1079

Mršný = mrší, Aas-. Μ,. káně. D.

Mrštěný, geschmissen, geworfen. Jg.

Mršticí síť. Prellnetz, n. D.

Mrštichlup, a, m., nadávka soukenníkům
a kožišnikům. Jg.

Mrština, y, f., řása, die Falte. Šp. glossa
v MV. Vz České glossy od Pa. str. 40.

Mrštiti, vz Mrskati.

Mrštně, hieb-, geisselungsweise; flink.
Jiných m. slovy dojímati. Br.

Mrštník, u, m., elater, Sporenschleuder,
n rostl., neplodná, závitkovitá buňka. V z
Kk. 87., 93.

Mrštnoplod, u, m., pilocarpus. Rostl.

Mrštnosť, i, f., svižnosť, obratnosť, hbi-
tost', Flinkheit, Geschmeidigkeit, Gewandt-
heit, f. M. prutu, kapra, oka, Jg. — M.,
pružnosť, Schnellkraft, Schwungkraft, f. Jg.,
Rostl.

Mrštný, švižný, hbitý, obratný, na Slov.
švihký, flink, geschmeidig, gewandt. D. M.
prut, D., oko. Jel. Zveličování čím kratšími
a mrštnějšími slovy se dělá, tím lepší jest.
Kom. Mrštný jako shnilý kapr na blátě
(zdlouhavý). Jg., Č. Mrštný jsa theologus.
Ler. — M., pružný, elastisch. Hlas.

Mrť, i, f., vše co odumřelo, mrtvina, mrlina,
sněť, das todte Wesen. D. — M. na ráně,
mrtvé maso, hnijící částky, todtes Fleisch,
der Brand. Sal., Lk., Ja, — M. u jirchářů,
co se s rubu (se strany vnitřní) od kůže
seškrábe, zmízdří, das Schabaas, der Schund.
D. — M. nebo úžeh, choroba rostlinná za-
kládající se v černání a vadnutí listí a jiných
částek rostlinných, der Brand. — M., uschlé
chamradí na stromích, chomůr; stelivo lesní.

— Kat. 2799. Dürres Reissholz, Gesträuch.

— M.. země, země mrtvá, neúrodná, taube
Erde. — Na mrť = na caparty, cele, ganz
und gar. Louku do mrti spásti (zcela). Us. —
Jg.

1. Mrtev, vz mrtvý.

2. Mrtev, tve, f., kusy kůže na klih, das
Leimleder. D.

Mrtí, n., die Walderde. Vz Mrť. Koubl.

Mrtina, y, f. Do mrtiny nás okradli =
zcela. Vz Mrť. Šm. — M., len uprahlý n.
zpruzený a příze z něho, brandiger Flachs
und Gespinst (n. ) daraus.

Mrtnatý = chlupatý. Rostl.

Mrtohlavý, vrtohlavý, drehig. Us. Turn.
Μ. ovce. Us. u Vorl.

Mrtva, y, f. (zastr. ), lámání pakostnice,
das Gliedweh. Rkp. — M., mrtvice nižšího
stupně s obtížným dýcháním, der Todten-
schlaf. Ja.

Mrtvě, todt, leblos. M. co činiti. Kom.

Mrtvec, evce, m., ein Todter. Nej. A stala
se krev jeho jako mrtevce. Sš. Zj. 462.

Mrtvení, n., die Tödtung. Ja,

Mrtvění, n., das Ersterben. Sal.

Mrtvěti, ěl, ění; zmrtvěti; umírati, im
Sterben liegen; dřevěněti, trnouti, ersterben,
erstarren. V. Údy mrtvějí. Us. — pro co.
Lidé pro strach mrtvějí. Kom.

Mrtvice, e, f., poražení údů, ruka Páně,
v obec. mluvě také šlak (z něm. ), na Mor.
guta, der Schlag, Schlagfluss, apoplexia san-
guinea s. haemorrhagia cerebri, jest nemoc
mozková označující se náhlým samočinným

t. j. nižádným zevnějším násilím spůsobeným
ochrnutím citlivosti a pohybu vůli podříze-
ných. Vz S. N. M. ho ranila. O našeho otce
m. se pokoušela, Ml. M. ranila levý bok.
Lk. — Kom., Tkad. — M., hluchá kopřiva,
lamium, die taube Nessel. Plk.

