1074

stydlivé m. měla. Dal. K mravům lidským
dohlížeti. V. Tovaryšstvo rozpustilé porušuje
zajisté mravy. Kom. Porušení, zkáza mravův.
Rk., Kram. Dobří mravové tuchnou. Br.
I mravy i rodem Čech. Us. Má mravů co
hladový pes. Jg. Na hodnosť vyšel, o mravy
přišel. Trnk. Zlé mravy dobrá práva. Č. Pro-
měna krajů nezlepší mravu. Pk. Ukrutný
mrav nezůstane práv. Km. — Vz S. N.

Mrava, y, f. = mrav, způsob, Art, Sitte,
f. Us.

Mravcati, mňoukati, miauen. Us. U Roz-
honic.

Mravčák, a, m., plačtivé dítě. Na Slov.

Mravček, ečka, m. = mravenec.

Mravčenka, y, f., myrmecia. Rostl.

Mravčí = mravenčí. Na Slov.

Mravčiti, il, ení, hemžiti se jako mra-
venci, wimmeln. Bern. Na Slov.

Mravec, vce, m., mravek = mravenec.

Mravencojedi, myrmecoleontidae. Vz
Mravkodav a Frč. 152.

Mravencovitý, ameisenartig. Krok.

Mravencový. M. voda, koupel. Jg. Amei-
sen-. Vz Mravenčí.

Mravenčan, u, m. M. ethylnatý či ether
mravenčí. Vz Šfk. 471.

Mravenčář, mravenečkář, e, m., kdo
mravenčí vajíčka sbírá a prodává. Ameisen-
eiersammler, -verkäufer, m. Šp.

Mravenčí, mravencový, Ameisen-. M.
vajíčko, hnízdo; lev (mravencojed) myrme-
coleo formicarius.

Mravenčiti, il, ení, parohy mraveniště
rozhazovati (o jeleních). Šp.

Mravenčík, a, m., myrmecophaga, der
Ameisenfresser. M. hřívnatý, m. jubata, der
Ameisenbär; dlouhouchý, tamandua; dvoj-
prstý, m. didactyla; kroužkovaný, m. annu-
lata. Ssav. Vz Mrakodav, Mravenečník.

Mravenec, nce, mraveneček, čka, m., na
Slov. a vých. Moravě: mravec, mrávek, mra-
vouch, mravouk, mrávček, brablenec, formica,
die Ameise. M. lesní (f. rula), veliký, červený,
drnový (tetramorium caespitum), stěhovavý
(v Brasilii), Jhl., černý (f. ligniperda), žlutý
(f. flava), Frč. 168., rezavý, červený n. Bo-
jovný, dřevokaz obecný. Vz S. N. Vz Hmyz,
Frč. 167. M. malý jest, ale pracovitý. Kom.
M-ce pásti (zaháleti). Č. Z m-ce horu dělati.
Vz Zvětšování. Č. Jeden m. nedělá hromadu.
Hnš. M-ci do prázdných stodol nikdy nelezú.
Vš. II. 18. Mravenci-li na sv. Annu vyha-
zují, na tuhé mrazy ukazují. Kda. — M.,
nemoc, formica, die Flechtenwarze; druh
svrbivky, prurigo formicans, eine Art Haut-
jucken. Ja.

Mravenečník, a, m., der Ameisenfänger.
M. hřívnatý, myrmecophaga jubata. Vz Frč.
385.

Mraveniště, ě, n. Der Ameisenhaufen.
M. rozkopnoti, rozrhnoti, rozhrabati, vy-
brati. Us. Mravenci snášejí do m. mrvy,
drobty atd. Kom.

Mravisko, a, mraviště, ě, n. = mrave-
niště. Leg., Troj.

Mravitě, sittsam. Tiše a m. se jměješe.
Pass. 507.

Mravitý = mravný, gesittet. Pass., O 7
vstup.

Mravkotlav, a, m. M. obecný, myrme-
coleon formicarius, mravencojed. Vz Frč. 152.
Ameisenlöwe, m.

