1068

Motoška, y, f = motolice.
Motoul, a, m., podskočný člověk, ein
Verschmitzter. Us., Dch.

Motouz, motovouz, u, motouzek, mo-
tovouzek, zku, m. (zastr. motúz, motovúz),
provázek z nití stočených, špagát. Slaninu
z motúza řezati. Baiz. — M. slove úvazek,
kterým se v přádenku pásma dělí = motka.
Jg. — M., v tělocviku tenký provázek, ob-
těžkaný na obou koncích koženými pytlíčky
pískem naplněnými, pověšený na dvou sto-
jancích, přes nějž se skáče. Vz KP. I. 447.
(Tš. ). — M., a, m., hlupák, nešika, neohra-
baný, Tölpel, m. V Želivsku. Sř.

Motověr, u, m. = motolice ovčí. Die Dreh-
krankheit der Schafe. D.

Motovidlo, a, n., vijadlo, motadlo, moták,
Die Weife, Haspel. M. klapací, zapadací. D.
S motovidla n. svijadel víjí se klubka. Kom.
Každý na svoje vije motovidlo (si nahání).
Jg., Lb. Vz také Osud. Motovidlem střeliti.
Vz Nejapný. Lb. Z m-dla vystřelil. Rovně
co by m-em a neopeřeným klukem střelil
(o prohloupení slovy n. skutkem. Vz Lhář,
Hloupý). Jg., Č. O světe, kulatý jako m. !
Jg. Hodí se k tomu jako m. do čepáku.
Sk. Rovné jako m. Č. Podobné jako m-lo
sudlici. Br., Č. Trefilo, co by motovidlem
střelil. Vz Chybování. Č. Z m-dla nebude
šíp. č. To je m. (hloupý)! Jg. Ty m. (= točíš
se jako m. ). Pk. Je neobratný jako m. Us.,
Brt.

Motovouz, u, m., pás uzlovatý, z koň-
ských žíní spletený. Us. — Vz Motouz.
Motrcha, y, f. = pleticha, motrchal.
Motrchal, modrchal, a, m., der Wirrer. Us.
Motrchati (modrchati, D. ) = másti, ma-
chlati, pletichati, fitzen, wirren. —- co: niti,
věc. Jg.

Motrlák, a, m., motylák, místy: můtrlak =
motýl. V Opav. Pk.

Motto, a, n., it., propověď, úsloví, heslo.
Rk. Denk-, Sinnspruch.

Motus primoprimi, m. secundoprimi, m.
secundosecundi (theol. ) = hnutí (Sš. ) či po-
hyby smyslnosti n. vášně prvoprvé (mimo-
volné), druhoprvé, druhodruhé (dobrovolné)
MP. 37.

Motvice, moutvice, e, f, tyč s kotoučem
dírkovaným, kterou se máslo tluče, jinde
tlukadlo. V Klat. Kd.

Motyčka, y, f. M. k pletí, D., na kukuřici
na mák, zahradní. Kh. Das Häckchen, die
Reuthaue, Krauthacke. D. Zpilý, opilý na
motyčku. Us. u Pelhřimova. Ptů.
Motyčník, a, m., kdo pracuje motykou. Vel.
Motyka, motyčka, y, f., krace, kratec,
kopáč, klučnice, štěněr, ve mlýně: kypřice
Šp. O původu vz Mz. 257. Eine Haue, Reut-
haue, Reute, Hacke. V. Mot. má způsob
sekery, toliko že ostří na příč má; krace
má ostří téměř srdcové, nosatec končité
jako roh. Jg. M. špičatá: špic, špičák, no-
satec; s čepelem srdcovitým: krace; jsou-li
dva —tři rohy místo čepele: kopáč. Š. a Ž.
(Walter). M. viniční (má podobu tříhraného
štítku). Čk. Motyčky koňské (okopávací
brány). Vz KP. III. 232. M-kou trávu ple-
niti, něco kopati, okopávati. Kom. Jsi jako
nabroušená m. D., Lb. Vz Hloupý. M. se

rozehrála (o neohrabaném). Č. Když pán
Bůh dopustí, i m. spustí. Auch eine blinde
Henne findet ein Korn. Dch., D., Č. Tobě
nic nesvědčí než m. Na Mor. Z motyky
střeliti nebo: Jakoby z m-ky střelil (něco
hloupého učiniti). Vz Hloupý. Č., Rk. Sá-
pati se m-kou na slunce (= marně hroziti).
Vz Vyhrůška. Č. Ty m-ko (tupý jako m. );
Co kolébka kolébala, to m. zahrabala. Pk.
Vz Motyčka.