Mrtvicí látka, tödtend. Šp.

Mrtvič, e, m, kdo mrtví, der Abtödter.
Μ. těla svého. Us.

Mrtvičký, docela mrtvý, mäusetodt. D.

Mrtvičný, -ční, Schlag-. M. bylina, das
Gichtkraut. V.

Mrtvina, y, f., něco mrtvého, mrlina, mrť
(mrtvé maso na ráně, todtes Fleisch), mrtvá
půda, taube Erde. Jg.

Mrtviti, il, en, mrtvívati, tödten. — co,
kolio: své tělo, žádosti, údy, Jg., rtuť
(práškem tak dlouho tříti, až všecky kuličky
rtuti zmizejí). Vys. Smrť vše mrtví. V. — co,
se v čem (kde). Svědomí v sobě m. Br.
M. se v žádostech. Kom. — co čím: se
posty. Br. Tímto listem právo mrtvím. Dipl.
Tělo hladem. — co k čemu. Lidé v obětech
prvních mrtvili ke cti bohu zvieřata a do-
bytek svój. Št. — co v co. Býky mrtvili
v oběť bohu. Št.

Mrtvo, vz Mrtvý.

Mrtvola, y, f., mrtvole, e, mrtvolka,
y, f., mrcha, mrtvé tělo hlavně lidské. V.
Der Leichnam, die Leiche, todtes Thier.
Mrcha, hovado, které samo pošlo, mrtvola.
V. M-lu cítiti. Us. M. bubří. D. M-lu pocho-
vati, do země položiti, zahrabati, spáliti,
vystaviti (slavně, okázale, Dch. ) vynésti. Us.
M-lu ohledati; ohledání m-ly. Šp. Vz Mrtvý,
S. N.

Mrtvolina, y, f., der Leichengeruch. Tpl.

Mrtvolna, y, f., die Leichenkammer. Rk.

Mrtvolnice, e, f., die Leichenwarterin. Rk.

Mrtvolník, a, m., der Leichenwächter. Rk.

Mrtvoložravý, leichenfressend. M. pta-
ctvo. Dch.

Mrtvonoš, e, m., necrophorus, der Bisam-
käfer, hmyz. Krok.

Mrtvosť, i, f., jakost', když co mrtvé jest,
der todte Zustand, der Tod. M. a neživosť.
Kom. — M., zmrtvění, nečitelnosť, Gefühl-
losigkeit, Erstarrung, f., das Einschlafen. M.
údův. Kom. M-sti ducha na sobě ukazoval.
Br.

Mrtvý; mrtev, tva, tvo. M. od mr (mr-u,
mříti), vz Mříti. — M., bez života, umrlý,
todt, leblos. M. tělo. V. Mrtvá těla do hrobu
pochovávati, páliti, pohřebovati; mrtvého
k hrobu doprovoditi, provoditi; jíti za mrt-
vým až k hrobu; mrtvého zahrabati, zako-
pati. V. Tělo m. ku -pohřebnici nésti. Kom.
Mrtvé hrdiny mezi bohy počítati. Kom.
Na poly mrtvý. Har. Říše mrtvých. D. Zpí-
vaná mše za mrtvé, oběť za mrtvé. D. Zbu-
diti, vzkřísiti z mrtvých, V.; z mrtvých
vstáti. Us. Mrtvý na pohled. Lk. Činiti oběť
za mrtvé. Mrtvých z chrámu (z hrobů) ne-
navracují. Č. Mrtvého už zuby nebolí. Č.
O mrtvém buď dobré, nebo nic. Č. Živé
i mrtvé spraviti (přesouditi. Vz Kleveta). Č.
Lenivého se došleš, ospalého dobudíš, ale
m-ého se nedovoláš; M. bez hrobu a živý bez
místa nezůstává, Pk. Koštuje meč o mrt-
vého. Vz Marný. Lb. Vz Umrlý, Mrtvola. —



