1077

Bel. — pro koho: Spasitel pro nás zemřel.
Us. — čím: strachem, milostí (láskou), V.,
žízní, Štelc. M. horkem. Let. 401., zimu Št.
kn. šest. 106., V., radoščemi, St. skl. III. 19.,
hořem, Pass. 557., morem. Bart. 351. Srdcem
m. v túhách. Kat. 16. Náhlou smrtí zemříti,
V., hladem. Dal. 149. Závistivý štěstím svého
bližního mře. Kram. — po kom, po čem
= bažiti, chmachten. Po cti a chvále m. V.
Až mře po tom. Na Mor. — za kým, za
čím = toužiti, schmachten. On za ním mře.
Us. — jak: S radostí mřeli (upálení). V. —
jak dlouho. Od rána do večera umíral.
Celý den umíral. Us. — za koho: Že mru
pro velikú lásku za vás. Chč. 611. — od
čeho: od těžkého poranění m.; od meče m.
Št. Od žízně zemříti. Flav. (O věcech, které
jsou příčinou smrti. Brs. 102. ). — proč. Pro
psí smrad brzo m. Dal. 134. Vz M. za koho.

Mříže (zastr. mřeže), mříž, e, mřížka,
y, f., Gatter, Gitter, n. M. v okne, okno za
mřeží. V. M. ze železných holí. Kom. Okno
s mřížemi. D. Mřeže zapadací na branách,
hřeben, das Schutzgatter. Jg. M. v troubě
rybníka, líska. Nz. M. do průlivu n. trati-
vodu, na balkon, pavlanové, požerákové,
roštové atd. Kh. M. na stoku. Us. M. ku
přijímání. Kommunionsgitter. Dch.

Mřížen, žně, m., nemotelus, hmyz. Krok.

Mřížený, mit Gitter versehen. Klec m. V.

Mříževník, u, m., hoblík na mříže. Der
Kehlhobel. Rohn.

Mřížina, y, f. M-ny (kancely) varhan,
prostory ve vzdušnici příčkami učiněné, jichž
jest tolik, kolik mají varhany klavesů. Vz
KP. II. 327.

Mřížiti, il, en, ení, vergittern. — co: trati-
vod, stoku. Us. Vz Mřížkovati.

Mřížka (zastr. mřéžka), y, f., malá mříž.
Kleines Gitter. Br., Us. — M. na Slov. =
krajky, Spitzen, f. M-ku dodělati, šíti. Plk. —
M., náčiní u pasíře. Das Kratzblech. D.

Mřížkovati, mřížkou opatřiti, gittern. —
2. M., mřížky dělati, síťkovati, gittern,
stopfen, netzen. Vz Mrežkovati.

Mřížokřídlí, pseudoneuroptera, vz Mo-
týlice, Jepice, Pošvatky, Všekazi, Pisivky,
Puchýřnatka a Frč. 146.

Mřížovaný, gegittert. M. bílým šitím,
kreuzweise gestickt. 1587.

Mřížovec, vce, m. M-ci, radiolaria, die
Gliederthierchen, n., jsou drobnohlední prvoci.
M. nahý, thalassicola pelagica; sladkovodní,
vz Slunivka; m. vejcový, sphaerozoum ovo
di mare. Vz Frč. 5. atd.

Mřížovina, y, f., mříže s pruty všelijak
ohýbanými, das Sprengwerk. D.

Mřížovník, u, m., der Kehlhobel. Rk.

Mřížový, Gitter-. M. vrata, Gitterthor,
n., Čsk., most, Gitterbrücke, í. Dch.

Mrk, u, m., mrknutí očima, der Wink
(mit den Augen). Mrkem a šeptem. Zlob. —
M. na Slov. = mrak, die Wolke. Plk.

Mrkač, e, mrkáček, čka, m., der Blinzler.
Us.

Mrkačka, y, f., dle Blinzlerin. Us.

Mrkání, mžikání, das Blinzen, der Augen-
wink, D.; soumrak, smrkání, das Dämmern,
die Dämmerung. M. u večer. Pass.

