1076

Mřežovati, zamřežovati, gattern. — M.,
na způsob kříže plésti, síťkovati, flechten,
netzen. Jg. — co: vzory, šátečky, krajky.
Us. Vz Mřížkovati.

Mřežoví, n., das Gitterwerk. Rk.

Mřežový, Gitter-. M. postélka, dvéře. Jg.

Mrgati = mrkati, zwinkern. — čím: očima.

— M., na udici bráti, anbeisen. Na Mor.
Mrhacký (m. mrhačský, vz Mrhač), ver-

schwenderisch.

Mrhactví, n., die Verschwenderei. Č.

Mrhač, e, m., člověk marnotratný, der Ver-
schwender, Schwelger, Prasser. Pakli by byl
bratr starší mrhač neb bez smyslu, pán země
neb hejtman má jiným sirotky opatřiti. Τον.
82. Ale byl-li by týž manžel mrhač. Kol. 46.
M. statku. V. M. života svého. Jel. M. na-
posledy s hanbou do Nouzova a Chudobic
táhnouti musí. Č. Já řekla: Dobře jste udě-
laly. Což bych měla dáti mrhačuom, protož
manželu svému dala sem všecko. Svěd. 1568.
Mrhačům se rozum trousí, až se vytrousí.
Km. Ptáček mrháček, vz Plat. Vz Marno-
tratný, Mrhák.

Mrhačka, y, f., die Verschwenderin,
Schwelgerin. D. — M., v pivováře náčiní
k odhrnování mláta, aby pivo čisté teklo,
veslo, die Träberschaufel. Us., Háj.

Mrhačný, verschwenderisch. M. žena. Reš.

Mrhačství, n., marnotratnosť, vz Mrhactví.

Mrhák, a, m. = mrhač. Mladý m., starý
žebrák. Berg. Vz Marnotratný, Mrhač.

Mrhal, a, m. = mrhač. Us.

Mrhalka, y, f. = mrhačka. — M., zmr-
halka. Na Mor.

Mrhalkyně, ě, f., mrhačka, die Ver-
schwenderin. 1520.

Mrhání = utrácení, maření, das Ver-
schwenden, Prassen, die Schwelgerei. Jg. M.
statků, peněz, času. Us. — M. = zhouba.
Das Verderben. Pod jich ochranou zůstávali,
aby k m. nepřišli. Štelc.

Mrhař, e, m. = mrhač. D.

Mrhatel, e, m., der Verschwender. 1520.

Mrhati, mrhávati = nešetřiti, mařiti, ka-
ziti, verschwenden, prassen. Jg. — co, koho:
čas. V., síly, peníze. Us. Máš-li co po star-
ších, hleď toho nemrhati, neb po šedesáti
letech nebudeš moci dělati. Rým. By otčizny
(dědictví) nemrhal. Kom. M. statek. Br. Kdo
se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Pak-li by jej mrhala, právo to přetrhnouti a
díl její jí vydati má. Kol. 46. M. sebe sám.
Chrysos. — co kde: čas v hospodách, po
kavárnách. Us. — co čím: Hejsek kvasy
své jmění mrhá. Kom. — co komu: Nic mi
nemrhá = neschází. D.

Mrhavě, verschwenderisch. Jg.

Mrhavosť, i, f. = mrhactví.

Mrhavý, marnotratný, verschwenderisch,
schwelgerisch. D.

Mrhel, e, m., slín, der Mergel. Us. Opav.

Mrhelec, lce, m., v již. Čech. šípek. Vz
Merhelec. Kts.

Mrhola, y, m. = ničema Rk.

Mrholiti, il, ení = mhlíti, mžíti, slabě n.
drobně pršeti. Us. u Jilem. Schwach regnen,
rieseln. Mrholí. — koho = tělesně užívati,
mrhti, missbrauchen, entehren. Us. Studenec.

— Vz Meholiti.

Mrhůlka, y, f., mžení, der Staubregen,
das Siefern. D.

Mrcha, y, f., mrtvé tělo, mrtvola, od mr
(mř-íti). Todter Körper, Die Leiche. Tělo
když jest mrtvé, neslove tělo ale mrcha. Bart.
M. umrlce. Jel. Lidé mrchu lidskou jedli.
Dal. Smrad těla jeho mrchy (člověka) pře-
vyšuje všeliké mrchy. V. Co platno jest
mrchu léčiti. Jg., Šp., Lb. Vz. Marný. Mrch
tu ležeše jak v lesě dřievie. Rkk. 55. Tamo
k vrchu pohřebat mrch. Rkk. 15. (Hrob)
zbielen po vrchu vnitř má škaredu mrchu.
Smil v. 860. — M.., nyní jen o dobytku
scíplém: scíplina, zdechlina, mrlina, skapalina,
ein todtes Thier, das Aas. Mrcha mrše smrdí.
Jáma na mrchy: mrchoviště, mršinec, mršník.
Šp. M. smrad vypouští. Kom. — M., pře-
zdívka, Schimpfwort, Aas, Luder, n. Troj.
To je mrcha. Us. — M., něco špatného,
etwas schlechtes, Luder, n. M. peníze (la-
cino). D. Za mrchu peníz něco koupiti. D.
Mrchu cenu na něco podati. Mrcha podání
(malé, špatné). D. M. cesta. Baiz. M. papír,
čas, voda, člověk (sviňák), kůň (špatný). D.
Špatná mrcha, ale dobře táhne. Vz Opilství.
Č. A tobě vostane mrcha žena. Er. P. 157.
To je m. člověk (zlý). Mrk.

Mrchavec, vce, m., zlý člověk, ein böser
Mensch. Na Slov.

Mrchavý (mrcha). Aas-. M. smrad; ne-
štovice, na Slov. hnojavé osypky. D. — M.
= špatný, mrzký. Na Slov. Kd. Schlecht.
M. voda, peníz, zub, muž. Jg.

Mrchlava, y, f., der Aaskopf. Zlob.

Mrchojedi, cantaridae, červi. Aqu.

Mrchojedy, dle Dolany, ves u Sobotky.
Tk. II. 431.

Mrcholačný, aasgierig. Rk.

Mrcholina, y, f., nadávka. Us. Bělohr.

Mrchoš, e, m. = mrchavec. Na Slov.

Mrchovina, y, f., Schindfleisch, n. D.

Mrchoviště, ě, n., mršinec, mršník, dráha.
Der Schindanger, die Schindergrube. D.

Mrchový smrad, Aasgestank, m. D.

Mrchožravý, aasfressend. M. sup. D.

Mrchožrouti, silphidae. Vz Mršník, Hro-
bařík. Vz Frč. 188.

Mřihlad, a, m., skrbec, der Schmalhans. D.

Mříně, ěte, n., mladý mřen, eine junge
Grundel. Totě okurek jako mříňat. Us. Dch.

Mřínka, y, f., vz Mřeň. Mřínky jísti (hoř-
kosti zakoušeti). Vz Bída. Č.

Mříti, mru, mřeš, mře, mřeme, mřete,
mrou; mři; mra (ouc); mřel, mření. Mrl,
zastr. = mřel. Umírati. Vz Dříti. M., lit.
mirti, skr. koř. mr, mar, lat. morior, mors,
něm. Mord. Schl., Fk. 148., 150. M. =život
skládati, sterben; hynouti, mdleti, schmachten,
sterben. — abs. Srdce nejprv jest živo a
naposledy mře. Kom. Včely a laštovičky ne-
scípají, nýbrž mrou. Us. Mřel také dobytek.
V. — co: Hlad a žízeň m. = hladem a žízní.
Leg., St. skl. Vz Akkusativ. Hlad (hlady)
m. = hlad míti; hladem m., vor Hunger
sterben. Na Mor. Mřk. — na co: (jména
nemocí kladou se do akkus. s předložkou
na. Brs. ) M. na souchotiny, Bart., V., na
hrozné bolesti, Br., na zimnici, na dnu,
Zlob.; na morní bolesti m. Pref. — kde: ve
světnici, v posteli, na poli, Us., na kříži m.