1075

S. Μ. me pochází. Us. — M., zima s jektá-
ním zubův, mrazení, rigor, der Starrfrost.
Us. — M., jíní, der Reif. V. Padlý m. —
M. starých hlav = šedivé, bílé vlasy, graues
Haar.

Mrazek, zka, m., der Eisenschimmel. D.

Mrázek, zku, m., kleiner Frost. D.

Mrazení, i, n. M. v těle míti. Das FrieRen.

Mrazík, u, m., ein kleiner Frost. D.

Mrazina, y, f. = mráz, der Frost. M. na
zdech se vyráží. Jg.

Mraziště, ě, n., der Gefrierpunkt, jest te-
plota, za které kapalina počíná nabývati sku-
penství pevného. S. N.

Mraziti, il, en (žen), ení (žení). — koho.
Jemanden frieren. Hrůza nás mrazí. Us.
Mrazí mne. Rk. — kde. V celém, po celém
těle mne mrazí. Us. — se = mrznouti. Jg.

Mrazito. Je m. = mráz. Us. v Přer. Kd.

Mrazivosť, i, f., die Frostigkeit. M. zim-
ního počasí. Jg.

Mrazivý, mrazicí, frostig, kalt. V. M. po-
větří (studené), vítr, zimnice. D. M. směs.
Vz Prm. III. č. 19.

Mrazka, y, f., kráva n. kobyla bílé a
hnědé srsti. Us., Dch.

Mrazkovitý kůň = mrazek.

Mraznice, e, f., der Frost.

Mrazný, Frost-, M. studenosť; ruka, kalt.
Jg.

Mrazomilka, y, f., psychrophila. Rostl.

Mrazour, u, m. = mráz, der Schauer. Us.
MaRek.

Mrazovitosť, i, f., der Schauer, die Fro-
stigkeit. — M., rozsedliny od mrazu, Risse,
m. Um. les.

Mrazovitý, frostig. M. noc, Zlob., ukrut-
nosť. Háj.

Mrázovka, y, f., v Krkonš. = zimní če-
pice. Kb., die Wintermütze.

Mrazový, Frost-. M. vítr, opuchlina, Frost-
beule, bod, Gefrierpunkt.

Mražené, ého, n. Gefrorenes. M. ruské,
šťávové, smetanové, malinové, jahodové, ana-
nasové, višňové, meruňkové, jablkové, me-
lounové, pomerančové, rybízové, citronové,
šípkové, vanilkové, čokoládové, lískooříš-
kové, makové, skořicové, fíkové, kaštanové,
kávové, punčové. Vz více o připravování
ho v Prm. III. č 10. —12.

Mrcas, u, mrcásek, sku, m. Jednoduchý
kořen i větve kořenové bývají rozděleny
v tenounké větvičky, mrcasy, Wurzelfasern,
f., Kk. 14.

Mrcasatý kořen, faserig, vedlejší a te-
nounký. Vz Mrcas, Kk. 15.

Mrcatiti se, il, ění; zmrcatěti se, o psu,
když čile sem tam běhá ocasem mrdaje. —
Zmrcatiti se, närrisch werden, o člověku. Us.

Mrcina, y, f., na Slov., = mrcha, das Aas,
Plk.; nízka přezdívka jako: mrcha, mršina,
Plk.; hubený kůň, mrcha, eine Mähre. Plk.
Kvapku lepší, kvapku horší: to celá m.
Mt. S.

Mreka, y, f., kořalka, der Schnapps, Brannt-
wein. Us. Turn.

Mrcmrc, e, m. homole dřevěná, vlk, mezi
šňůry dávaný za příčinou stáčení jich, die
Lehre. Techn.

Mrcna, y, f., tulačka, liederliches Weib.
Us. Bydž.

Mrcouch, u, m. = mrcas, die Faser. Ci-
bule má m-chy. Us. — Na mrcouch choditi
(na námluvy. Ve sprosté mluvě). Jg.

Mrče = mrkne, zmračí se. Kat. 3029.

Mrdačka, y, f., ein Pferdchen, n., malý
kůň. Reš.

Mrdas, u, m., na Slov.: ocas, der Schwanz;
vrkoč, geflochtener Zopf. Jg.

Mrdati; mrdnouti, dnul a dl, nutí = (ry-
chle) pohybovati, vrtiti, kývati, (schnell)
bewegen, wedeln, schütteln. Jg. — nač. On
na to mrdá. Apol. — čím (nad čím). Hla-
vou nad neštěstím m. Kom., V. Pes mrdá
ocasem. Us. Očima m. (čerstvě jimi pohy-
bovati). Us. Brali, až ušima mrdali (velmi
dychtivé). Us. Mrdši hlavou a zasmávši se
řekla. Ler. — kde. Okolo něho mrdaje
ocasem. St. skl. — se kde. Ryba mrdá se
(mrská se) ve vodě. Us. — M., obsc., tělesně
obcovati, vom Beischlaf.

Mrdě, ěte, n., flinkes Kind. Mrdali jsme
ve sklepě jako mrďata. Us.

Mrdil, a, mrdílek, lka, m., člověk mrdný,
čerstvý, ein flinker Mensch. — M., der Hans-
wurst. Ptr.

Mrdněti, ějí, ěl, ění, flink werden. Jg.

Mrdniti, il, ěn, ění, flink machen. Jg.

Mrdnosť, i, f., mrštnosť, die Flinkheit. Us.

Mrdnutí oka, okamžení. Hus. Schnelle
Bewegung, f.

Mrdný = mrštný, flink. Tys m. — Iron.
Tyť jsi mrdný = zdlouhavý. Jg.

Mrdol, e (na Slov. u), m., ocas, chvost,
der Schwanz. Jg.

Mrdolín, a, m., člověk čerstvý, ein flinker
Mensch. Us. u Litom.

Mrdoliti, il, en, ení; mrdolívati = mr-
dati, kývati, vrtiti, wedeln, bewegen. čím.
Pes ocasem mrdolí. Bern. — se = vrtiti se,
sich herumdrehen. On se celý mrdolí. Jg.

Mrdouceti se, el, ení, kloktati, schlau-
dern (jako cívka). D.

Mřelý, čím: zimou, erstorben, erstarrt. Us.

Mřeň, ě, mřeněk, ňka, m., mřenka, mřínka,
y, f., na Slov. plž, slíž, na Mor. zřének, Mřk.,
šlížek; rybička. Vz Mřínka. Cyprinus gobio.
Grandel, f., Gründling, m. — M., mřeněk, die
Schmerle, Der Schmerling, cobitis barbatula.
— M. mořský, Die Meergrundel, gobius niger.
Lin.

Mřena, y, f.. die Flussbarbe, ryba. Na
Slov. Bern.

Mření, í, n. M. 1. umírání, das Sterben;
2. dřevěnění, trnutí, das Erstarren. Mření
údův. Byl.

Mřeštěti, ěl, ění, grunzen. Na Slov.

Mřeže, zastr. = mříže.

Mřéžky, pl., f. = krajky. Na východní
Mor.

Mřežokřídlý, gitterflügelig. M-lí, dictio-
ptera, řád hmyzu. Krok.

Mřežování, n., das Gittern. — M., dílo
mřežované, das Gitterwerk. Br.

Mřežovaný. M. rošt, Br., latování, sklo-
pení, Č., Jg., něm. gegattert, mřížkami opa-
třený. M. fěrtoch, quadrillirt. Jir. dh.

Mřežovatě, gatterweise. Plech m. pro-
bíjený. Br.