	1079

	Mršný = mrší, Aas-. Μ,. káně. D. Mrštěný, geschmissen, geworfen. Jg. Mršticí síť. Prellnetz, n. D. Mrštichlup, a, m., nadávka soukenníkům a kožišnikům. Jg. Mrština, y, f., řása, die Falte. Šp. glossa v MV. Vz České glossy od Pa. str. 40. Mrštiti, vz Mrskati. Mrštně, hieb-, geisselungsweise; flink. Jiných m. slovy dojímati. Br. Mrštník, u, m., elater, Sporenschleuder, n rostl., neplodná, závitkovitá buňka. V z Kk. 87., 93. Mrštnoplod, u, m., pilocarpus. Rostl. Mrštnosť, i, f., svižnosť, obratnosť, hbi- tost', Flinkheit, Geschmeidigkeit, Gewandt- heit, f. M. prutu, kapra, oka, Jg. — M., pružnosť, Schnellkraft, Schwungkraft, f. Jg., Rostl. Mrštný, švižný, hbitý, obratný, na Slov. švihký, flink, geschmeidig, gewandt. D. M. prut, D., oko. Jel. Zveličování čím kratšími a mrštnějšími slovy se dělá, tím lepší jest. Kom. Mrštný jako shnilý kapr na blátě (zdlouhavý). Jg., Č. Mrštný jsa theologus. Ler. — M., pružný, elastisch. Hlas. Mrť, i, f., vše co odumřelo, mrtvina, mrlina, sněť, das todte Wesen. D. — M. na ráně, mrtvé maso, hnijící částky, todtes Fleisch, der Brand. Sal., Lk., Ja, — M. u jirchářů, co se s rubu (se strany vnitřní) od kůže seškrábe, zmízdří, das Schabaas, der Schund. D. — M. nebo úžeh, choroba rostlinná za- kládající se v černání a vadnutí listí a jiných částek rostlinných, der Brand. — M., uschlé chamradí na stromích, chomůr; stelivo lesní. — Kat. 2799. Dürres Reissholz, Gesträuch. — M.. země, země mrtvá, neúrodná, taube Erde. — Na mrť = na caparty, cele, ganz und gar. Louku do mrti spásti (zcela). Us. — Jg. 1. Mrtev, vz mrtvý. 2. Mrtev, tve, f., kusy kůže na klih, das Leimleder. D. Mrtí, n., die Walderde. Vz Mrť. Koubl. Mrtina, y, f. Do mrtiny nás okradli = zcela. Vz Mrť. Šm. — M., len uprahlý n. zpruzený a příze z něho, brandiger Flachs und Gespinst (n. ) daraus. Mrtnatý = chlupatý. Rostl. Mrtohlavý, vrtohlavý, drehig. Us. Turn. Μ. ovce. Us. u Vorl. Mrtva, y, f. (zastr. ), lámání pakostnice, das Gliedweh. Rkp. — M., mrtvice nižšího stupně s obtížným dýcháním, der Todten- schlaf. Ja. Mrtvě, todt, leblos. M. co činiti. Kom. Mrtvec, evce, m., ein Todter. Nej. A stala se krev jeho jako mrtevce. Sš. Zj. 462. Mrtvení, n., die Tödtung. Ja, Mrtvění, n., das Ersterben. Sal. Mrtvěti, ěl, ění; zmrtvěti; umírati, im Sterben liegen; dřevěněti, trnouti, ersterben, erstarren. V. Údy mrtvějí. Us. — pro co. Lidé pro strach mrtvějí. Kom. Mrtvice, e, f., poražení údů, ruka Páně, v obec. mluvě také šlak (z něm. ), na Mor. guta, der Schlag, Schlagfluss, apoplexia san- guinea s. haemorrhagia cerebri, jest nemoc mozková označující se náhlým samočinným	t. j. nižádným zevnějším násilím