Předchozí (1067)  Strana:1068  Další (1069) |
|
|||
1068
|
|||
|
|||
Motoška, y, f = motolice.
Motoul, a, m., podskočný člověk, ein Verschmitzter. Us., Dch. Motouz, motovouz, u, motouzek, mo-
tovouzek, zku, m. (zastr. motúz, motovúz), provázek z nití stočených, špagát. Slaninu z motúza řezati. Baiz. — M. slove úvazek, kterým se v přádenku pásma dělí = motka. Jg. — M., v tělocviku tenký provázek, ob- těžkaný na obou koncích koženými pytlíčky pískem naplněnými, pověšený na dvou sto- jancích, přes nějž se skáče. Vz KP. I. 447. (Tš. ). — M., a, m., hlupák, nešika, neohra- baný, Tölpel, m. V Želivsku. Sř. Motověr, u, m. = motolice ovčí. Die Dreh-
krankheit der Schafe. D. Motovidlo, a, n., vijadlo, motadlo, moták,
Die Weife, Haspel. M. klapací, zapadací. D. S motovidla n. svijadel víjí se klubka. Kom. Každý na svoje vije motovidlo (si nahání). Jg., Lb. Vz také Osud. Motovidlem střeliti. Vz Nejapný. Lb. Z m-dla vystřelil. Rovně co by m-em a neopeřeným klukem střelil (o prohloupení slovy n. skutkem. Vz Lhář, Hloupý). Jg., Č. O světe, kulatý jako m. ! Jg. Hodí se k tomu jako m. do čepáku. Sk. Rovné jako m. Č. Podobné jako m-lo sudlici. Br., Č. Trefilo, co by motovidlem střelil. Vz Chybování. Č. Z m-dla nebude šíp. č. To je m. (hloupý)! Jg. Ty m. (= točíš se jako m. ). Pk. Je neobratný jako m. Us., Brt. Motovouz, u, m., pás uzlovatý, z koň-
ských žíní spletený. Us. — Vz Motouz. Motrcha, y, f. = pleticha, motrchal. Motrchal, modrchal, a, m., der Wirrer. Us. Motrchati (modrchati, D. ) = másti, ma- chlati, pletichati, fitzen, wirren. —- co: niti, věc. Jg. Motrlák, a, m., motylák, místy: můtrlak =
motýl. V Opav. Pk. Motto, a, n., it., propověď, úsloví, heslo.
Rk. Denk-, Sinnspruch. Motus primoprimi, m. secundoprimi, m.
secundosecundi (theol. ) = hnutí (Sš. ) či po- hyby smyslnosti n. vášně prvoprvé (mimo- volné), druhoprvé, druhodruhé (dobrovolné) MP. 37. Motvice, moutvice, e, f, tyč s kotoučem
dírkovaným, kterou se máslo tluče, jinde tlukadlo. V Klat. Kd. Motyčka, y, f. M. k pletí, D., na kukuřici
na mák, zahradní. Kh. Das Häckchen, die Reuthaue, Krauthacke. D. Zpilý, opilý na motyčku. Us. u Pelhřimova. Ptů. Motyčník, a, m., kdo pracuje motykou. Vel. Motyka, motyčka, y, f., krace, kratec, kopáč, klučnice, štěněr, ve mlýně: kypřice Šp. O původu vz Mz. 257. Eine Haue, Reut- haue, Reute, Hacke. V. Mot. má způsob sekery, toliko že ostří na příč má; krace má ostří téměř srdcové, nosatec končité jako roh. Jg. M. špičatá: špic, špičák, no- satec; s čepelem srdcovitým: krace; jsou-li dva —tři rohy místo čepele: kopáč. Š. a Ž. (Walter). M. viniční (má podobu tříhraného štítku). Čk. Motyčky koňské (okopávací brány). Vz KP. III. 232. M-kou trávu ple- niti, něco kopati, okopávati. Kom. Jsi jako nabroušená m. D., Lb. Vz Hloupý. M. se |
rozehrála (o neohrabaném). Č. Když pán
Bůh dopustí, i m. spustí. Auch eine blinde Henne findet ein Korn. Dch., D., Č. Tobě nic nesvědčí než m. Na Mor. Z motyky střeliti nebo: Jakoby z m-ky střelil (něco hloupého učiniti). Vz Hloupý. Č., Rk. Sá- pati se m-kou na slunce (= marně hroziti). Vz Vyhrůška. Č. Ty m-ko (tupý jako m. ); Co kolébka kolébala, to m. zahrabala. Pk. Vz Motyčka. Motýl, e, motýlec, lce, m., v Čech. v obec.
