1081

Mrzkomluvnosť, i, f., garstiges, unflä-
tiges Reden. Μ. zapuďte od úst svých. Br.

Mrzkomluvný, schändlich, unflätig re-
dend. Jg.

Mrzkonečistý, schändlich, unflätig. Scip.

Mrzkosť, i, f., nečistota, ohyzda, ohava,
oplzlosť, Unflätigkeit, Garstigkeit, Schändlich-
keit, Hässlichkeit, f. V. Vždy pěkní ve svých
m-ech Býti chtějí. Br. V koupelích m. smývá
se. Kom. M. hříchův. V. — M., vada, po-
skvrna, Fleck, m. V. — M., cítění ošklivosti,
Ekel, Abscheu, m. Něco (hřích) ν m-sti míti.
V., Hus. V m-sti Býti. Br. Ktož zatvrdí ucho,
aby neslyšal zákona, toho modlitBa Bude
u mrzkost Št. M. (ošklivosť) k ženě vzíti.
Št. N. 41. 9.

Mrzkoš, e, m., mrzký člověk, ein schänd-
licher Mensch. Reš.

Mrzkota, y, f. = mrzkosť.

Mrzkoun, a, m. = mrzkoš.

Mrzký; mrzek, zka, o; komp. mrzčejší =
mrzutý, ohavný, ohyzdný, nečistý, šeredný,
hässlich, schändlich, unflätig, garstig, V. M.
pokrm, křik, zlobivosť, Jel., klamání, Štelc.,
hřích. Št. M. chvíla = nepohoda, nečas. Na
Slov. Kd. — nač. Mrzký na pohledění. V.

— komu. Je všem mrzek. Us. Není smrti
mrzek starý. Št. — M., hanebný, schandbar,
schnöde, schmutzig, unkeusch. M. skouposť,
zisk, lakomec, věc. V., Kom.

Mrzlavý, frostig. Jg.

Mrzlina, y, f., ovocná míza s cukrem va-
řená a studenem stužená; mražené, zmrzlina,
Gefrorenes. Rk. Vz Mražené.

Mrznouti, mrzni, -zna (ouc), znul a zl,
ut, utí, frieren; Kälte leiden. Jg. — abs.
Voda mrzne. Co tu mrzneš, jdi do světnice.
Us. Tu noc mrzlo. Mrzne tam, až praští. Us.

— čím: zimou. — kde. Krev v žilách mrzne.
Us. Kakby mrzli klasi v stože, by vezdy
jeseň byla? Rkk. 64. — Při kamnech mrzl.

— se = mrznouti. Dal. — adv: liútě. Dal.
127.

Mrznutí, n. das Frieren.

Mrzolce, ův, pl., m., laločky sviní a be-
ranův. Na Slov.

Mrzout, a, m., ein lästiger, zudringlicher
Mensch; ein Griesgram, m. — M., obejda,
kdo rád lacino dobře se má. Us. Jilem.

Mrzoutiti = obejdovati = rád zdarma
dobře jísti. Us. Jilem. Vz Mrzout. — M.,
beschwerlich fallen. Us. Bělohr.

Mrzoutný, mrzoutský, mürrisch. Rk.

Mrzoutství, n., mürrisches Wesen. Rk.

Mrzuta, y, m. = mrzout. Rk.

Mrzučka, y, f., vz Mrz.

Mrzutě, mrzce, nečistě, ohyzdně, hässlich,
garstig. V. — M., s nelibostí, nerád, ver-
driesslich. M. počínati sobě, odpovídati. Jg.

Mrzutin, a, m., mrzout, ein Griesgram,
m. Us. u Počat. Zl.

Mrzutina, y, m. = mrzout. Us.

Mrzutosť, i, f., mrzkosť, poskvrna, Fleck,
m., Garstigkeit, Hässlichkeit, f. V. — M.,
nevole, protimyslnosť, Verdriesslichkeit, f.,
Verdruss, Unmuth, m. Umřel z m-sti. Míti
s někým m. Rozešli se bez m-sti. Jg. V m-sti
míti (oškliviti si). V. První m. lepší než po-
slední (nestydatého dlužníka hned odbuď. Vz
Dluh). Lb. M. někomu způsobiti. Nt.