Mravně živ býti, sobě vésti, V., se cho-
vati, gesittet.

Mravněti, ěl, ění, gesittet werden. Č.

Mravní, mravný, Sitten-. M. zákon,
pravda. Jg. Vz Mravný.

Mravnictvo, a, n., Die Sittenlehre. Marek.

Mravník, a, m. = mravenčík.

Mravniti, il, ěn, ění, sittlich machen. Rk.

Mravnosť, i, f., Die Sittlichkeit. Jeho m.
je chvalitebná, bezúhonná. M. (přestupky
'proti ní), vz Rb. str. 268. — M., zdvořilosť,
zvedenosť, Sittsamkeit, Bescheidenheit, f. V.

Mravný, k mravům se vztahující, Sitten-,
sittlich, moralisch. Jg. M. zákon, učení, na-
učení, knihy, bájky, povaha, Jg., poučka,
průpověď, cit, krása, povinnosť; cit (krása)
mravného, cit mravnosti. Nz. — M., netě-
lesný, nefysický, moralisch. M. osoba, svět. —
M. = dobrých mravův, artig, manierlich, sitt-
sam, eingezogen, gesittet. Jest m. Nemravné
mluvení. Us. M. hoch, žák, děvče. Vz Mravní.

Mravocit, u, m., moralisches Gefühl, lépe:
mravní cit. Pch.

Mravokárce, e, m., Der Sittenrichter. Us.

Mravomalba, y, f. Sittenmalerei, f., lépe:
líčení mravů.

Mravopočestnosť, i, f. Jak se trestaly
výstupky proti m-sti (smilstvo, cizoložstvo,
násilí panně n. ženě poctivé učiněné), vz Rb.
232. —234. Die Ehrsamkeit, Ehrbarkeit, Sitt-
samkeit. D.

Mravopočestný, sittsam, wohlgesittet. D.

Mravoučitel, e, m., der Sittenlehrer. D.

Mravouch, vz Mravenec.

Mravouka, y, f., učení o mravích, ethica,
Die Sittenlehre.

Mravousky, pl., m., ovoce jako rybes,
ale sladké. Na Slov.

Mravověda, y, f. = mravouka.

Mravovědec, dce, m., der Moralist, Lehrer
der Moral. Sš. Sk. 6.

Mráz, gt. mrazu, mrázek, zku, mrazík,
u, mrazíček, čku, m. Vz á. M. od mrz
v mrznouti, r v ra, vz R., GB. Hl. 147. M.
je tuhá zima, jíž na zemském povrchu voda
pevného skupenství nabývá. S. N. Der Frost.
M. studený, veliký, tuhý, Us., perný, jedo-
vatý, ein schneidender Frost. Dch. Sníh osení
přikrývá, aby od mrazu nemrzlo. Kom. Mra-
zem zmrznouti. Kram. Dnes uhodil m. Jg.
M. květy vysvěďuje. Mt. 79. Mrazem připá-
len; škoda z mrazu; Kolik mrazů do sv.
Jiří, tolik do sv. Václava. Šp. Přišel (přijde)
na psa mráz (= také se mu toho dostalo,
proč se jiným posmíval. Vz Msta). Č. Počkaj,
príde na psa m. Mt. S. Mráz kopřivu ne-
spálí. Vz Zlý. Lb. Přitrhnou-li mrazy s Ka-
teřinou, hleď se každý opatřit peřinou; v le-
dnu kolik dešťů, v květnu tolik mrazů. Kda.
Hu tele na m., D., a: Troubiti na m. nebo:
Troubí jako slouha na m. Jg. Vz Hloupý.
Č. — M., třesení od zimy, od neduhu od
strachu atd. Der Schauer. M. po mně jde.
Jg. Když na to myslím, až po mně mráz
chodí, tak se hrozím. Br. M. ho obešel. Jg.
Mráz ho přejíma (strach); Mráz sa mu pré-
chodi po kostiach (třese se strachem). Mt.