spůsobeným ochrnutím citlivosti a pohybu vůli podříze- ných. Vz S. N. M. ho ranila. O našeho otce m. se pokoušela, Ml. M. ranila levý bok. Lk. — Kom., Tkad. — M., hluchá kopřiva, lamium, die taube Nessel. Plk. Mrtvicí látka, tödtend. Šp. Mrtvič, e, m, kdo mrtví, der Abtödter. Μ. těla svého. Us. Mrtvičký, docela mrtvý, mäusetodt. D. Mrtvičný, -ční, Schlag-. M. bylina, das Gichtkraut. V. Mrtvina, y, f., něco mrtvého, mrlina, mrť (mrtvé maso na ráně, todtes Fleisch), mrtvá půda, taube Erde. Jg. Mrtviti, il, en, mrtvívati, tödten. — co, kolio: své tělo, žádosti, údy, Jg., rtuť (práškem tak dlouho tříti, až všecky kuličky rtuti zmizejí). Vys. Smrť vše mrtví. V. — co, se v čem (kde). Svědomí v sobě m. Br. M. se v žádostech. Kom. — co čím: se posty. Br. Tímto listem právo mrtvím. Dipl. Tělo hladem. — co k čemu. Lidé v obětech prvních mrtvili ke cti bohu zvieřata a do- bytek svój. Št. — co v co. Býky mrtvili v oběť bohu. Št. Mrtvo, vz Mrtvý. Mrtvola, y, f., mrtvole, e, mrtvolka, y, f., mrcha, mrtvé tělo hlavně lidské. V. Der Leichnam, die Leiche, todtes Thier. Mrcha, hovado, které samo pošlo, mrtvola. V. M-lu cítiti. Us. M. bubří. D. M-lu pocho- vati, do země položiti, zahrabati, spáliti, vystaviti (slavně, okázale, Dch. ) vynésti. Us. M-lu ohledati; ohledání m-ly. Šp. Vz Mrtvý, S. N. Mrtvolina, y, f., der Leichengeruch. Tpl. Mrtvolna, y, f., die Leichenkammer. Rk. Mrtvolnice, e, f., die Leichenwarterin. Rk. Mrtvolník, a, m., der Leichenwächter. Rk. Mrtvoložravý, leichenfressend. M. pta- ctvo. Dch. Mrtvonoš, e, m., necrophorus, der Bisam- käfer, hmyz. Krok. Mrtvosť, i, f., jakost', když co mrtvé jest, der todte Zustand, der Tod. M. a neživosť. Kom. — M., zmrtvění, nečitelnosť, Gefühl- losigkeit, Erstarrung, f., das Einschlafen. M. údův. Kom. M-sti ducha na sobě ukazoval. Br. Mrtvý; mrtev, tva, tvo. M. od mr (mr-u, mříti), vz Mříti. — M., bez života, umrlý, todt, leblos. M. tělo. V. Mrtvá těla do hrobu pochovávati, páliti, pohřebovati; mrtvého k hrobu doprovoditi, provoditi; jíti za mrt- vým až k hrobu; mrtvého zahrabati, zako- pati. V. Tělo m. ku -pohřebnici nésti. Kom. Mrtvé hrdiny mezi bohy počítati. Kom. Na poly mrtvý. Har. Říše mrtvých. D. Zpí- vaná mše za mrtvé, oběť za mrtvé. D. Zbu- diti, vzkřísiti z mrtvých, V.; z mrtvých vstáti. Us. Mrtvý na pohled. Lk. Činiti oběť za mrtvé. Mrtvých z chrámu (z hrobů) ne- navracují. Č. Mrtvého už zuby nebolí. Č. O mrtvém buď dobré, nebo nic. Č. Živé i mrtvé spraviti (přesouditi. Vz Kleveta). Č. Lenivého se došleš, ospalého dobudíš, ale m-ého se nedovoláš; M. bez hrobu a živý bez místa nezůstává, Pk. Koštuje meč o mrt- vého. Vz Marný. Lb. Vz Umrlý, Mrtvola. —