1078

Mrkvičkářství, n., soudilkování t. j. ne-
laskavé přetřepávání malých chyb bližního,
das Splitterrichten. MP. 203.

Mrkvina, y, f., zelí z mrkve, das Möhren-
kraut. Us. Turn.

Mrkviště, ě, n., mrkvoviště, das Möhren-
feld. Us.

Mrkvous, u, m., eine ausgeartete Möhre.
Us.

Mrkvovitý, möhrenähnlich. Rostl.

Mrkvový. M. voda, nať, kaše. D. Möhren-.

Mrl, e, m., mrle, e, f., na Slov., = muňka,
die Filz-, Plattlaus. Nečistota na údu tejném
i mrle zploditi může. Tabl. — M. = starosť,
péče, Unruhe, Sorge, f. Mrle ho hryzou, trápí.
Bern. — M., Milbe, f. Plk.

Mrlina, y, f., umrlina, mrtvola, die Leiche.
Kdož ponese takovou m-u. Ben. M. Bubří.
D. — M., der Brand. M. horká, studená,
suchá, špitální. Rostl. — M., řeka, u Nim-
burka.

Mrliti, il, ení = slabě hořeti, schwach
brennen. Zlob. — M., na Slov., svrběti,
jucken. — koho. Mrlí mě kůže. Bern. Vz
Mrl.

Mrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben. Ms.

Mrmlati, mrmrati, na Slov., = mumlati,
murmeln. Ryb. Když někdo jsa opilý jasně
nemluví. Mřk.

Mrmrač, e, m. bublač, Murrer, m. Slov.

Mrňa, ě, m., na Mor. blbý, blöd; na Slov.
mrňa, ě, f., mrnda = kurva, nevěstka. Jg.
Vz Mrňák. Die Hure.

Mrňák, u, m., vz Mlýn. — 2. Paleční n.
líční kolo, das Kronrad. — 3. Na Slov. mrňák,
a, m., mrndák = smilník, der Hurer. Jg.

Mrňati, dětská hra. Us. u Bydž. Mý. —
M., točiti, drehen. Us. Poličan.

Mrňavý, verbuttet. Vz Mrněk. — M.,
plaudernd. — M., mňoukavý, miauend. M.
kočka. Er. P. 376. — M., páravý, krňhavý.
Us. Petrov. Dch.

Mrnčeti, el, ení, na Slov. = mečeti,
meckern. Koza, kůň mrnčí. Koll.

Mrnčiti, zavřenou tlamou mučeti, munkeln.
Na Slov.

Mrnda = mrňa.

Mrndák, a, m. = mrňák.

Mrně, ěte, n., škvrně, malé dítě. Ty mrně,
du Zwerg, Knirps. — M., mrňata = valousy,
frňousy, D., der Schnurrbart; chlupy, vlasy
od něčeho visící, Fasern, f. Ptr.

Mrněk, ňka a ňku, m., mrňka, y, f., co
malé, zakrnělé jest, etwas Verbuttetes. Vůl,
strom m. Us. u Petrov. Dch.

Mrněti, 3. pl. -ní, ěl, ění = tenký zvuk
vydávati, wimmern. Prase, drůbež, děti mrní.

Jg.

Mrňka, vz Mrněk.

Mrňkati, skučeti, kňourati, mrněti, wim-
mern. Dítě mrňká. Jg.

Mrňky, něk, pl., na Slov., Gewimmer, n.
Budeš mrňky jísti (místo jídla budeš mrňkati).
Bern.

Mrňoukati, miauen. Kočka mrňouká. Ko-
lečka mu mrňoukají (vrzají), kobylka mu
bzíká. Nár. pís. Bž. — se. Kočka se mr-
ňouká (se běhá), rammelt. Us.

Mrňous, a, m., vz Mrně.

Mrňouse, ete, n. = mrně.

Mrouskati, murren, knurren, na Mor.
Morče, kočka, slon, dítě mrouská. Chmel.

Mrož, vz Mrž.

Mrsk, u, m., mrsknutí, švihnutí, der Schmitz,
Strich mit der Ruthe, Peitsche etc. Mrskem
přeťal hada. Jg. Mrsk vzíti, den Schwung
nehmen. Dch. — M., poplítka u biče, das
Schnürchen. Puch.

Mrskací, Schlag-. M. stroj. Techn.

Mrskač, e, m., kdo mrská. Der Geissler.
— M-či, die Geisselbrüder, kteří se v 13. a
14. stol. veřejně mrskali tak pokání činíce.
Vz Gl. 161. a Naháč, Tk. II. 14.

Mrskačka, y, f., die Geisslerin. — M.,
mrskanice, das Geissein. Vz Mrskut.

Mrskadlo, a, n., die Wollfachmaschine.
Tpl.

Mrskanec, nce, m., der Gepeitschte. —
M., mrskání.

Mrskání, n., das Peitschen, die Geisse-
lung. D.

Mrskanice, e, f., der Staupenschlag. D.

Mrskaný pondělek = velikonoční. Us.
Jilem.

Mrskati, mrskávati; mrsknouti, knul a
kl, ut, ntí; mrštiti, il, ěn, ění. M. = hbitě
házeti; bíti, šlehati, lupati, práskati. Jg. —
koho, co. Kluka, vlnu. Us. — čím. Lev oho-
nem mrská. Jg. Ryba sebou mrská. Us. —
čím kde. Ryba sebou mrská ve vodě. —
koho čím: metlou, žilou, bičem. D. Mršť
valachem berana, budem skákat do rána
(smyčcem struny na houslích). Zlob. — čím,
kým o co: o zem. V., D., Sych. — čím po
kom. Saul mrštil kopím po Davidovi. Svěd.
Okem po někom mrsknouti. Us. Mrskl po
něm okem, až se zajiskřilo. Sk. Kamenem
po někom mrštiti. Svěd. — kým kam: pod
kolo, Aesop., pod stůl. — koho kam: do
hlavy kamenem (uhoditi). Us. Nedarmo se
dal v zadek m. Vz Chytrý. Č. — koho přes
co. Někoho přes měšec mrskati (na penězích
pokutovati). V. — čím na koho. Na spa-
nilou Venuši okem m. Gníd. Vida, že je čas,
mrskl se naň. Štěstí, BN. — koho zač. Vz
Krejcar. Č.

Mrskavka měnivá, stentor polymorphus,
prvok. Vz Frč. 18.

Mrsknutí, í, n. M. metlou, m. sebou o zem.
Jg. Das Werfen, der Schmitz, Schwung.

Mrskouz, u, m. = mrskut. Na m. jíti. Zlob.

Mrskut, u, m., mrskání, zvl. slavnosť
mrskací o velikonocech, pomlázka. Na Mor.
Lpř. Schmecks Ostern. Vz Mrskačka, Mrskouz.

Mršák, a, m., der Aasgeier.

Mršavý, mager.

Mršeti, el, ení, zur Schindmähre werden.
Zlob.

Mrší smrad, jáma. Jg. Aas-.

Mršina, y, f., mrší maso. Das Aas. M-nou
se živiti. Orb. — M., mrcha, das Luder. Ta
m. přece zase přišla. Vz Mrcha, ku konci. —

Mršinec, nce, m., Der Schindanger. Mor.

Mršinovatý, aashaft. Th.

Mršník, u, m., vz Mrchoviště. To patří
na m. Sych. Na m. se hodí. Er. P. 356. Der
Schindanger. Zůstala tam jako na m-ku (Dlouho
se nevrací). Us. — M., a, m. M. obecný,
silpha obscura, mrchožrout, brouk. Vz Frč.
188.