Mrzutý; mrzut, a, o., co působí mrzení,
mrzký, nečistý, Verdruss erregend, ekelhaft,
hässlich, unflätig, beschwerlich. V. M. obraz,
Kom., ďábel, skouposť, věc., V., myšlení,
skutek, nemoc, Jg., pes (ospale hledící). Šp.
Hřích těžek a mrzut Bohu. Boč. Nad lež
nic mrzutějšího není. Kom. Ano i po mrzu-
tém žlabu často teče čistá voda. Št. — čím.
Duše mrzutá hříchem. Kram. — Kat. 291. —
M., mrzící se, nevrlý, verdriesslich, unmuths-
voll, unmuthig. D. M-tým býti. Jg. Stran
přísloví vz: Jícha, Káně, Kohout, Měchýř,
Kočka, Kalendář, Moucha, Můra, Nevrlý,
Noha, Lasička, Okozliti, Pysk, Prase, Sojka,
Sysel, Sup, Sršně, Vrabec. — M. = potvorný,
hässlich, missgestaltet. Děti m., ježto nebudú
mieti dobré postavy. Št. N. kř. 258. Velmi
mrzutí a šerední se býti zdají. Ler.

Mružkať = mhourati. Na Slov.

Mrž, mrož, morž, e, m., kůň mořský, das
Wallross, trichecus rosmarinus. Vz S. N.,
Frč. 389., KP. III. 382.

Mrží, Wallross-. M. zub. Presl.

Msta, y, f., pomsta, na Slov. mstva. Vz
Gb. Hl. 28. Die Rache. Msty žádostivý; ze
msty; mstou hořeti. D. M. v srdci jeho tlí.
Sych. Stran přísloví vz: Bedro, Čert, Ďábel,
Had, Hana, Harc, Hlava, Hřích, Choutka,
Kámen, Kniha, Kočka, Laskominy, Medvědí,
Míra, Mráz, Ocas, Pelyněk, Pes, Pěsť, Po-
máhati, Pomsta, Povychladiti se, Pozdraviti,
Půjčka, Rána, Služba, Veta, Voziti, Vypiti,
Zavroubiti, Zlý, Žába, Žaludek.

Mstění, n., das Rächen, die Rache. V.

Mstětice, ves v Čech. Vz Tk. II. 421.,
Tf. 267. Něm. Mstietitz, v okr. karlínském.

Mstice, e, f., metopia, hmyz. Krok.

Mstislav, a, m., vlastní jm.

Mstitel, e, m., der Rächer. V., Kom. M.
krve. D.

Mstitelka, y, f., mstitelkyně, ě, f., die
Rächerin. Jg.

Mstitelnosť, i, f. Rachsüchtigkeit, f. M.
nevyprositelná. Bart.

Mstitelný, mstivý, rachsüchtig. Lom.,
Eus. — M., mstící, rächend. M. oko boží.
M. malování. Jel. M. spravedlnosť. Solf. —
M., trestatelný, ahndbar.

Mstíti, 3. pl. mstí, msti, mstě (íc), il, stěn,
stěn, ění; mstívati, rächen, Rache nehmen.
Vz Gb. Hl. 132. — co, koho: bezbožné,
Plk., křivdu. Bart. Nevinu jejich pomstil.
Žal. 35. — (se) čeho. Sebe samého a jiného
mstíti. V. Velcí páni svých křivd náhle mstí-
vají. V. Mstil smilstva. Št. Svých přátel
právem m. Dal. 32. Ciesař chtieše Němcóv
mstíti. Dal. 117. M. pravdy. Št. Medvěd ne-
důtklivý a všeho se hned mstící. Rad. zv.
Pomsti toho, matko boží; Té veliké hanby
pomstil. Výb. I. 248., 503. Chtěl m. bratra
svého smrti i svého bezpraví. Troj. 378. Žeť
Buoh milostivě činí, ne hned mstí každé viny.
Smil v. 1100. Chceš-li křivdy své náležitě
pomstiti, mlč a snášej. Anth. II. 222. Chtěje
se m. svého pádu. Br. Mstí toho. Br. — Jel.,
Troj., Plk. — Pozn. Věc n. osoba, již kdo
mstí, klade se do genitivu příčinného pro-
stého (nebo předložkou z opatřeného). —
(se) komu, čemu. Mstíti chtíce takovému
protivenství (aby je odvrátili). Ms. M. křivdě.