1073

škarediti se. Kat. 2620. — co: čelo. D. — se.
Nebe se mračí, verfinstert, trübt, wölkt sich.
Ten se pořád jen mračí, runzelt die Stirn,
sieht finster, sieht schel, sieht sauer. Jg.
M. = zaslepovati. Smil v. 675. Us. Mračí
se, až tma. V. Mračí se, bude pršeti (jakoby
chtělo pršeti). Jg., Toms. Když se silno mra-
čívá, lehko pršívá. Pk. — se proč, na co, na
koho. Jg., Ráj. M. se na někoho od rána
do večera. Er. Ρ. 291. — se odkud. Že se
od hor mračí. Er. P. 109.

Mračivosť, i, f., mračlivosť, Wolkig-
keit, f., finsteres Wesen. Jg.

Mračivý, mračlivý, wolkig; finster se-
hend. D.

Mračnatý, gewitterschwer. Rk.

Mračně, kalně, wolkig, dunkel. Jg.

Mračnice, Mračenice, dle Budějovice,
u Horšova Týna. Raschnitz. Tk. I. 618., III. 86.

Mračník, a, m., noctilio, der Kantenlefzer,
netopýr. Ssav.

Mračno, a, n. Vz Mračiti, Mrak, die
Wolke, Regenwolke, Wetterwolke, das Ge-
wölk. Jg., V. Mračna se stahují, vystupují;
bouřlivé m.; nebe mračny se zatahuje. D.
Mračna kaprovatějí (dostávají podobu šupin
kapřích, dostávají beránky, začíná se vy-
jasňovati). Na Mor. Mrk. M-a se rozešla. Bart.
M-a rozháněti. Br. Zvoniti proti mračnům n.
na mračna. Jg. Po bouři bývá jasno a po
jasnu mračno. Mus. Nemůže tak jasno býti,
aby po něm m. nebylo. Jg. Nebude z toho
mračna déšť (není věc tak zlá, jak se po-
dobá). Jg., Lb. Vz Nebáti se. Sedí mračna
na čele (hněvá se). Vz Oblak.

Mračnosť, i, f., temnosť, die Düsterheit. Ms.

Mračný, mračen, čna, o; temný, mrá-
kotný, wolkig, bewölkt. Jg. M. povětří, Jel.,
oblak, V., večer, Jel., nebe, V., noc, Us.,
slunce, V., poskvrna, Ráj.; — oči, Plk., mysl,
Sych., tvář, čelo. Us.

Mradice, dle Budějovice, v Žatecku. Mrai-
ditz. Tk. I. 618., III. 132.

Mrak, u, mráček, čku, m., pl. mraky,
ve vých. Čech. v pl. jen, mraka. ' Jir. M. od
mrk (mrkati se = stmívati se). Gb. Hl. 147.
Vz R, Mračiti. — M. = temno, das Dunkel.
Za nebeské světlo tento smutný mrak. Ráj.
— M., zvl. temnota mezi dnem a nocí, sou-
mrak, die Dämmerung. Slunce zašlo, mrak
nastal večerní. L. Až do mraku. Pulk. —
M., mračno, oblak, die Wolke. M. visí, se
sbírá. Us. Černý m. (dříve: tuča). D. Jak
m. črný. Rkk. Příval s mrakóv. Rkk. Dnes
je pod mrakem (slunce nesvítí). Jg. — M.
= množství, Menge, f. Byly tam mraky lidí.

Mraka, y, f. = mrak, das Dunkel, der
Nebel. Mus. Vz Mrak.

Mrákava, y, f. (zastr. a na Slov. = černý
mrak, Brt. ). Veliká m. všecku horu obklíčila.
Pass. 864. Oči černé, oči jak černá mrákava.
Mor. P. ' 299. Mrákavy jdou. Mor. P. 148.,
Plk. — M., stanice buštěhradské dráhy, od
Prahy druhá za únoštskou, má jméno od
myslivny nedaleko jsoucí. Mrakau.
Mrákavý, temný, dunkel, trüb. M. oči.
Čerň.

Mrakohustý, woľkendicht. Ráj.

