Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |
|
|||
1084
|
|||
|
|||
Mudrlinka, y, f., vtipná malicherná my-
šlénka, die Klügelei. Mudroch, a, m., moudrý člověk; ve smyslu
špatném = mudrák, mudrlant. D. Mudrochyně, ě, f., eine Weise. — M.,
s příhanou = mudrlantka. Mudrolibec, bce, m., der Weisheitsfreund.
— M., mudřec. D.
Mudrolibectví, n., die Weltweisheit. D.
Mudrolibosť, i, f., die Weltweisheit. Jg.
Mudrolibý, weltweise. Jg.
Mudroň, ě, m. = mudrák, mudroch. Puch.
Mudrosloví, n., die Weisheitslehre. Mudroství, n. = mudrctví. Tkadl.
Mudrošek, ška, m. = mudroch.
Mudroška, y, f. = mudrakyně.
Mudrování, í, n., přemýšlení, das Philo-
sophiren. V hluboké m. se vydávati. Br. — S příhanou, das Klügeln, die Klügelei, So- phisterei. Věci božské víry v hádky a mu- drování dány. Br. Beze všeho m. za jeho na- řízením jdeme. Kram. Mudrovati, mudrcovati, přemýšleti,
rozjímati pravdy jako mudřec, philosophiren. — Více než rozumí, chce mudrovati. Jg. 2.
S příhanou, klügeln, vernünfteln. Chce m. a ještě má mateřino mléko na bradě. Mus. — jak: podlé přirození. Ms. Aby člověk
sám od sebe nic nemudroval. V. — čím. Jedněmi ústy m. i bláznovati. Mudr. — v čem. Ne v slovech marných, ale v umění a pravdě m. Karyon. — o čem. Mudrovali (čerti v pe- kle) mnoho o dobrém a zlém. Ráj. — při čem. Kom. Mudrovník, a, m., der Sophist. Rozk.
Mudrovný, sophistisch. Rk.
Mudrovství = mudroství. Rk.
Múdrý, vz Moudrý.
Mufle, e, f., z něm. die Muffel, v sle-
várně. V. Muflík, a, m., z něm. der Muffel, pes s vi-
sícími pysky. Jg. Müglitz, něm., mě. Mohelnice na Mor.
Muhar, u, m., panicum germanicum, rostl.
Mühldörfel, něm., Vísky u Litovle na Mor.
Múcha = moucha.
Mucháč, e, m., samec muší, die Fliege
(das Männchen). — M., oháňka, der Fliegen- wedel. Na Slov. Bern. Mucháček, čka, m., malý mucháč. — M.,
motacilla ficedula, der Fliegenschnapper. D. — M., motacilla curruca, die Grasmücke.
Us. — M., muscicapa atricapilla, der Flie- genvogel. Us. Muchálek, lka, m., čermáček, motacilla
phoenicurus, der Rothschwanz, pták. Us. Zbir. Muchar, a, m. = mušec. Plk.
Muchař, e, m. = muchoplaška. — M.,
podbrázdník, pták. D. Muchárek, rka, m. = muchoplaška, na
Mor. — M., brůna s malými skvrnami na způsob much, der Fliegenschimmel. Bur. Muchařík, a, m., lejsek šedý, der Flie-
genschnapper, muscicapa grisola. Palliardi (Mý). Muchati se, mouchy od sebe odháněti.
Dnes se koně muchaly. Us. na Mor. Muchavý, plný much, voll Fliegen. Bern.
Na Slov. |
Muchek, chka, m. M. černohlavý, černo-
hlávek, pěnice černá. Muchlanina, y, f., das Gewirre. Rk.
Muchlař, e, m., pletichář, der Fitzer, Ver-
wirrer. Jg. Muchlářství, n., pletichářství, die Fitzerei.
Muchlati, zmuchlati, muchlávati = motr-
chati. — co komu čím: vlasy, hlavu rukou, proč: z rozpustilosti. — co s kým: vlnu. Us. Verwirren, zausen, verfitzen. Jg. Muchlovati, bíti, práti, zausen, strafen.
— koho, se s kým. Rk. Muchnice, e, f., dvoukřídlý členovec. M.
golubačská, simulia maculata; m. lesní, s. reptans; m. zahradní, s. hortulanus. Frč. 157. Muchodav, a, m., pardalotus, pták. Presl.
Muchojedka, y, f. = mucholovka. — M.,
agama, ještěr. Krok. Mucholapka, y, f., dionaea muscipula,
die Fliegenfalle der Venus, rostl. v Karolině rostoucí. Kk. 219., Čl. 59. Mucholovka, y, f., muchojedka, mucho-
plaška, der Fliegenschnapper, muscicapa. Rozk. Mucholt, a, m., muscipa, pták. Žid.
Muchomor, u, m., obyčejněji: mucho-
můrka (zastr. muchomorka), v již. Čech. mu- chověrka, Kts., u Prahy: vochomůrka, jinde také: muchomírka; na Slov. muchomor, mu- chotravka, muchomorka, na Mor. muchorůvka, srb. muhomor, v Opavsku: mušírka (Pk. ), lit. musomaris m. musamaris; z počátku mu- chamor, až analogie ostatních nepoměrně četnějších složenin se sponou o staré a vy- tlačila. Vz Gt. F. 7. Agaricus muscarius, der Fliegenschwamm. Vz Kk. 79., Čl. 179. Muchomurka. V. Muchoplašec, šce, muchoplašek, ška,
m., muchoplaška, y, f., mucháček, kono- pásek, pták, V.; též muchař, muchárek, muscicapa atricapilla, der Fliegenschnapper. V. Muchotravka, y, f. = muchomůrka. Na
Slov. Muchovati, namáhati, rackem, sehr an-
strengen. Us. Unhošt. Muchovitý, fliegenartig. Krok.
Muchový, muší, Fliegen-. Zlob.
Muchule, e, f., phasia, hmyz. Krok.
Muchyně, ě, f., lépe: mukyně, die Mehl-
beere. D. — M. = mochyně. Th. Muchýrka, y, f., červená ženská sukně,
aus Mohair. 1578. Gl. Muchýrový, aus Mohair. 1622. Gl.
Můj (zastr. mój), má (moje, strč. moja),
mé (strč. a v obec. mluvě moje); gt. mého, mé, mého; dat. mému, mé, mému; akkus. můj (u život. mého), mou (v obec. mluvě moji), mé; lok. mém, mé, mém; instr. mým, mou, mým; pl. nom. moji (v obec. mluvě mí, Ht. Sr. ml. 237.; mý, Bž. Ml. 151.; u neživot. mé), mé (moje), má (moje); gt. a lok. mých (v obec. mluvě: mojich); dat. mým (v obec. ml. mojim), akkus. mé (moje), mé (moje), má (moje); instr. mými (v obec. ml. mojimi). V sg. f. také: moje, mojí, mojí, moji, mojí, mojí. Us. V obec. ml. muj, vz také Kts. Jsouc složeno ze starého ablativu mo nebo z kmene mí. nebo z dativu mi a náměstky (Bž. Ml. 151.; Kt. 51. ) ji, ja, je, |
||
|
|||
Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |