1083

Mučedlník, mučenník, a, m., der Mär-
tyrer. Μ. pravdy. Býti m-kem své víry. Jg.
Vz S. N. — Mučednice, e, f., katovna,
Marterkammer, f.

Mučedlníkový = mučedlnický, Märtyrer-.
O 7 vstup.

Mučeň, čne, f., mučení, Plage, Folter, f.
Us. u Ber. Dch.

Mučení, n., muka, útrpným právem tá-
zání. Nt. Vz Mučiti. Die Folterung. Vz více
v Gl. 161. nebo v Kn. dr. 135., Tk. II. 340.,
Žer. Záp. I. 228.

Mučenka, y, f., passiflora, Passionsblume.
Kk. 223.

Mučenkovité rostliny, passifloreae, pas-
sionsblumenartige Pflanzen. Vz Kk. 223.

Mučený, gepeinigt, gequält. Kristus za
křesťany m. Pass.

Mučeti, muč, -če (íc), el, ení, muhen.
Kráva mučí. Us.

Mučidlo, a, n. Jako na m-dle. Sych. Na
m-dle něco vyznati, se přiznati. M-dly ně-
koho k vyznání něčeho nutiti. Die Folter,
Tortur.

Mučíř, e, m. = mučitel. Plk.

Mučírna, y, f., mučednice, katovna. Mar-
ter-, Folterkammer. Jest tu jako v mučírně.
Kom. Do m-ny někoho uvrci. Kom.

Mučitel, e, m., trapič, der Peiniger, Fol-
terer. D.

Mučitelka, y, f., die Peinigerin. D.

Mučitelný, mučící, peinigend, quälend.
Novor. 1824. — M., mučen býti mohoucí,
quälbar.

Mučiti, muč, -če (íc), il, en, ení; mučí-
vati, quälen, peinigen, foltern, martern. —
co, koho. Kat mučí zločince. Jg., V. Nohy
mučiti. Št. — se, koho čím: mukou, Hus.,
hladem a smradem. Dal. 103. Bolestí se m.
V. M. se nevděčnou prací. Ml. M. koho di-
vokú mukú. Kat. 2736., 1117. — koho proč:
pro zločin, Us., z peněz. Haj. Vždy se pro
mě mučie. Kat. 822., 1207. — se s kým
a) Namáhati, muckovati se s ním, b) natrápiti
se ho. S Kristem se mučiti = mučiti ho.
Hil. — koho kde. M. někoho v mučírně
na mučidlech před svědky, aby vyznal (tre-
stán byl) atd. Us. V plamenu, Br., v pekle,
Chč. 634., na skřipci pro víru až do umdlení.
Bart. 149. — jak. Za sucha někoho m. Die
trockene Folter. Žer. Ζáp. II. 26.

Mučivý, traplivý, quälend, peinigend. M.
lkání. Ráj.

Múčnátosť, múčnatý, vz Moučnatosť atd.

Mučný. Mučné nástroje. Marterwerkzeuge.

Múčný = moučný.

Múd, zastr. = moud.

Muďák, a, m. = muďatý.

Muďatec, tce, m. = muďatka.

Muďatka, y, f., muďatec, vstavač, že-
žhulka, testiculus, das Knabenkraut. Byl.

Muďatý, velkých moudů, grosshodig. Us.

Mudce, pl., m. Psí m., druh muďatky. Jád.

Mudě, ěte, n., muďata = ledviny, die
Nieren. 1531.

Mudí, vz Moudí.

Mudiblačiti, il, en, ení, hudlařiti, pfuschen.
Us.

Mudiblak, a, m., hudlař, ein Pfuscher,
Stümper. Us.

Mudiblín, a, m., kominík, der Rauch-
fangkehrer. Us.

Mudiklatka, v, f., krňavka, druh hrušek.
Us.

Mudín, a, m., přezdívka malému, neoblí-
benému člověku. V Želivsku. Sř.

Muditi, il, ení, verpuffen. Rostl.

Mudky, pl., f., krátké, kožené kalhoty
sedlské. Us. Krkonoš.

Mudlau, něm., Modlová, Modlava u Jem-
nice na Mor.

Múdní, múdníček, vz Moudní atd.

Mudra, y, m. = mudrák. Rk.

Mudrácký, dříve: moudrý, vernünftig;
nyní = mudrlantský, sophistisch. Jg., Jel. —

Mudráctví, n., die Klügelei, Sophisterei.

Jg.

Mudráček, vz Mudrák.

Mudračiti, il, ení, vernünfteln. Bern.

Mudračka, y, f., die Klüglerin. Jg.

Mudračnosť, i, f. = mudráctví. Bern.

Mudračný = mudrácký, klug, spitzfindig.
Bern.

Mudrák, a, m., mudráček, čka, mudřec.
Bibl. Der Weise. M. pohanský. V. Kde jest
m. tohoto světa V V. — M. = mudrlant, so-
fista, der Klügler, Witzling, Sophist. Jg., V.
M. lapavý jest. Kom. Mudráček je lapá-
ček. Pk. — Stran přísloví vz: Brk, Hnida,
Lítati, Přemrštěný, Přepepřiti, Rozum, Roz-
uměti, Šalomoun, Zapomenouti.

Mudrákyně, ě, f., mudrkyně, eine weise
Frau, Philosophin. Záv. 117.

Mudral, a, mudrálek, lka, m. = mudrák.
Rk.

Mudránek, nka, m. = mudrák. Vel.

Mudrc, e, m. Vz Mudřec.

Mudrcka, y, f., die Weise, Philosophin.

Jg.

Mudrcký, philosophisch. D. M. kámen,
der Stein der Weisen. D.

Mudrcovati = mudrovati, philosophiren.
Čas. theol. XIII. 557.

Mudrctví, í, n., filosofie, die Philosophie.
Marek.

Mudřec, gt. mudrce (dle něhož nesprávný
nominativ mudrc utvořen), m., od moudrý.
Der Weise. M. světský. Gel. Naučení mudrcův
(mudrcké). D. Dobře onen mudřec pověděl.
Br. Brada nerobí mudrce. Trnk. Kolik chy-
trcův, tolik mudrcův. Vz Mínění. Lb. Mudřec
Sokrates. Ler. — Iron. Ty jsi mudrc! Us.
Mudrc, co se do kalhot udrc.

Mudřecký = mudrcký.

Múdřejí = múdřejší. Múdrý, slyše, mu-
dřejí bude. Št. — Kat.

Mudřek, a, m., der Philosoph. Tkadl.

Múdřeti, vz Moudřeti.

Mudřička, y, f., jestřábník kopeční, hie-
racium collinum. Květoml. 92.

Mudřílek, lka, m. = mudrák. Rk.

Mudrkyně, ě, f. = mudrcka. D.

Mudrlant, a, m., mudrák, vtipák, sofista.
Bart., V., Kom. Vz Mudrák.

Mudrlantiti, il, ění, vtipkovati, witzeln. D.

Mudrlantka, y, mudrlantkyně, ě, f., mu-
drochyně, Afterphilosophin. D.

Mudrlantský, sophistisch. M-skou řečí
toho dovozovali. Bart.

Mudrlantství, n. Die Sophisterei. Kom.