Mrakolih, u, m., scotophilus, netopýr.
Ssav.

Mrakosháněč, e, m., Wolkensammler, m.

Mrákositi, il, ení, obličej škarediti, das
Gesicht trüben. Us.

Mrakot, u, m. = mrakota.

Mrákota, y, f., temnosť, die Dunkelheit,
Finsterniss, das Dunkel. V. Ve tmách m-y
hledati. V. M-tu dělati. Troj. Motati se slepě
v m-tě. Kom. M. očí, V., v očích. Lk. Dě-
lají se mi m-ty před očima. D. Věčná m.
zastírá zrak slepce. Ml. — M., oblak, die
Wolke. Slunce smutně jako skrze m-tu a
mlhu svítilo. V. M-y zármutku. Smutku m-u
od nás odžeň. Vš. Blesk začal m-y pověr
rozháněti. Kom. — M., pošlosť očí, sleposť,
caligo. Ja.

Mrakotiti se, il, ění = mračiti se, sich
verdunkeln. Us. Mark.

Mrákotně, temně, dunkel, nebelig.

Mrákotnosť, i, f., temnosť, die Dunkel-
heit. Jg.

Mrákotný = temný, mračný, nejasný,
dunkel. V. M. háj, Jg., povětří, hloub. Ráj.

Mrakovlna, y, f., die Wolkenwelle. Krok.

Mramor, u, m., marmor. Mramor přesmyk-
nutím m. marmor. Vz Gb. Hl. 124. Mor. bramor.
Der Marmor. V. Hrob z bílého bramoru.
Mor. P. 125. Zb. M. je bílá, jemnozrná od-
rňDa vápence. M. karrarský, parský (z ostrova
Para), pestrý, červený, šedý, černý, lastu-
rový. Vz Vápenec. Bř. 24. M. bílý, železné
barvy, hladký. Jg. Dílo z mramoru. D. Imi-
tace m-u. Vz Prm. III. 16. Čištění skvrn
z m-u. Vz Prm. III. č. 21. Vz S. N. a Šfk.
187., KP., III. 24.

Mramorář, e, m., der Marmorarbeiter. Jg.

Mramorní, Marmor-. M. mlýn. D. — Mra-
morník, a, m. Marmorpolierer. Troj.

Mramorovaný, marmorirt. Jg.

Mramorovati = mramorem potahovati
n. na způsob mramoru dělati, marinoriren.
D. — co čím: barvou, mramorem bílým. —
Mramorovitý, marmorartig. D. — Mra-
morovnictví, n., die Bildhauerkunst. Jg.

Mramorovník, a, m. = mramorník. Plk.

Mramorový kámen (mramor), V., lom. D.

Mramorství, n., die Kunst aus Marmor
zu hauen. Kon.

Mrana, y, f., attelabus, hmyz, der Schild-
krötenkäfer. Krok.

Mraštiti, il, ěn, ění; smraštiti = vraštiti,
in Falten legen, runzeln. — co: čelo. Jg. —
se: rúcho aby se nemraštilo (záhybů ne-
činilo). Št., Výb. I.

Mratín, a, m., ves u Prahy za Karlínem.
Tk. III. 52.

Mrav, u, m., obyč. v pl. mravy, m.; strč.
nrav, srbsky podnes narav. Ht. Vz nr, Nrav.
Vz Gb. Hl. 98. M., povaha, obyčej, zvyklosť,
die Sitte, Lebensart, das Wesen. V., Jg. Mravy
pověstné, chvalitebné, dobré, nezvedené, se-
dlské, divoké, líbezné, příjemné, V., kázané,
tiché, Dal., šlechetné, lidské, V., hloupé, Dal.,
porušené, Kram., ozdobné, Háj., vzorné, vý-
borné, chvalitebné, bezúhonné, uspokojivé,
zákonné, méně zákonné, ne bezvadné, nezá-
konné (ve školách). Us. Dobrých mravů
hoch. Us., V. Míti do sebe dobré mravy.
V. Počestní mravové zhola dokonce padli a
uhasli. V. Ten tiché mravy měl. Dal. Ta