Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |
|
|||
1078
|
|||
|
|||
Mrkvičkářství, n., soudilkování t. j. ne-
laskavé přetřepávání malých chyb bližního, das Splitterrichten. MP. 203. Mrkvina, y, f., zelí z mrkve, das Möhren-
kraut. Us. Turn. Mrkviště, ě, n., mrkvoviště, das Möhren-
feld. Us. Mrkvous, u, m., eine ausgeartete Möhre.
Us. Mrkvovitý, möhrenähnlich. Rostl.
Mrkvový. M. voda, nať, kaše. D. Möhren-.
Mrl, e, m., mrle, e, f., na Slov., = muňka,
die Filz-, Plattlaus. Nečistota na údu tejném i mrle zploditi může. Tabl. — M. = starosť, péče, Unruhe, Sorge, f. Mrle ho hryzou, trápí. Bern. — M., Milbe, f. Plk. Mrlina, y, f., umrlina, mrtvola, die Leiche.
Kdož ponese takovou m-u. Ben. M. Bubří. D. — M., der Brand. M. horká, studená, suchá, špitální. Rostl. — M., řeka, u Nim- burka. Mrliti, il, ení = slabě hořeti, schwach
brennen. Zlob. — M., na Slov., svrběti, jucken. — koho. Mrlí mě kůže. Bern. Vz Mrl. Mrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben. Ms.
Mrmlati, mrmrati, na Slov., = mumlati,
murmeln. Ryb. Když někdo jsa opilý jasně nemluví. Mřk. Mrmrač, e, m. bublač, Murrer, m. Slov.
Mrňa, ě, m., na Mor. blbý, blöd; na Slov.
mrňa, ě, f., mrnda = kurva, nevěstka. Jg. Vz Mrňák. Die Hure. Mrňák, u, m., vz Mlýn. — 2. Paleční n.
líční kolo, das Kronrad. — 3. Na Slov. mrňák, a, m., mrndák = smilník, der Hurer. Jg. Mrňati, dětská hra. Us. u Bydž. Mý. —
M., točiti, drehen. Us. Poličan. Mrňavý, verbuttet. Vz Mrněk. — M.,
plaudernd. — M., mňoukavý, miauend. M. kočka. Er. P. 376. — M., páravý, krňhavý. Us. Petrov. Dch. Mrnčeti, el, ení, na Slov. = mečeti,
meckern. Koza, kůň mrnčí. Koll. Mrnčiti, zavřenou tlamou mučeti, munkeln.
Na Slov. Mrnda = mrňa.
Mrndák, a, m. = mrňák.
Mrně, ěte, n., škvrně, malé dítě. Ty mrně,
du Zwerg, Knirps. — M., mrňata = valousy, frňousy, D., der Schnurrbart; chlupy, vlasy od něčeho visící, Fasern, f. Ptr. Mrněk, ňka a ňku, m., mrňka, y, f., co
malé, zakrnělé jest, etwas Verbuttetes. Vůl, strom m. Us. u Petrov. Dch. Mrněti, 3. pl. -ní, ěl, ění = tenký zvuk
vydávati, wimmern. Prase, drůbež, děti mrní. Jg.
Mrňka, vz Mrněk.
Mrňkati, skučeti, kňourati, mrněti, wim-
mern. Dítě mrňká. Jg. Mrňky, něk, pl., na Slov., Gewimmer, n.
Budeš mrňky jísti (místo jídla budeš mrňkati). Bern. Mrňoukati, miauen. Kočka mrňouká. Ko-
lečka mu mrňoukají (vrzají), kobylka mu bzíká. Nár. pís. Bž. — se. Kočka se mr- ňouká (se běhá), rammelt. Us. Mrňous, a, m., vz Mrně.
Mrňouse, ete, n. = mrně.
|
Mrouskati, murren, knurren, na Mor.
Morče, kočka, slon, dítě mrouská. Chmel. Mrož, vz Mrž.
Mrsk, u, m., mrsknutí, švihnutí, der Schmitz,
Strich mit der Ruthe, Peitsche etc. Mrskem přeťal hada. Jg. Mrsk vzíti, den Schwung nehmen. Dch. — M., poplítka u biče, das Schnürchen. Puch. Mrskací, Schlag-. M. stroj. Techn.
Mrskač, e, m., kdo mrská. Der Geissler.
— M-či, die Geisselbrüder, kteří se v 13. a 14. stol. veřejně mrskali tak pokání činíce. Vz Gl. 161. a Naháč, Tk. II. 14. Mrskačka, y, f., die Geisslerin. — M.,
mrskanice, das Geissein. Vz Mrskut. Mrskadlo, a, n., die Wollfachmaschine.
Tpl. Mrskanec, nce, m., der Gepeitschte. —
M., mrskání. Mrskání, n., das Peitschen, die Geisse-
lung. D. Mrskanice, e, f., der Staupenschlag. D.
Mrskaný pondělek = velikonoční. Us.
Jilem. Mrskati, mrskávati; mrsknouti, knul a
kl, ut, ntí; mrštiti, il, ěn, ění. M. = hbitě házeti; bíti, šlehati, lupati, práskati. Jg. — koho, co. Kluka, vlnu. Us. — čím. Lev oho- nem mrská. Jg. Ryba sebou mrská. Us. — čím kde. Ryba sebou mrská ve vodě. — koho čím: metlou, žilou, bičem. D. Mršť valachem berana, budem skákat do rána (smyčcem struny na houslích). Zlob. — čím, kým o co: o zem. V., D., Sych. — čím po kom. Saul mrštil kopím po Davidovi. Svěd. Okem po někom mrsknouti. Us. Mrskl po něm okem, až se zajiskřilo. Sk. Kamenem po někom mrštiti. Svěd. — kým kam: pod kolo, Aesop., pod stůl. — koho kam: do hlavy kamenem (uhoditi). Us. Nedarmo se dal v zadek m. Vz Chytrý. Č. — koho přes co. Někoho přes měšec mrskati (na penězích pokutovati). V. — čím na koho. Na spa- nilou Venuši okem m. Gníd. Vida, že je čas, mrskl se naň. Štěstí, BN. — koho zač. Vz Krejcar. Č. Mrskavka měnivá, stentor polymorphus,
prvok. Vz Frč. 18. Mrsknutí, í, n. M. metlou, m. sebou o zem.
Jg. Das Werfen, der Schmitz, Schwung. Mrskouz, u, m. = mrskut. Na m. jíti. Zlob.
Mrskut, u, m., mrskání, zvl. slavnosť
mrskací o velikonocech, pomlázka. Na Mor. Lpř. Schmecks Ostern. Vz Mrskačka, Mrskouz. Mršák, a, m., der Aasgeier.
Mršavý, mager.
Mršeti, el, ení, zur Schindmähre werden.
Zlob. Mrší smrad, jáma. Jg. Aas-.
Mršina, y, f., mrší maso. Das Aas. M-nou
se živiti. Orb. — M., mrcha, das Luder. Ta m. přece zase přišla. Vz Mrcha, ku konci. — Mršinec, nce, m., Der Schindanger. Mor.
Mršinovatý, aashaft. Th.
Mršník, u, m., vz Mrchoviště. To patří
na m. Sych. Na m. se hodí. Er. P. 356. Der Schindanger. Zůstala tam jako na m-ku (Dlouho se nevrací). Us. — M., a, m. M. obecný, silpha obscura, mrchožrout, brouk. Vz Frč. 188. |
||
|
|||
Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |