1067

Mošna, y, f., mošenka, mošnice, e,

mošnička, y, f. Mošna, gt. pl. mošen. O pů-
vodu vz Mz. 60. M., kabele, měšec, der Beu-
tel, die Mosche. M. ze sítí pletená, lyčená,
V., chodcovská n. žebrácká. Us. Na mošnu
přijíti (= žebrákem se státi). Jg. Dostalo se
mu mošny žebrácké. Rk. Jestli žebrák syt,
ale mošna není. D., Č. Ač žebrák syt, ale
mošna nic. Jg., Č. M. lotra našla. Vz Ničema.
Lb. Svině pytel najde a mošna lotra. Rad.
zv., Č., Lb. Vz Zločin. Prosíš mošny od že-
bráka a holi od ovčáka n. od chodce mošnu
vzíti (žádá li kdo, co druhému nutně po-
třebno). Vz Žebrota, Nuzný. Lb., Č. K že-
brácké mošně přijíti. Č., Kor. Chybila m.
měchury (naděje ho sklamala. Vz Nešťastný. )
D., Lb. Dobrá vůle mošnu kůle (poráží).
č. Jest bohatý jako strhaná mošna. Vz Chu-
doba. Č. Zapekla se ústa, anaž m. pusta. Kdo
po předu v cizí nahlédá mošničku, ten také
ať svou na zad potřese trošíčku. Štelc., Pk.
Dali mu totum i s m-ou. Vz Odbyti. Lb.
Všichni se raději v přednější mošně, v kte-
réž cizie, nežli v zadnější, v kteréž své ne-
dostatky nosie, přemietají. Vš. III. 7. — M.,
potupně o ženštinách. Ošoustaná, obnošená
m. Vz Zhýralý. Č. Nadávali jí kurev a mo-
šen. Svěd. 1569. A vy mošny klevecete. Jir.
dh. A kloboučník vyhlídne z okna dí: Zvy-
tiepená mošno, nechceš-li toho míti, odstav
se ode mne. Svěd. 1569. — M. chlupatá ka-
štanův. Čern. Mošnička, utriculus, Schlauch,
Hautfrucht, semeno volně uzavírající. U rost-
lin. Kk. 57. — M., v Krkonš. = dešťová pre-
háňka. Kb. — M. na Slov. = šourek, der
Hodensack. Bern.

Mošnář, e, m. Der Beutelmacher.

Mošnice, ves u Dubé. Tk. III. 35. — M.,
die Tasche, Mosche. Solf.

Mošnička, y, f., vz Mošna. — M., šupina
kulovatých rostlinných plodů, hrachu, čočky,
vikve atd. Luska.

Mošnov, a, m., ves v Přerovsku, Engels-
wald. Mus.

Mošoň, ě, f., maď. Mošony, Wieselburg,
Zlob., mě. v Uhřích. — Mošoňan, a, m. —
Mošoňský.

Mošt, u, m., der Most, sluje každá sladká
šťáva ovocná. M. vinný, jablečný, hruškový.
Vz S. N., Mest, Kk. 233.

Moštěnice, e, f., chrastí po blatách polo-
žené, aby se přes ně jezditi mohlo, das
Brückenholz. Us.

Moštěnina, y, f. = moštěnice.

Mošus, u, m., pížmo. Moschus, Bisam, m.

Motáč, e, m., motovidlo; utahovač, pa-
vuzník, das Heuseil. D.

Motač, e, m., der Haspler. Jg.

Motačiště, ě, n., prostřední díl motáku,
za který se týž drží, die Handhabe bei der
Haspel. — M. = moták. Us.

Motačka, y, f., die Hasplerin. Jg.

Motadlo, a, n. = moták.

Moták, u, m., nástroj, na nějž se niti mo-
tají, motovidlo, Jg. — M., a, m., strigiceps
cinerascens, pták. Frč. 362.

Motání, í, n. M., navíjení příze na moták,
das Haspeln; potácení-se, vrávorání, das
Taumeln, der Taumel; závrať, der Schwindel.
Ja., Kom.

Motanice, e, f., motání, das Gewirr. Har.

Motanina, y, f., motanice. Jsme v hrozné
motaniny uvedeni. Kom. M-ný školské. Th.

Motati, motám a moci, eš, atd., motávati
= hýbati, bewegen, wankend machen; naví-
jeti, haspeln, weifen. Jg. Motá se, jako opilý.
Br. — koho, se v čem (kde). Víno nazbyt
pité člověka v konání povinností jeho mate
a motá. Kom. Motal jsem se v mrákotě. Kom.
Zvěř v síti se motá (pohybuje). Šp. — se
mezi čím, kde. Kom. — se komu kde.
Na mysli se mi něco motá. Puch. — se
odkud kam. Motají se jako včely z oule
do oule. Kom. — se s čím = namáhati se.
Kom.

Motavosť, i, f., der Dusel, Dch., der Taumel.

Motavý, duselhaft, Dch., wankend, tau-
melnd.

Motchati, nemotorně něco dělati, hudla-
řiti, pfuschen. — co. Us., Dch.

Motiv, u, m., z lat., důvod; podnět, po-
bídka, der Beweggrund, Antrieb; zvolený
nápěv k hudebnímu provedení.

Motivovati něco, odůvodniti, Rk., moti-
viren, begründen.

Motka, y, f., niť přádenku na malíky dě-
lící, der Fitzfaden. Us.

Motla, y, f., pleticha, pletka, Kabale,
Wirrwarr. Jg.

Motlacha, y, m. = hatala.

Motlář, e, m., pletichář, der Kabalist.

Motol, a, m., ves u Prahy. Vz Tk. I. 618.,
II. 273., III. 654.

Motolice, e, f., m-lice, lic, pl., f., červy
ve voštinách, Wachsmotte, phalaena cereana.
— M., živý vlas, hmyz, červi podlouhlé ve
střevách atd. hlavně ovčích žijící, fascicola
hepatica, der Schafegel, die Drehkrankheit
der Schafe. Jg. M. jsou ploští nečlánkovaní
hlístové s ústy a s deskami příssavnými,
trematodes, Saugwürmer. M. a) pravé, dige-
nea. M. ovčí, distoma hepaticum; m. lidská,
distoma lanceolatum; m. žabí, d. retusum;
m. bachorová, amphistoma conicum; m. husí,
monostoma verrucosum; m. proměnlivá, m.
mutabile; b) zevní, monogenea: m. dvojitá,
diplozoon paradoxum; mnohojamka žabí, po-
lystoma integerrimum; mnohojamka krevní,
polystoma venarum; mnohojamka škeblová,
aspidogaster conchicola. Vz více ve Frč. 64.
atd. Jg. — M., shnilina drob kazící, labes
hepatis verminosa, die Fäule. Vz S. N.

Motolicovatěti, ěl, ění, drehig werden.
Us.

Motolicovatý, drehig, drehkrank. M.
ovce. D.

Motoličný, motolice mající, drehig. Bern.

Motoliti, il, en, ení, drehen. Jg.

Motor, u, m., lat.., hybač, pohybovač, hy-
badlo při stroji, vz Prm. III. č. 19. — M.,
a, m., rýpal. Rk.

Motorněti, ěl, ění, motorným se stávati,
geschickt werden.

Motorniti, il, ěn, ění, geschickt machen,
abrichten. Us. Poličan.

Motornosť, i, f., způsobilosť, die Ge-
schicktheit. Jg.

Motorný, passend, geschickt. Kdy pak
budeš jednou motornější? Us. Poče motor-
ným hlasem volati. Pass. Vz Nemotorný.