Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |
|
|||
1070
|
|||
|
|||
(mnohé řeči) mimo se (sebe) plouti. D., Lb.
Moudrý zub, vz Moudrosť. Také děti múdré bývajú. Dal. 119. Moudrým se darmo zove, kdo neumí radiť sobě. Č. Musí nejednu i m. klesnouti. Vš. IX. 3. Moudrému i moutev lízati (vz Šetrnosť). Lb. M. za hadače stojí; M. i nechvíle přetrpěti umí; Moudřejšímu díl dvojí; Domům a statkům se počítají léta a. m. člověk jest vždy mlád; Kdo neumí sebe skrýti, ten nemůže moudrým býti; M. jako Šalomoun. Pk. Vajce chce být múdrejšie nežli sliepka; Lepší jedon múdrý nežli bláznóv tisíc. Mt. S. Múdrá slova jsú tak divna, bláznóm sly- šeti tak protivna, jakož slunce soviemu zraku. Smil v. 1739. Vz stran pořekadel ještě: Holka, Houba, Chlup, Týmě, Uměti co, Zadek. — s koho, s co. Brt. Jsi s to múdrý. Tkadl. — čím. Bohactvím nejsi moudrý (ne: pro bo- ha-ctví). Km. M. srdcem. Ctib. Hád. 5. — jak. Kdo je přes míru m., za blázna ho mají. Pk. — z čeho. Z cizího neštěstí mou- drým býti. V. Z latiny m. a po česku hloupý. Jg. Nejsem z toho moudrý. Dch. — k čemu: k radě. Dal. 32. — u koho. Kteří jsou moudří sami u sebe. Br. — v čem. Kteří jsou moudří v očích svých. Hš. Nechcete-li v tom moudři býti. Dal. 174. Vz násl. — kdy. Filosof bývá moudrý před účinkem, lékař v účinku, ale prokurator po účinku. Smrž. — podlé čeho. Člověk podlé světa m. Bart. —Titul. Moudří a opatrní přátelé moji milí. Žer. Moucha (na Mor. mucha), muška, y, f.,
instr. mouchou n. muchou, pl. gt. much etc., vz Hrouda. M., mucha, lit. musse, lat. musea, řec. μνΊα, strněm. mucca, skr. makšikâ. Schl. Mouchy, muscidae, die Fliegen, f. M. domácí, musca domestica; bzučivá, m. vomitoria; m. kuklová, tachina puparum; masařka živorodá, sarcophaga carnaria. Frč. 159. M. mrcho- lovka, m. cadaverina; m. umrlčí, sarcophaga mortuorum, m. lejnovka, scatophaga sterco- raria; m. sýrařka, piophila casei; m. pichlavka, stomoxys calcitrans. Vz Ovad, Střeček, Hmyz, Mouchovití. Mouchy nadělaly do masa mnoho ztrusků. Ros. Lidí jako much = mnoho. Us. M. uštkne, štípne, uštípne, píchne, štípá, Jg., Bzučí. Pt. Mouchy odhánějí se odháňkou. Kom. Mouchy se zděsiti (příliš bázlivým Býti). V. Vz Bojácnosť. Č. M. mu na nos sedla neBo: M. mu přes nos přeletěla (pro málo se hněvá). Vz Nevrlý. Lb., D. I muška ho na stěně mýlí. Vz Nos a předcházející. Č. Má ten mouchy v nose (divný člověk). Plk. Ten človek má muchy (utajený, pod- vodný, popudlivý). Mt. S. Málo sršnóv mnoho much zapúzie. Dal. 76. Vleče se (leze), jako moucha z pomyjí (zdlouha, lenoch). V., Č. Z mouchy slona strojí (dělá. Cf. Z komára velblouda). D. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č. Dobrá psu m., a chlapovi řepa. Na Slov. S muchami zahynouti (v nic obrácenu býti). V. Vz Smrť. Č. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus. Jako když m. do pekla padne. Jg. Nebo: Co by mouchu do pekla hodil. Vz Žrout. Č., Lb. M. s pávím ocasem (pyšný). Č. Kroutí se co m. v hrachu (činí, jak by mu nevím jak pilno bylo). Č. Jed na mouchy. I m. se brání a štípe. Pk. Točí sa ako mucha na jar, keď odžívá (=je |
opilý). Mt. S. Ta se otáčí jako m. v kolo-
mazi (o děvčeti neobratném). Na Želivsku. Sř. — Kůň má mušky (neduh koňský). D. Mouchovití hmyzové, brachycera. 1. Ova-
di, tabanidae, vz Ovad, Bzikavka; 2. roupci, vz Roupec; 3. dlouhososky, bombiliidae, vz Dlouhososka, Černule; 4. braněnky, stratio- mydae, vz Braněnka; 5. pestřenky, syrphy- dae, vz Pestřenka; 6. mouchy, vz Mouchy; 7. očnatky, conopidae, vz Očnatka; 8. bo- dalky, stomoxydae, vz Bodalka; 9. střečkové, oestridae, vz Střeček; 10. puporodky, pupi- para, vz Ptakotrudka, Připinák, Kloš, Pupo- rodka. Vz více ve Frč. 157. 1. Mouka, zastr. = muka.
2. Mouka (zastr. múka), moučka, y, f.,
instr. sg. moukou, ne: mukou, to by bylo od, muka, y. ' T. O původu vz Gb. Hl. 141. M., moučný, vz Ou. M. je prášek, povstá- vající mletím obilí a prosíváním plev zba- vený. Vz S. N. a Kk. 113. Das Mehl. Mouka přední nejčistší slove: běl, výražek, vyrážka, pol. květ. M. výražná, vyražená, bělná, že- mlová, Semmel-, Mundmehl. D. M. přední bílá (běl), bobová, zadělaná (Vorteig), prosná n. z prosa, V., zadní, hrubá, režná n. žitná, ječná, krachová n. chlebná, pšeničná. D. M. cukrová, stuchlá. Jg. Černá, zadní (podběl, podbělka); prostřední, zábělka; syrová, suchá, Šp., šrotová (ze šrotovaného obilí, první se-
jití). Vys. Mouka dvounulová (nejjemnější), jednonulová, číslo první, druhé, třetí; jíž- ková; dortová (bílá). Us. M. královská, ka- mencová, krupařská, krupičná, pekařská, prachová, parní, Kh., kukuřicová, čočková, bramborová, lisovaná. S. N. M. mandlová (krášlicí prostředek). Vz Prm. III. č. 8. M-u provětrávati, přesypovati, přehazovati, mí- chati. Š. a Ž. Pytel, mlýn, síto, necky na mouku, Šp., jídlo, knedlík, kaše (na Slov. pípka, pamrla) z mouky. D. Prášek, uzel mouky. Us. Mouku zamísiti, D., zadělati. Us. M. zapáchá stuchlinou. D. Mouku utopiti, (moc vody n. mléka při zadělávání do ní naliti). Šp. Perník moukou prohoditi. Šp. Varuj otrubo, jde bílá mouka. Č. Syt Havel mouky. Dva tvrdá kamení řídko dobré mouky namelí. L. Což na placky, když není mouky. Jg. Moc m-ky (vz Mlčeti). Lb. Ani z raži nebýva vždy múka. Mt. S. Kterak se po- znají příměsky v mouce, o tom vz Prm. III. č. 20. Na Mor. m. snědá (černá), oděrová (zadní). Mřk. Moukař, e, m., der Mehlhändler. Us.
Moukařka, y, f., die Mehlhändlerin. Us.
Moukovitosť, i, f., moučnatosť, Mehlig-
keit, f. Techn. Moukyně, ě, f., crategusaria, der Mehl-
baum. Na Slov. Moula, y, moulík, a, m., fouňa, trouba,
der Dümmling. Us. Dch. Moulati, čím: hubou (jako opilec). Den
Mund kaum bewegen. Us. Mouliti, il, en, ení; žmouliti, jísti podlo,
v ústech něco převalovati, muffeln. — co. Co to moulíš? Us. — M., durditi se, brun- diti, schmollen, maulen. Jg. — M. v již. Čech. nesrosumitelně mluviti, unverständlich reden. Kts. |
||
|
|||
Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |