor. mrzutý, verdriesslich. MM.

Morovatý = moratý, vz Morka. M. kráva,
kočka. Us. Fleckig, aschgrau. — M. v po-
řekadle: Platí jako m. (jako zbrklý, jako
blázen). V Chrudm. Kd.

Morovina, y, f., die Epidemie. Dch.

Morovka, y, f., mořská laštovka, Meer-
schwalbe, f. Us. u Čásl.

Morový, k moru se vztahující, Pest-,
pestilenzialisch. M. boule, hlíza, D., jed, Kom.,
rána, V., nákaza, nakažení, Jád., povětří,
zimnice. Ja. Na morovou ránu (Pest) umříti.
D. Vz Morní.

Morsela, morsula, y, f., tabulka cu-
krová, Morselle. Kom.

Mořskozvěří, adj., von Meerthieren. Presl.

Morský = morový. M. rána. Berg.

Mořský, k moři se vztahující. Meer-,
See-. M. voda, zátoka, vlna, hrdina, kupectví,
pěna (Meerschaum, nalezá se v kusech ku-
latých v Malé Asii, ve Špan. a na Mor. u
Hrubšic. Vz více v Bř. 35.; KP. III. 11. ),
nemoc (vz S. N. ), potvora, ryba, D., zběh
(Korsar), Dch., přístav, břeh, vlnobití, lou-
pežník, bitva, gummi, V., týmenec (aestuaria),
Reš., barva. Kom. Mořskou pěnou (kame-
nem) něco vyhladiti. V. M. přízrak (Gesicht),
mapa, plavba, větry, útvar, úžina, hrdlo, sto-
čiště, hladina, obzor, oblast (Gebiet), smršť
(Hose), pobřeží, Nz., vz Námořský, úžina.
M. rybářství, míle, sůl, loď, J. tr., náklad,
Šp., Alpy, assekurace, lázeň, oko (jezero
v Tatrách), S. N., tráva (Seegras; m. řasa),
stěna, plavec. Us. Mořská pěna (Meerschaum)
obsahuje vodu, kyselinu křemičitou a ky-
sličník hořečnatý; mořská pěna na dýmky.

Vz Steatit. Bř. — V zoologii: m. úhoř, jehla
(ryba), ježek, hlemýžď, lev, mřenek, parma,
rak, svině n. sviňka, štika, vlk (ryba), drozd,
husa, orel, vlaštovice, jednorožec, kočka,
kráva, tele, kůň, zajíc n. králík, Jg., panna,
prasátko n. morče. Us. M. housenky, aphro-
dytea. Mořská housenka obecná, aphrodite
aculeata. Frč. 80. Mořský pavouk či krab
pavoukový, maja squinado. Vz Frč. 110. Vz
S. N. — V botan. M. jadohy n. moruše,
Maulbeere; cibule, squilla, Meerzwiebel, Kom.;
kapusta, soldanella; tráva, fucus, Meergras;
řetkev, křen, V.; višně, physalis angulata;
vrba, agnus castus; zelí, crambe, Meerkohl.
Kom. (Jg. ).

Mortalita, y, f., z lat., smrtelnosť, úmor,
Mortalität, Sterblichkeit, f. Rk.

Morulka, y, f. = meruňka. Na Slov.

Moruše, e, f., lépe než maruše, z lat.
morus. Vz Mz. 257. M. jest ovoce morušně
n. jahodníku. S. N. — M., morušový strom,
morušeň, jahodník, jahoda mořská. Šp. M.
černá, červená, bílá. Jg., S. N., Čl. 123. Der
Maulbeerbaum. Vz Kk. 59., 143., FB. 33.

Morušeň, šně, f., vz Moruše.

Morušnictví, n., die Maulbeerzucht. Šp.

Morušoví, n., mnoho moruší. Ja.

Morušový, Maulbeer-. M. list, strom, ja-
hody, voda, fík. Jg. Morušovými listy bource
krmiti. Šp.

Morva, y, morvoň, ě, f., fikomorva,
όνκόμο, (překládá se obyč. moruší, ale mo-
ruše v písmě sv. se neobjevuje; jest to spíše
fík aegyptský (také: divoký, planý, pošetilý,
fantivý, jalový, nechutný, prázdný); roste
v nížinách Palaestiny a v Aegyptě. Sš. L.
167., 180.

Morž, vz Mrž.

Mosa, y, f., řeka v Gallii.

Mosaický, mosaiky se týkající. M. dílo.
Jg. Mosaik-, Musiv-.

Mosaika, y, f., mosaik, u, m., střlat.
musivum, fr. mosaique. L. Mosaik, Musiv-
arbeit. M., malování z malých kaménků sklá-
dané. Jg. Práce musivní, Nz., práce musivná,
dílo vysazované (lépe než: vykládané). M.
římská, kostková, florentská, hliněná, skle-
něná, dřevěná. Vz Prm. III., č. 7., č. 10. Vz
více v S. N. a KP. III. 203.

Mosaikovati, mit Mosaik auslegen. Rk.

Mosaikový, Mosaik-. M. malba. Světoz.

Mosaism-us, u, m., Mojžíšovo n. židov-
ské náboženství.

Mosaista, y, m., dle, Despota', vykladač
kaménky, vz Mosaika. Musivarbeiter, m.

Mosař, e, m., mosazník, Gelbgiesser, Mes-
singschmied, m. 1496.

Mosaz, u, m., mosaz, i, f., z něm. Mes-
sing, m., (messinc) n. strněm. Masse (Metall-
klumpen), a to z lat. massa. Vz Mz. 60.,
Mkl. B. 318. a S. N. M., slitina (směs) mědi
s cinkem. M. obecná n. žlutá (71. 5% mědi
a 28. 5% cinku), červená n. tombak (84. 5%
mědi a 15-5% cinku). Vz Kov. Bř. 61., Vys.,
Pt. Vz více v S. N. a Šfk. 330. Huť na m.
D., Vys. M. tabulová, škrábaná, stůčková n.
svinutá, Šp., bílá, bristolská, bubnová, ce-
mentová, hodinářská, kusová, listovní, svi-
nutá n. v kotoučích, zámečnická. Kh. Rez
na mosazi. Kom.