1070

(mnohé řeči) mimo se (sebe) plouti. D., Lb.
Moudrý zub, vz Moudrosť. Také děti múdré
bývajú. Dal. 119. Moudrým se darmo zove,
kdo neumí radiť sobě. Č. Musí nejednu i m.
klesnouti. Vš. IX. 3. Moudrému i moutev
lízati (vz Šetrnosť). Lb. M. za hadače stojí;
M. i nechvíle přetrpěti umí; Moudřejšímu
díl dvojí; Domům a statkům se počítají léta
a. m. člověk jest vždy mlád; Kdo neumí sebe
skrýti, ten nemůže moudrým býti; M. jako
Šalomoun. Pk. Vajce chce být múdrejšie nežli
sliepka; Lepší jedon múdrý nežli bláznóv tisíc.
Mt. S. Múdrá slova jsú tak divna, bláznóm sly-
šeti tak protivna, jakož slunce soviemu zraku.
Smil v. 1739. Vz stran pořekadel ještě: Holka,
Houba, Chlup, Týmě, Uměti co, Zadek. —
s koho, s co. Brt. Jsi s to múdrý. Tkadl. —
čím. Bohactvím nejsi moudrý (ne: pro bo-
ha-ctví). Km. M. srdcem. Ctib. Hád. 5. —
jak. Kdo je přes míru m., za blázna ho
mají. Pk. — z čeho. Z cizího neštěstí mou-
drým býti. V. Z latiny m. a po česku hloupý.
Jg. Nejsem z toho moudrý. Dch. — k čemu:
k radě. Dal. 32. — u koho. Kteří jsou
moudří sami u sebe. Br. — v čem. Kteří
jsou moudří v očích svých. Hš. Nechcete-li
v tom moudři býti. Dal. 174. Vz násl. —
kdy. Filosof bývá moudrý před účinkem,
lékař v účinku, ale prokurator po účinku.
Smrž. — podlé čeho. Člověk podlé světa
m. Bart. —Titul. Moudří a opatrní přátelé
moji milí. Žer.

Moucha (na Mor. mucha), muška, y, f.,
instr. mouchou n. muchou, pl. gt. much etc.,
vz Hrouda. M., mucha, lit. musse, lat. musea,
řec. μνΊα, strněm. mucca, skr. makšikâ. Schl.
Mouchy, muscidae, die Fliegen, f. M. domácí,
musca domestica; bzučivá, m. vomitoria; m.
kuklová, tachina puparum; masařka živorodá,
sarcophaga carnaria. Frč. 159. M. mrcho-
lovka, m. cadaverina; m. umrlčí, sarcophaga
mortuorum, m. lejnovka, scatophaga sterco-
raria; m. sýrařka, piophila casei; m. pichlavka,
stomoxys calcitrans. Vz Ovad, Střeček, Hmyz,
Mouchovití. Mouchy nadělaly do masa mnoho
ztrusků. Ros. Lidí jako much = mnoho. Us.
M. uštkne, štípne, uštípne, píchne, štípá, Jg.,
Bzučí. Pt. Mouchy odhánějí se odháňkou.
Kom. Mouchy se zděsiti (příliš bázlivým
Býti). V. Vz Bojácnosť. Č. M. mu na nos
sedla neBo: M. mu přes nos přeletěla (pro
málo se hněvá). Vz Nevrlý. Lb., D. I muška
ho na stěně mýlí. Vz Nos a předcházející.
Č. Má ten mouchy v nose (divný člověk).
Plk. Ten človek má muchy (utajený, pod-
vodný, popudlivý). Mt. S. Málo sršnóv mnoho
much zapúzie. Dal. 76. Vleče se (leze), jako
moucha z pomyjí (zdlouha, lenoch). V., Č.
Z mouchy slona strojí (dělá. Cf. Z komára
velblouda). D. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č.
Dobrá psu m., a chlapovi řepa. Na Slov.
S muchami zahynouti (v nic obrácenu býti).
V. Vz Smrť. Č. Ulnul co pták na lepu, co
moucha na medu. Mus. Jako když m. do
pekla padne. Jg. Nebo: Co by mouchu do
pekla hodil. Vz Žrout. Č., Lb. M. s pávím
ocasem (pyšný). Č. Kroutí se co m. v hrachu
(činí, jak by mu nevím jak pilno bylo). Č.
Jed na mouchy. I m. se brání a štípe. Pk.
Točí sa ako mucha na jar, keď odžívá (=je

opilý). Mt. S. Ta se otáčí jako m. v kolo-
mazi (o děvčeti neobratném). Na Želivsku. Sř.
— Kůň má mušky (neduh koňský). D.

