Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |
|
|||
1069
|
|||
|
|||
Motýlní, Schmetterlings-. M. červ. Um. les.
Motýlník, u, m., die Puppenhülle. Um. les.
Motýlokvětné rostliny, papilionaceae,
Schmetterlingsblütler: hrách, čočka, fazol, bob, jetel, vojtěška, ligrus, vikev, lecha, čičorečka, komonice, ledenec, žanovec, čili- mník, trnovník. Vz Čl. 27. a násl. V Kk. 254. slovou: motýlovité, vz tam. Motýlovitý. M. koruna, květ, schmetter-
lingsartig. D., Rostl. Motýlový = motýlčí.
Moucení, n. Jazyk slovanský nemiloval
slabik souhláskou zakončených a hověl této nenávisti své způsobem rozmanitým; když zejména slabika nosovou souhláskou m, n se končila, spřáhl a smoutil tuto s předcházející samohláskou a z toho povstaly nosovky, totiž samohlásky moucené pazvukem nosovým. Vz Nosovky, S. N. VIII. 648. Moučina, y, f., múčina, kyselá polívka.
Na Slov. Moučiti, il, en, ení, bemehlen. — koho,
co čím: žitnou moukou. Us. Moučka, y, f. Mehl, Staub. M. brambo-
rová, jodová, kompostová, k hnojení, kostní, na mouchy, na vlasy, syrupová, škrobová, utrýchová. Kh. M. dětská, das Kindermehl, franc. farine lactée. Dch. — M. plemenicí květů, prach, pyl, der Samenstaub. Moučkovatý, mehlig. D.
Moučkový, Mehl-.
Moučnatosť, i, f., die Mehligkeit. Jg.
Moučnatý, plný mouky, mehlig. M. ple-
menný prach, obilí, Zlob., brambory, Us., lišej (Mehlflechte). Ja. Mouční, -čný, Mehl-. M. pytlík, říčice,
mol, červ, lopata, Jg., komora, sklad, síto, Šp., plodiny, jídlo, Nz., díra, trubka, truhla, kolo, mlýn, šrot. Vys. Moučnice, e, f., mouční komora, die Mehl-
kammer; m., truhla, ve mlýně: kašna, der Mehlkasten; jistá hruška, die Mehlbirn; zvře- dovatění úst, kurděje, houby, Schwämmchen, n. Jg. Moučník, a, m., ovad, jehož housenice
žije v mouce, der Mehlwurm. — M., u, m, ve mlýně moučnice, der Mühlbaum, dlouhý tes přes svory ležící. Um. les. — M., námel, das Mutterkorn. Us. Moučnohlávka, y, f., periconia. Rostl.
Moučnojádřec, drce, m., enourea. Rostl.
Moučnosť, i, f., die Mehligkeit. L.
Moučný, vz Mouční.
Moud (zastr. mud), u, m., moudy, pl.,
muďák, u, m., na Slov. moudě, n.; koll. moudí, n.: úd plodicí mužský, nároky, die Hode, Hoden, Geile, das Gemächt. Jg. Na moudech potrhlý. Reš. Kopl ho zrovna pod moudě. Us. Vorl. Neb Venuše do Vlach loudí, mnohý přišel tam o moudí. Dač. Moudíček, čka, m. = moudivláček.
Mouditý, testiculatus. Světoz.
Moudivláček, čka, m., aegithalus pendu-
linus, sýkora. Frč. 354. Die Beutel-, Rohr- meise. Moudní průtrž n. kýla, Hodenbruch, m.;
měšec (šourek), Hodensack, m.; žíla. Reš. Vz Moud. Moudníček, čku, m., hnízdo na rozsošce
visící. — M., čka, m. = moudivláček. |
Moudovec, vce, m., měšec z beraních
vajec. Plk. Moudový = moudní. Aqu.
Moudře, komp. moudřeji; weise, klug.
M. jednati, si počínati, raditi. Us. Moudřeti, 3. pl. -dřejí, el, ení; zmoudřeti,
moudřívati, klug, weise werden. Jg. — kdy. Opační zajisté moudrosť jest po skutku m. Kom. — jak: m. se svou škodou. V. Moudřík, u, m., der runde Ziegelkäse. D.
Moudřiti, 3. pl. -dří, il, en, ení, moudří-
vati, klug, weise machen. Jg. — koho, se. Bs. — se kde: u jídla (upejpati se). Plk. Moudro, a, n. Potkalo se m. s rozumem.
Prov. Má moudro = jest moudrý, er ist klug. Us. Polič. Že si z múdra vedeš. Sš. P. 547. Moudrosť, i, f., die Weisheit, Klugheit,
Gescheidheit. V. M-stí osvícený, obdařený, ozdobený. V. Rostl věkem, také m-stí. Lom. M. svou v něčem vynášeti. Br. Neobsáhlá m. boží. Sych. M. přichází s léty. L. Zuby m-sti (dva poslední pozdě rostoucí). Jg. M. světa n. světská (philosophia), m. nebe n. nebeská n. božská (theologia). V. V čubě nosí moudrosť (vz Hloupý). Lb. M. jest bra- nou svobody. Rb. Netoliko m. mudrovati, leč věděti, kdy nemluviti, ale mlčeti. Pk. Kto skúpě mluví znenáhla, k tomu se jest múdrosť stáhla a kto blece sám se chvále, od toho jest m. dále. Mus. M. jest nejby- střejší oko člověka; M. beze ctnosti jest květina bez vůně. Km. Všeliká m. od pána jest; M. s hůry jest. Kom. M. o něčem míti. Chč. 449. Vší m-sti, počátek (nikdo se mou- drým nenarodil). Č. Jest u něho (v něm) m-sti jako na dlani vlasů (jako v komáru sádla). Vz Hloupý. Č., Lb. Vz Rb. str. 268. — M. boží, festum sapientiae, dne 17. pro- since. Gl. 158. Moudrostka, y, f., malá moudrosť, kleine,
junge Weisheit. Jg. Moudrota, y, f. = moudrosť. Sš. I. 173.
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší.
M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. V. Mladý řídko múdr bývá. Dal. Vz Mladý. Moudrá hlava. Dal. 142. Blázen za moudrého jmín bývá. Br. Pád (příhoda) bláznivého jestiť výstrahou moudrého. D. Blázen nebývá moudrý, leč ho uperou. V. Sliby se blázni kojí (veselí), ale moudří se jimi kají. D. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. Rým. Blázen dává, moudrý bere. Us. Moudrý ne- mluví, až hloupý přestane. Jg. Sedláku dej kroupy, moudrému ryby. D. Hloupému na- pověz, moudrý se dovtípí. Jg., Č. Moudrému napověz, hloupému dolož (vylož). Jg., Č. Moudrému napověz, hloupému dopověz. Č. Napověz moudrému, dovtípí se všemu. Č. Moudřejší ustoupí. Č. Moudrý v hádce ustoupí. Č. Mnohý múdr nebývá, až vepsí bývá. Č. Slyše múdrý múdřejí (= múdřejší) bude: a túžebný túhy zbude. Dal. Každý kraluje přátely svými, i jeden m. neradí sě s cuzími. Dal. Moudrý o málo se neoklamá. Lb. Po radě bývají páni moudřejší. Jg. Slonbidlo bývá málo kdy moudré. D. Kuře (kuřátko) chce (již) moudřejší býti, nežli slepice. V. Moudřejší vejce nežli slepice. Jg. Kdo chce (chceš-li) moudrým (mužem) slouti, dej řečem |
||
|
|||
Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |