1071

Mouňa, dle Báča, mouňák, a, m., ein
schmutziger Mensch. Us. Bělehr.

Mouně, ěte, n., špinavé dítě, Sudelkind,
n. Us. Poličan.

Mouniti, il, ěn, ění, umouniti = čmouditi,
černiti, schmutzen, schmitzen. Jg. — abs.
Uhlí mouní. D. — se kde. Nemouni se u
prsku. Jg. — se čím: uhlím. Us.

Mour, u, m., prach z uhlí, der Kohlen-
staub. D. Není žádný m., mám samé uhlí
(kusy a ne rozdrobené). Us. — M. saze z ko-
mína, Russ, m. — M. na milíř, drn a lesní
zem, Stauberde, f. Jg. — Vz Mz. 257.

Moura, y, f., mourka, graue Kuh. Us.

Mouranda, y, f., mourandia. Rostl.

Mouravý (do černa, jako mour, schwarz-
grau. ). M. vůl, kocour. Us.

Mourek, rka, m., vz Mourovatý, Moura.

Mouřenín, a, m., mouřenin, z latin.
Maurus, s příponou -ěnín, jako: měštěnín;
černoch, der Mohr, Neger. M. nebude bílým,
by ho více myl. V. Murín nebude bielým.
Mt. S. M-na bíliti (marnou práci konati). V.
— Mouřenínka, -ninka, y, f., die Mohrin,
Negerin. D. — Mouřenínský, -ninský,
Mohren-. M. země, hlava. Jg.

Mouřeninstvo, a, n., die Mohren. Rk.

Mouřinov, a, m., ves v Brněnsku. Morein.
Mus., PL.

Mouřinský = mouřeninský. M. země. V.

Mouřiti, mourem černiti, schwärzen. —
co. Us. — 2. M., vz lépe: Hmouřiti. Vz H.

Mourka, y, f., šedivá kachna; kočka,
kráva. Us.

Mourovaný = mourový, mor. M. kocour,
katzengrau, gestreift. D.

Mourovatý, mourovitý, mourový =
počernalý jako mour. M. kočka, eine schwarz-
graue Katze.

Moussirovati, fr., pěniti se, vříti, mous-
siren. Rk.

Moušel, šla, m., židák, přezdívka židům.
Moše = Mojžíš. Rk.

Moutev, tve, moutvice, e, f., palička,
tlukadlo, trdlo, tlouk, der Sterl, Stössel,
Stämpel. Jg. M. u máselnice. Us. M. u hmož-
ře. — M., kverlovačka, Der Querl, Quirl.
D. — Moutvice, Die Wolfsmilch, rostl.

Moutitel, e, m.. Der Trüber, Betrüber. Us.

Moutiti, mútiti (zastr. mucu = mútím),
il, cen, cení; moutívati = mutným činiti,
trübe machen, aufrühren, umrühren; nepoko-
jiti, másti, verwirren; zarmucovati, betrüben;
máslo dělati, buttern; kverlovati, quirlen,
querlen. Vz Gb. Hl. 141. — abs. Dnes bu-
deme m. (máslo tlouci). Jg. — co (čím).
Vodu koněm m. L. Pivo moutí hlavu. L.
Lid, lidem m. (míchati, másti, znepokojovati).
Jg. Jenž by dobré lidi mútil (rmoutil) a sám
nebyl vesel proto. St. skl. — se. Víno
se moutí (mutným stává). L. Lid se moutí
(bouří). Jg. — se proč. Nemuť se proto.
St. skl. — se čím. A vám ješto se mútíte
odpočinutím. Ben. — se komu kde. V hlavě
se mu moutí (tratí ducha přítomnosť). L. —
se z čeho. Troj. 306., Ctib. Hád. 7. — Vz
Mútiti.

Moutovník, u, m. = máslnice. Na Slov.
Plk.

Moutvice, vz Moutev.

Movens, lat., hybadlo, prostředek hybací.
Rk. Bewegmittel, n.

Movitosť, i, f., das Mobilarvermögen. Nz.

Movitý, z lat., jmění mající, vermögend.
Pány větší a movitější. Kron. trub. Sv. Pe-
lagia byla u bohatství movitá. Pass. 541. 2.,
891 Přivolá mistra Vojtěcha doktora movi-
tého pražského. St. skl. 468. Páni soudce
ráčili se přimlouvati, poněvadž nemá co po-
ložiti a Prokop že je movitější, může po-
čkati. Svěd. 1569. — M., mohvitý, mohovitý,
mobilis, beweglich. Vz Mohovitý. Statek m.
je vše, cožkoli vedeno, vezeno aneb neseno
býti může. Statek m. Václ. II, Pr. 1861. 26.
Neb na ně všecko jako na dědice spadne
movité i nemovité věci. Τον. 83. Vz S. N.
M. i nemovité zboží. Br. Statek m. i nemo-
vitý. V. Kal. f. 24. Ve všech movitých vě-
cech. Ben. Všech movitých věcí movitější
jest moudrosť. Bibl. glag. Sap. 7., 24. Věci m.
a nemovité vz Rb. 268. Polsky: ruchomý. —
M. vojsko, k pochodu připravené, marsch-
fertig. Bur.

Mozaika, vz Mosaika.

Mozečina, y, f., das Cerebrin. Rk.

Mozečný, Gehirn-, Hirn-. M. odvodice.
Ssav.

Mozek, zku, mozk, u, (sl. mozg., mozh,
strčes, mosk, psáno mozk. Gb. Hl. 99, 108),
mozeček, čku, m. Das Gehirn, cerebrum,
έγκέφαλον. Μ. hmota měkká a jemná, uvnitř
bílá, zevně šedá. Pž. M. leží v dutině lební,
ohrazen jsa lehem (lebkou, lební) a podle-
bicí. Dále se táhne jakožto micha (mozek
páteřní) do páteře a rozptyluje se v jedno-
tlivé čivy. Pt. M. veliký, malý (mozeček)
a micha prodloužená. Nz. Otrucení mozku
(Hirnerschütterung). Rk. M. v týle, v hlavě.
V. Dal mu ránu v hlavu, až se mu m. vy-
kydl. Lom. Vz více o mozku v S. N. — M.,
hlava, rozum, der Kopf. V m., na m. ura-
žený (pomatený). Č., V. M. se mu z mdloby
pohnul Sl. 177. Člověk vrtkého mozku,
nebo: Má rtuť v mozku. Vz Nestálý. Kom.,
Č. M. vysoko, až nad kloboukem nositi
(pyšný). Č., Sych. Slepičího mozku člověk,
nebo: Snad ty rozumy někde z telecího
mozku vytočil, nebo: Toť jsou nápady
z telecího mozku. Vz Hloupý. Č. On to ze
svého mozku přidal. Kom. Horkého mozku
(příkrý). V. Mdlý m. (blbý). Kram. V tuč-
ném těle hubený mozek. Vz Břich. Č. — M.,
mozk v kostech, tuk, čís, micha, das Mark,
Beinmark. Mozk ve hřbetovém páteři. V.
M. v hnátích mu schne. Jád. Mozku v ko-
stech se dotknouti (hlavní věci). Bart. —
M., střen. Čem. — M., části zvětralé, měkké,
v kameni mlýnském. Vys. — M., u koláře
dřevěný hřeb, kterým loukoti v ostřihu
u vnitř k sobě připojeny jsou. Us. Dch.

Mozh, u, m. Vz Mozek.

Mozk, vz Mozek.

Mozkovatka, y, f., meandrina, býložilec,
die Labyrinthkoralle. Krok.

Mozkovatý, mozkovitý, plný mozku,
gehirnig, markig. Jg.

Mozkovice, e, f., leb. Μá hrachovinu
v m-ci = hloupý. Sych.

Mozkovina, y, f., hmota mozková = mo-
zečina. Ssav.