Předchozí (1074)  Strana:1075  Další (1076) |
|
|||
1075
|
|||
|
|||
S. Μ. me pochází. Us. — M., zima s jektá-
ním zubův, mrazení, rigor, der Starrfrost. Us. — M., jíní, der Reif. V. Padlý m. — M. starých hlav = šedivé, bílé vlasy, graues Haar. Mrazek, zka, m., der Eisenschimmel. D.
Mrázek, zku, m., kleiner Frost. D.
Mrazení, i, n. M. v těle míti. Das FrieRen.
Mrazík, u, m., ein kleiner Frost. D.
Mrazina, y, f. = mráz, der Frost. M. na
zdech se vyráží. Jg. Mraziště, ě, n., der Gefrierpunkt, jest te-
plota, za které kapalina počíná nabývati sku- penství pevného. S. N. Mraziti, il, en (žen), ení (žení). — koho.
Jemanden frieren. Hrůza nás mrazí. Us. Mrazí mne. Rk. — kde. V celém, po celém těle mne mrazí. Us. — se = mrznouti. Jg. Mrazito. Je m. = mráz. Us. v Přer. Kd.
Mrazivosť, i, f., die Frostigkeit. M. zim-
ního počasí. Jg. Mrazivý, mrazicí, frostig, kalt. V. M. po-
větří (studené), vítr, zimnice. D. M. směs. Vz Prm. III. č. 19. Mrazka, y, f., kráva n. kobyla bílé a
hnědé srsti. Us., Dch. Mrazkovitý kůň = mrazek.
Mraznice, e, f., der Frost.
Mrazný, Frost-, M. studenosť; ruka, kalt.
Jg. Mrazomilka, y, f., psychrophila. Rostl.
Mrazour, u, m. = mráz, der Schauer. Us.
MaRek. Mrazovitosť, i, f., der Schauer, die Fro-
stigkeit. — M., rozsedliny od mrazu, Risse, m. Um. les. Mrazovitý, frostig. M. noc, Zlob., ukrut-
nosť. Háj. Mrázovka, y, f., v Krkonš. = zimní če-
pice. Kb., die Wintermütze. Mrazový, Frost-. M. vítr, opuchlina, Frost-
beule, bod, Gefrierpunkt. Mražené, ého, n. Gefrorenes. M. ruské,
šťávové, smetanové, malinové, jahodové, ana- nasové, višňové, meruňkové, jablkové, me- lounové, pomerančové, rybízové, citronové, šípkové, vanilkové, čokoládové, lískooříš- kové, makové, skořicové, fíkové, kaštanové, kávové, punčové. Vz více o připravování ho v Prm. III. č 10. —12. Mrcas, u, mrcásek, sku, m. Jednoduchý
kořen i větve kořenové bývají rozděleny v tenounké větvičky, mrcasy, Wurzelfasern, f., Kk. 14. Mrcasatý kořen, faserig, vedlejší a te-
nounký. Vz Mrcas, Kk. 15. Mrcatiti se, il, ění; zmrcatěti se, o psu,
když čile sem tam běhá ocasem mrdaje. — Zmrcatiti se, närrisch werden, o člověku. Us. Mrcina, y, f., na Slov., = mrcha, das Aas,
Plk.; nízka přezdívka jako: mrcha, mršina, Plk.; hubený kůň, mrcha, eine Mähre. Plk. Kvapku lepší, kvapku horší: to celá m. Mt. S. Mreka, y, f., kořalka, der Schnapps, Brannt-
wein. Us. Turn. Mrcmrc, e, m. homole dřevěná, vlk, mezi
šňůry dávaný za příčinou stáčení jich, die Lehre. Techn. |
Mrcna, y, f., tulačka, liederliches Weib.
Us. Bydž. Mrcouch, u, m. = mrcas, die Faser. Ci-
bule má m-chy. Us. — Na mrcouch choditi (na námluvy. Ve sprosté mluvě). Jg. Mrče = mrkne, zmračí se. Kat. 3029.
Mrdačka, y, f., ein Pferdchen, n., malý
kůň. Reš. Mrdas, u, m., na Slov.: ocas, der Schwanz;
vrkoč, geflochtener Zopf. Jg. Mrdati; mrdnouti, dnul a dl, nutí = (ry-
chle) pohybovati, vrtiti, kývati, (schnell) bewegen, wedeln, schütteln. Jg. — nač. On na to mrdá. Apol. — čím (nad čím). Hla- vou nad neštěstím m. Kom., V. Pes mrdá ocasem. Us. Očima m. (čerstvě jimi pohy- bovati). Us. Brali, až ušima mrdali (velmi dychtivé). Us. Mrdši hlavou a zasmávši se řekla. Ler. — kde. Okolo něho mrdaje ocasem. St. skl. — se kde. Ryba mrdá se (mrská se) ve vodě. Us. — M., obsc., tělesně obcovati, vom Beischlaf. Mrdě, ěte, n., flinkes Kind. Mrdali jsme
ve sklepě jako mrďata. Us. Mrdil, a, mrdílek, lka, m., člověk mrdný,
čerstvý, ein flinker Mensch. — M., der Hans- wurst. Ptr. Mrdněti, ějí, ěl, ění, flink werden. Jg.
Mrdniti, il, ěn, ění, flink machen. Jg.
Mrdnosť, i, f., mrštnosť, die Flinkheit. Us.
Mrdnutí oka, okamžení. Hus. Schnelle
Bewegung, f. Mrdný = mrštný, flink. Tys m. — Iron.
Tyť jsi mrdný = zdlouhavý. Jg. Mrdol, e (na Slov. u), m., ocas, chvost,
der Schwanz. Jg. Mrdolín, a, m., člověk čerstvý, ein flinker
Mensch. Us. u Litom. Mrdoliti, il, en, ení; mrdolívati = mr-
dati, kývati, vrtiti, wedeln, bewegen. čím. Pes ocasem mrdolí. Bern. — se = vrtiti se, sich herumdrehen. On se celý mrdolí. Jg. Mrdouceti se, el, ení, kloktati, schlau-
dern (jako cívka). D. Mřelý, čím: zimou, erstorben, erstarrt. Us.
Mřeň, ě, mřeněk, ňka, m., mřenka, mřínka,
y, f., na Slov. plž, slíž, na Mor. zřének, Mřk., šlížek; rybička. Vz Mřínka. Cyprinus gobio. Grandel, f., Gründling, m. — M., mřeněk, die Schmerle, Der Schmerling, cobitis barbatula. — M. mořský, Die Meergrundel, gobius niger. Lin. Mřena, y, f.. die Flussbarbe, ryba. Na
Slov. Bern. Mření, í, n. M. 1. umírání, das Sterben;
2. dřevěnění, trnutí, das Erstarren. Mření údův. Byl. Mřeštěti, ěl, ění, grunzen. Na Slov.
Mřeže, zastr. = mříže.
Mřéžky, pl., f. = krajky. Na východní
Mor. Mřežokřídlý, gitterflügelig. M-lí, dictio-
ptera, řád hmyzu. Krok. Mřežování, n., das Gittern. — M., dílo
mřežované, das Gitterwerk. Br. Mřežovaný. M. rošt, Br., latování, sklo-
pení, Č., Jg., něm. gegattert, mřížkami opa- třený. M. fěrtoch, quadrillirt. Jir. dh. Mřežovatě, gatterweise. Plech m. pro-
bíjený. Br. |
||
|
|||
Předchozí (1074)  Strana:1075  Další (1076) |