Mrkati, mrknouti, knul a kl, utí; mrká-
vati; mhourati, mžikati, blinzen, nicken;
dřímati, schlummern; tmíti se, dunkel, finster
werden, dämmern. — abs. Slunce mrklo a
svú krásu bieše ztratilo. Pass. 301. Světlo
mrklo (shaslo). Rk., V. Stařec mrká (dřímá).
Za západem jde soumrak, když mrká a tmí
se. Kom. Ani mi viac nemrkni ani nemlkni.
Mt. S. Co by mrk (= mrkl. Cf. Co by pět
napočítal = hned). Us. Solnice. — čím: očima,
očkem. Us., Er. P. II. 7. Očima mrkal, uka-
zuje k jeskyni. Aesop. — na koho. Us.
Mrkni na něho, aby... Mrkl na mne. Us.

— komu na co. Ten na zármutek mrká
mi a svitá. Koll. — kde. Zbledl a hned se
mu kolena strachem třásla, v očích mu mrkalo.
Pont. Mrklo po všem světě (tmělo se). Leg.

— se. Mrká se (tmí se). Us.

Mrkavý; mrkav, a, o, kdo mrká, blinzend;
2. temný, zamračený, mrakavý, dürster, däm-
merig. Jako zora, kehdy nad mrkavy šumy
(nad temné lesy) vznide. Rkk. 46.

Mrkev, kve, na Mor. mrkva, y, f. O pů-
vodu vz Mz. 61. M., daucus. M. obecná,
daucus carota, Möhre o. gelbe Rübe, Mohr-
rübe. M. velekvětá, d. grandiflorus. FB. 94.
M. planá, cerata; zahradní, d. sativus; hol-
landská, erfurtská. Vz S. N. M. červená a
bledě žlutá; lesní, succus scaphilion; psí n.
horká (bolehlav pravý), cicuta virosa. Ja.
Kaše z mrkve. Vz Mrkvička, Čl. 50., Kk. 197.
KP. III. 270.

Mrkevný, Möhren-. M. semeno. Jg.

Mrknouti, vz Mrkati.

Mrknutí, mžiknutí, der Augenwink; mr-
kání, tmění se, die Dämmerung; závrať n.
mrknutí očí, der Schwindel. Reš., Jg.

Mrkolím, a, m., slepý Žižka, ein Blinder.
Us. Turn.

Mrkoň, ě, m., mrkavý, der Blinzler. Us.
Poličan.

Mrkot, u, m. = mrk.

Mrkotati, -tám a mrkoci, mrktám a mrkci
= mrkati, blikati, blinzeln. Jg. Svíčka mrktá.
Jg. — čím. Co pořád tím světlem mrktáš?
se s čím = piplati, párati se, tändeln. —
se kde. Nemrktej se v tom uhlí (= nedrá-
pej se).

Mrkous, u, m., bylina mrkvi podobná,
bílá, chaerophyllum silvestre, das Tollkörbel.
Vyhlíží jako m. (o bledém v nemoci)! Jg.

Mrkta, y, m. = mrktavý. Jg.

Mrktal, a, mrktálek, lka, m. = mrkta.

Mrktavosť, i, f., dal Blinzeln. Jg.

Mrktavý, blikavý, blinzelnd. M. člověk,
světlo. Na Mor.

Mrkva, y, f. M. lesní, Brachypodium
silvaticum; prapořitá, b. pinnatum. FB. 12.
M. = mrkev. Mor. a Slov. — M., trouba.
Tys mrkva. Tölpel, m. Na Mor. Mřk.

Mrkvanec, nce, m., vdolek naplněný
mrkví, der Möhrenkuchen. Us.

Mrkvice, e, f., mrkev planá, ptačí hnízdo,
pastrnák, m. polská, horák, múdní měšek,
olešník. M. divoká. Die wilde Möhre, das
Vogelnest. Jg.

Mrkvička, y, f. Malá mrkev. — Mrkvi-
čku někomu strouhati. Vz Posměch, Vysmáti
se. Lb., D., Č. Ein Rübchen schaben.