Motýl, e, motýlec, lce, m., v Čech. v obec.
mluvě nyní: motýl, a, m. M. od mot (mot-ati),
vz -ýl. Motýlové: denní, večerní, noční. —
M. denní: bělásek, otakárek, paví oko denní,
žluťáček, modráček atd. Š. a Ž. — Večerní:
čeleď lyšajův, č. vřetenušek (smrtihlav. Š.
a Ž. ) — Noční: čeleď drvopleňův, č. přa-
dákův, č. bourců, č. harpii, č. můr, č. pi-
ďálek, č. zavináčův, č. obalečův, č. molů,
č. pernatušek. Vz S. N. — Rozdělení mo-
týlů dle Frč. 172. a násl. Motýlové, šupino-
křídlí, lepidoptera, Schmetterlinge, Falter, m.
I. M. drobní a) pernatušky, pterophoridae,
vz Pernatuška; b) moli, tineidae, vz Mol;
c) zaviječi, tortricidae, vz Zaviječ; d) oba-
leči, pyralidae, vz Obaleč; II. píďalky, geo-
metridae, vz Píďalka; III. můry, noctuidae,
vz Můra; IV. přástevníci, bombycidae,

a) bourci, bombyces, vz Bourec, Bourovec,
Bekyně, Drvopleň; b) pytlanky, psychidae,
vz Vakonoš; V. motýlové večerní, crepus-
cularia; a) lyšajové, sphingidae, vz Lyšaj;

b) vřetenašky, zygaenidae, vz Vřetenuška;

c) nesytky, sesidae, vz Nesytka; VI. motý-
lové denní, diurna a) lipíři, hesperidae,
vz Soumračník; b) závěsníci, suspensa, vz
Babočka, Okáč, Perleťovec; c) záklesníci,
succineta, vz Bělásek, Modráček, Otakárek.
Vz tam více. Motýl noční, v již. Čech. ne-
sytka. Kts. M. večerní (večerňátko). Nz.
Na Mor. (na Zlinsku atd. ) rozděluje lid m-e
jen na m-e (denní) a můry (noční). Brt. M.
chytati, lapati, na špendlíky napichovati,
napínati, ukládati, řaditi určovati atd. Us.
Vz Hmyz. Vyšlapal ho jako m. žábu (marně
mu hrozil. Vz Vyhrůžka). Č. Nestálý jako
m. Vidíš-li z jara prvního m-a červeného,
budeš živ, pakli bílého, umřeš téhož roku;
Kdo uvidí na jaře prvního m-a černého, bude
míti zármutek, kdo červeného, neštěstí, kdo
žlutého, štěstí. Kda.

Motýlář, e, m., der Schmetterlingsfreund.
Rk.
Motýlčí, Schmetterlings-.
Motýleček, čka, m., kleiner Schmetterling.

Jg.

Motýlek, lka, m. = motýleček. Jg. —
M., muška, die Lichtmücke. V.

Motýlí = motýlčí. Rk.

Motýlice, e, f. M., libellulidae, šídla, hadí
hlavy. M. modrá či šídlo vodní, callypteryx
splendens. Vz Vážka a více ve Frč. 147. —
M., vz Motolice, neduh ovčí a kozí. Jg. —
M., volový jazyk planý, echium vulgare,
rostl. Us.

Motýličný, motýlice mající, drehig. M.
ovce. Ms. ovc.

Motýlka, y, f., der Schottenklee.

Motylkovati, herumflattern (wie ein
Schmetterling).