1084

Mudrlinka, y, f., vtipná malicherná my-
šlénka, die Klügelei.

Mudroch, a, m., moudrý člověk; ve smyslu
špatném = mudrák, mudrlant. D.

Mudrochyně, ě, f., eine Weise. — M.,
s příhanou = mudrlantka.

Mudrolibec, bce, m., der Weisheitsfreund.

— M., mudřec. D.

Mudrolibectví, n., die Weltweisheit. D.

Mudrolibosť, i, f., die Weltweisheit. Jg.

Mudrolibý, weltweise. Jg.

Mudroň, ě, m. = mudrák, mudroch. Puch.
Mudrosloví, n., die Weisheitslehre.

Mudroství, n. = mudrctví. Tkadl.

Mudrošek, ška, m. = mudroch.

Mudroška, y, f. = mudrakyně.

Mudrování, í, n., přemýšlení, das Philo-
sophiren. V hluboké m. se vydávati. Br. —
S příhanou, das Klügeln, die Klügelei, So-
phisterei. Věci božské víry v hádky a mu-
drování dány. Br. Beze všeho m. za jeho na-
řízením jdeme. Kram.

Mudrovati, mudrcovati, přemýšleti,
rozjímati pravdy jako mudřec, philosophiren.

— Více než rozumí, chce mudrovati. Jg. 2.
S příhanou, klügeln, vernünfteln. Chce m.
a ještě má mateřino mléko na bradě. Mus.

— jak: podlé přirození. Ms. Aby člověk
sám od sebe nic nemudroval. V. — čím.
Jedněmi ústy m. i bláznovati. Mudr. — v čem.
Ne v slovech marných, ale v umění a pravdě
m. Karyon. — o čem. Mudrovali (čerti v pe-
kle) mnoho o dobrém a zlém. Ráj. — při
čem. Kom.

Mudrovník, a, m., der Sophist. Rozk.

Mudrovný, sophistisch. Rk.

Mudrovství = mudroství. Rk.

Múdrý, vz Moudrý.

Mufle, e, f., z něm. die Muffel, v sle-
várně. V.

Muflík, a, m., z něm. der Muffel, pes s vi-
sícími pysky. Jg.

Müglitz, něm., mě. Mohelnice na Mor.

Muhar, u, m., panicum germanicum, rostl.

Mühldörfel, něm., Vísky u Litovle na Mor.

Múcha = moucha.

Mucháč, e, m., samec muší, die Fliege
(das Männchen). — M., oháňka, der Fliegen-
wedel. Na Slov. Bern.

Mucháček, čka, m., malý mucháč. — M.,
motacilla ficedula, der Fliegenschnapper. D.

— M., motacilla curruca, die Grasmücke.
Us. — M., muscicapa atricapilla, der Flie-
genvogel. Us.

Muchálek, lka, m., čermáček, motacilla
phoenicurus, der Rothschwanz, pták. Us.
Zbir.

Muchar, a, m. = mušec. Plk.

Muchař, e, m. = muchoplaška. — M.,
podbrázdník, pták. D.

Muchárek, rka, m. = muchoplaška, na
Mor. — M., brůna s malými skvrnami na
způsob much, der Fliegenschimmel. Bur.

Muchařík, a, m., lejsek šedý, der Flie-
genschnapper, muscicapa grisola. Palliardi
(Mý).

Muchati se, mouchy od sebe odháněti.
Dnes se koně muchaly. Us. na Mor.

Muchavý, plný much, voll Fliegen. Bern.
Na Slov.

Muchek, chka, m. M. černohlavý, černo-
hlávek, pěnice černá.

Muchlanina, y, f., das Gewirre. Rk.

Muchlař, e, m., pletichář, der Fitzer, Ver-
wirrer. Jg.

Muchlářství, n., pletichářství, die Fitzerei.

Muchlati, zmuchlati, muchlávati = motr-
chati. — co komu čím: vlasy, hlavu rukou,
proč: z rozpustilosti. — co s kým: vlnu.
Us. Verwirren, zausen, verfitzen. Jg.

Muchlovati, bíti, práti, zausen, strafen.
— koho, se s kým. Rk.

Muchnice, e, f., dvoukřídlý členovec. M.
golubačská, simulia maculata; m. lesní, s.
reptans; m. zahradní, s. hortulanus. Frč. 157.

Muchodav, a, m., pardalotus, pták. Presl.

Muchojedka, y, f. = mucholovka. — M.,
agama, ještěr. Krok.

Mucholapka, y, f., dionaea muscipula,
die Fliegenfalle der Venus, rostl. v Karolině
rostoucí. Kk. 219., Čl. 59.

Mucholovka, y, f., muchojedka, mucho-
plaška, der Fliegenschnapper, muscicapa.
Rozk.

Mucholt, a, m., muscipa, pták. Žid.

Muchomor, u, m., obyčejněji: mucho-
můrka (zastr. muchomorka), v již. Čech. mu-
chověrka, Kts., u Prahy: vochomůrka, jinde
také: muchomírka; na Slov. muchomor, mu-
chotravka, muchomorka, na Mor. muchorůvka,
srb. muhomor, v Opavsku: mušírka (Pk. ),
lit. musomaris m. musamaris; z počátku mu-
chamor, až analogie ostatních nepoměrně
četnějších složenin se sponou o staré a vy-
tlačila. Vz Gt. F. 7. Agaricus muscarius,
der Fliegenschwamm. Vz Kk. 79., Čl. 179.
Muchomurka. V.

Muchoplašec, šce, muchoplašek, ška,
m., muchoplaška, y, f., mucháček, kono-
pásek, pták, V.; též muchař, muchárek,
muscicapa atricapilla, der Fliegenschnapper. V.

Muchotravka, y, f. = muchomůrka. Na
Slov.

Muchovati, namáhati, rackem, sehr an-
strengen. Us. Unhošt.

Muchovitý, fliegenartig. Krok.

Muchový, muší, Fliegen-. Zlob.

Muchule, e, f., phasia, hmyz. Krok.

Muchyně, ě, f., lépe: mukyně, die Mehl-
beere. D. — M. = mochyně. Th.

Muchýrka, y, f., červená ženská sukně,
aus Mohair. 1578. Gl.

Muchýrový, aus Mohair. 1622. Gl.

Můj (zastr. mój), má (moje, strč. moja),
mé (strč. a v obec. mluvě moje); gt. mého,
mé, mého; dat. mému, mé, mému; akkus.
můj (u život. mého), mou (v obec. mluvě
moji), mé; lok. mém, mé, mém; instr.
mým, mou, mým; pl. nom. moji (v obec.
mluvě mí, Ht. Sr. ml. 237.; mý, Bž. Ml. 151.;
u neživot. mé), mé (moje), má (moje); gt.
a lok. mých (v obec. mluvě: mojich); dat.
mým (v obec. ml. mojim), akkus. mé (moje),
mé (moje), má (moje); instr. mými (v obec.
ml. mojimi). V sg. f. také: moje, mojí, mojí,
moji, mojí, mojí. Us. V obec. ml. muj, vz
také Kts. Jsouc složeno ze starého ablativu
mo nebo z kmene mí. nebo z dativu mi a
náměstky (Bž. Ml. 151.; Kt. 51. ) ji, ja, je,