mluvě nyní: motýl, a, m. M. od mot (mot-ati), vz -ýl. Motýlové: denní, večerní, noční. — M. denní: bělásek, otakárek, paví oko denní, žluťáček, modráček atd. Š. a Ž. — Večerní: čeleď lyšajův, č. vřetenušek (smrtihlav. Š. a Ž. ) — Noční: čeleď drvopleňův, č. přa- dákův, č. bourců, č. harpii, č. můr, č. pi- ďálek, č. zavináčův, č. obalečův, č. molů, č. pernatušek. Vz S. N. — Rozdělení mo- týlů dle Frč. 172. a násl. Motýlové, šupino- křídlí, lepidoptera, Schmetterlinge, Falter, m. I. M. drobní a) pernatušky, pterophoridae, vz Pernatuška; b) moli, tineidae, vz Mol; c) zaviječi, tortricidae, vz Zaviječ; d) oba- leči, pyralidae, vz Obaleč; II. píďalky, geo- metridae, vz Píďalka; III. můry, noctuidae, vz Můra; IV. přástevníci, bombycidae, a) bourci, bombyces, vz Bourec, Bourovec,
Bekyně, Drvopleň; b) pytlanky, psychidae, vz Vakonoš; V. motýlové večerní, crepus- cularia; a) lyšajové, sphingidae, vz Lyšaj; b) vřetenašky, zygaenidae, vz Vřetenuška;
c) nesytky, sesidae, vz Nesytka; VI. motý-
lové denní, diurna a) lipíři, hesperidae, vz Soumračník; b) závěsníci, suspensa, vz Babočka, Okáč, Perleťovec; c) záklesníci, succineta, vz Bělásek, Modráček, Otakárek. Vz tam více. Motýl noční, v již. Čech. ne- sytka. Kts. M. večerní (večerňátko). Nz. Na Mor. (na Zlinsku atd. ) rozděluje lid m-e jen na m-e (denní) a můry (noční). Brt. M. chytati, lapati, na špendlíky napichovati, napínati, ukládati, řaditi určovati atd. Us. Vz Hmyz. Vyšlapal ho jako m. žábu (marně mu hrozil. Vz Vyhrůžka). Č. Nestálý jako m. Vidíš-li z jara prvního m-a červeného, budeš živ, pakli bílého, umřeš téhož roku; Kdo uvidí na jaře prvního m-a černého, bude míti zármutek, kdo červeného, neštěstí, kdo žlutého, štěstí. Kda. Motýlář, e, m., der Schmetterlingsfreund.
Rk. Motýlčí, Schmetterlings-. Motýleček, čka, m., kleiner Schmetterling. Jg.
Motýlek, lka, m. = motýleček. Jg. —
M., muška, die Lichtmücke. V. Motýlí = motýlčí. Rk.
Motýlice, e, f. M., libellulidae, šídla, hadí
hlavy. M. modrá či šídlo vodní, callypteryx splendens. Vz Vážka a více ve Frč. 147. — M., vz Motolice, neduh ovčí a kozí. Jg. — M., volový jazyk planý, echium vulgare, rostl. Us. Motýličný, motýlice mající, drehig. M.
ovce. Ms. ovc. Motýlka, y, f., der Schottenklee.
Motylkovati, herumflattern (wie ein
Schmetterling). |
||
|
|||
Předchozí (1067)  Strana:1068  Další (1069) |