1072

Mozkový. M. látka, uzel, bolesť, nemoc,
Us., soustava. Vz S. N. Hirn-, Gehirn-, markig.

Mozkozpyt, u, m., die Hirnlehre, die
Enkephalogie. Rk.

Mozol, u, mozůlek, lku, m., na Mor. a
na Plaště f. (ale v Plzeňsku a dílem i na
Plaště m. ). Prk. Př. k nauce o tvoř. kmenů.
24. M., otlačená stvrdlá kůže na rukou i nohou,
die Schwiele. V. Ve vých. a již. Čech. mo-
zoul, u; na noze: holoubě. Lk. Mozolů do-
stati (mnoho). V. M-ly zdělati. V. M. od
stvrdnutí bývá. Kom. M-ly na rukou míti.
Us. — M., trud, těžká práce, harte Arbeit.
Na své m-ly se živiti. Vz Chudoba. Č. Lid-
skými m-ly živi jsou. Br. Na cizí m-ly se
vychovává, Kram., živí. Reš. Kupoval na
cizí mozoly šaty mladým ženám; Veseli býti
na cizí mozoly a robotu. Bart. Holé m-ly
míti, z holých m-lů se živiti, holými m-ly
se živiti (ničeho nemíti a jen prací se ži-
viti). Us.

Mozolatec, tce, m., chiloglottis. Rostl.
Mozolatík, a, m., nassa, plž. Krok.

Mozolec, lce, m., na Mor. = mozol. Mřk.

Mozoliti, il, en, ení. se čím: těžkou
prací, sich abmühen. Us. — se na koho:
pracovati naň. Us.

Mozolkovitý kůň, mit Stollbeulen Be-
haftet. Ja.

Mozolnice, e, f., žena, která pro mamonu
se mozolí. Dch.

Mozolník, a, m., kdo se mozolí pro ma-
monu, lakomec. Us. Dch.

Mozolnosť, i, f., tvrdosť na kůži, die
Hautschwiele. Ja.

Mozolný, schwielig; trudný, mühevoll.

Mozolosť, i, f., Die Härte, Verhärtung. Sal.

Mozolov, a, m., ves v Táborsku. Tf. 287.
— M., ves u Něm. Brodu. PL. — M. či
Zaběhlá, u Březnice. PL.

Mozolovatěti, ěl, ění, schwielig werden.

Jg.

Mozolovatosť, i, f., Verhärtung. Byl.

Mozolovatý, schwielig, dickhäutig. M.
ruce, nohy, kůže. Us., Jg.

Mozolovník, u, m., porina, Durchbohr-
flechte, f. — M., a, m. = mozolník.

Mozolství, n. = mozolovatosť. Na Slov.
Bern.

Mozoluch, a, m., lissa, korýš. Krok.

Možalík, a, m., angulus, žábronožec. Krok.

Možděnice, e, f., der Hirnschädel. Mus.

Moždíř, e, moždířek, řku, moždířík,
u, m., v již. Čech. moldýř, Kts., na Slov.
možiar. Dle Gb. Hl. 120. jest d přisuto. Der
Mörser, Mörsel. V. V m-ři něco na drobno
tlouci, roztloukati. — M. k střílení. Z m-řů
stříleti. D. M. pumovní, na kameny. Bur.
Vz S. N. Der Mörser, Pölier.

Moždířní, Mörser-. M. palice, Mörser-
stössel. Jg.

Moždířový, Mörsel-. M. palička, tluk, tlu-
kadlo. Jg. — M., Mörser-, Pölier-. M. kámen,
čterník (ein Mörserquadrant), pukavec (Wall-
granate). Bur.

Možditi, se něčím, vz Hmožditi.

Možení, n., das Können. Podlé našeho m.
Pulk.

Možicha, y, f., chvojka klášterská. Rk.

Možná, vz Možný.

Možně, möglich. M. se snažiti. Us. Vše m.,

möglichst. — 2. = s mocí, mocně, mit Macht.
M. rozkazovati. — 3. Velmi, velice stark,
sehr. M. se napracoval, naplakal. Us. na Mor.

Jg.

Možněti, ěl, ění, mächtig werden. L.

Možniti, il, ěn, ění, mächtig machen. L.

Možno. Vz Možný. Jakž možno vám.
Kram. Jest jim m. to udělati. Us. Vz Přiro-
zený.

Možnosť, možitosť, i, f., Möglichkeit,
possibilitas; vlastnosť ta, když něco možno
jest. Jg. Od m-sti ke skutečnosti zavírka se
činiti nemůže. Zlob. Neviděl žádné m-sti ví-
tězství. Ml. Dáti, učiniti někomu m., aby...
Jemanden in den Stand (in die Lage) setzen
zu... Dch. — M., mohutnosť, moc, síla něco
činiti, das Vermögen, die Kraft, Fähigkeit.
V. Podlé nejvyšší m-sti něco činiti; podlé
možnosti (pokud možno). J. tr., V. Podlé
m-i rozšiřovati (království). Zř. F. I. B. VIII.
M. něco učiniti, způsobiti, vykonati; moc a
m. míti; m. i nemožnosť svou znáti; vyná-
šeti se nad m.; vší m-stí a snažnosti někomu
pomáhati; největší pilnosť dle msti přiči-
niti. V. Nad m. — M. = jmění, zámožnosť,
bohactví, Wohlhabenheit, f., Vermögen, n.
Hrdla a peníze, ale i statek, možnosť a ctnosť
pro obecné dobré v hromadu snášeli. V.

Možnůstka, y, f., malá možnosť, malé
jmění, kleines Vermögen. V.

Možný; možen, žna, o; na Slov. možitý;
komp. možnější. M. = býti mohoucí, möglich,
thunlich. Jest mi možná, možné (mohu). Což
mi možného, pokudž mi možná, jak mi mnoho
možné. V. Se vší možnou pilností. V. Není
mi možná (věc). D. Co možná, učiním. Us.
Je-li možná? Byloliby možná? Toho měniti
nebylo možné. Br. Možná, že se přepočítal;
někomu věc činiti možnou. Dch. Jak možno
vám, bratřím udílejte. Kram. Pokudž mu nej-
výše možné, snaží se o to, aby... V. K sná-
šení nemožný. V. Nemožné věci dělati, před
se bráti. V. Jemu nic není nemožného. V.
Nebylo mu možné. V. Nemožné jest to uči-
niti. Ros. Není možná (nelze). D. —, Co
možná' u superlativu: byl co možná nejpil-
nější. — Nemožný = nedostatečný k plo-
zení, impotentní. Položivši ho za studeného
a nemožného, rozvedla se s ním. V. — Ne-
možný, nemocný, churavý, krank. V. — M.,
zámožný, bohatý, begütert', bemittelt, ver-
mögend, wohlhabend, reich. Za dary odpla-
covati na možné náleží. Kom. — M., moc
mající, mächtig. V. Někteří z rodu Vršov-
ského zvláště možnější a znamenitější. Háj.

Mptu, gt. sg. slova met, der Meth. Gl. 161.

Mrač, e, f. M. dolní, ves v Budějovsku.
Vz S. N. M. horní, ves tamtéž. PL.

Mráček, vz Mrak.

Mračenice = Mračnice.

Mračénko, mračínko, a, n. V. Ani mra-
čénka na nebi není. Hlas. Das Wölkchen. —
M., Unglück. Kram., Ráj.

Mračensko, a, n. jm. místní. Tf. 266.

Mračiti, mrač, -če, il, en, ení; zamračiti,
mračívati. V již. Čech. kaboniti. Také: Nebe
se kaboní. Kts. M. od mrk (mrkati se, r v ra;
vz R, Mrak). M., tmíti, kaliti, verfinstern, ver-
düstern, dunkel machen, wölken; svraštiti,