Mouchovití hmyzové, brachycera. 1. Ova-
di, tabanidae, vz Ovad, Bzikavka; 2. roupci,
vz Roupec; 3. dlouhososky, bombiliidae, vz
Dlouhososka, Černule; 4. braněnky, stratio-
mydae, vz Braněnka; 5. pestřenky, syrphy-
dae, vz Pestřenka; 6. mouchy, vz Mouchy;
7. očnatky, conopidae, vz Očnatka; 8. bo-
dalky, stomoxydae, vz Bodalka; 9. střečkové,
oestridae, vz Střeček; 10. puporodky, pupi-
para, vz Ptakotrudka, Připinák, Kloš, Pupo-
rodka. Vz více ve Frč. 157.

1. Mouka, zastr. = muka.

2. Mouka (zastr. múka), moučka, y, f.,
instr. sg. moukou, ne: mukou, to by bylo
od, muka, y. ' T. O původu vz Gb. Hl. 141.
M., moučný, vz Ou. M. je prášek, povstá-
vající mletím obilí a prosíváním plev zba-
vený. Vz S. N. a Kk. 113. Das Mehl. Mouka
přední nejčistší slove: běl, výražek, vyrážka,
pol. květ. M. výražná, vyražená, bělná, že-
mlová, Semmel-, Mundmehl. D. M. přední
bílá (běl), bobová, zadělaná (Vorteig), prosná
n. z prosa, V., zadní, hrubá, režná n. žitná,
ječná, krachová n. chlebná, pšeničná. D. M.
cukrová, stuchlá. Jg. Černá, zadní (podběl,
podbělka); prostřední, zábělka; syrová, suchá,

Šp., šrotová (ze šrotovaného obilí, první se-
jití). Vys. Mouka dvounulová (nejjemnější),
jednonulová, číslo první, druhé, třetí; jíž-
ková; dortová (bílá). Us. M. královská, ka-
mencová, krupařská, krupičná, pekařská,
prachová, parní, Kh., kukuřicová, čočková,
bramborová, lisovaná. S. N. M. mandlová
(krášlicí prostředek). Vz Prm. III. č. 8. M-u
provětrávati, přesypovati, přehazovati, mí-
chati. Š. a Ž. Pytel, mlýn, síto, necky na
mouku, Šp., jídlo, knedlík, kaše (na Slov.
pípka, pamrla) z mouky. D. Prášek, uzel
mouky. Us. Mouku zamísiti, D., zadělati.
Us. M. zapáchá stuchlinou. D. Mouku utopiti,
(moc vody n. mléka při zadělávání do ní
naliti). Šp. Perník moukou prohoditi. Šp.
Varuj otrubo, jde bílá mouka. Č. Syt Havel
mouky. Dva tvrdá kamení řídko dobré mouky
namelí. L. Což na placky, když není mouky.
Jg. Moc m-ky (vz Mlčeti). Lb. Ani z raži
nebýva vždy múka. Mt. S. Kterak se po-
znají příměsky v mouce, o tom vz Prm. III.
č. 20. Na Mor. m. snědá (černá), oděrová
(zadní). Mřk.

Moukař, e, m., der Mehlhändler. Us.

Moukařka, y, f., die Mehlhändlerin. Us.

Moukovitosť, i, f., moučnatosť, Mehlig-
keit, f. Techn.

Moukyně, ě, f., crategusaria, der Mehl-
baum. Na Slov.

Moula, y, moulík, a, m., fouňa, trouba,
der Dümmling. Us. Dch.

Moulati, čím: hubou (jako opilec). Den
Mund kaum bewegen. Us.

Mouliti, il, en, ení; žmouliti, jísti podlo,
v ústech něco převalovati, muffeln. — co.
Co to moulíš? Us. — M., durditi se, brun-
diti, schmollen, maulen. Jg. — M. v již.
Čech. nesrosumitelně mluviti, unverständlich
reden. Kts.