1085

mělo koncovky tohoto zájmena (vz On, ona,
ono): mojeho — mého, mojí — mé, mojemu —
mému, mojich — mých, mojim — mým atd.
Neskrácených tvarův užívá se v obec. mluvě.
Ženského neskráceného tvaru sg. užívá se
nejvíce na místě manželky: To je moje (žena);
Byl jsem s mojí v kostele; dej to mojí;
viděls moji? Na Mor. jsou plné neskrácené
tvary: mojeho (mého), mojemu (mému) atd.,
moja (má), mojej (mé), moju (mou), mojou
(mou). Taktéž: Tvůj, svůj. ŠB. V středním
Slovensku se e vysouvá: mojho (m. mojeho).
Vz E. Také v již. Čech. zůstává nestažené,
jen že kromě nominativu se skloňuje docela
dle určitých měkkých: muj, moje, moje, gt.
mojího, mojí, mojího, akkus. mojího (muj),
mojí atd.; vpl. mají stažené formy převahu:
mí syňí, mejch synů, mejm synom, mý syny,
s mejma syny, řidčeji: mojí syňí, mojich s.,
mojím s., mojíma s. Kts. — Můj, v obec.
ml. = můj muž, jako: moje = má žena.
Moje není doma. Můj je nemocen. Us. — Vz
Zájmeno. — Synu můj! Můj Bože! S mé
strany. D. Má (moje) bolesť, tvůj smích. Jg.
Moje a tvoje (majetek). Co mého, to tvého
(dělíme se po bratrsku). Na moutě milou
(duši). Jg. Moje a tvoje všecek svět mate
to dvoje Pk.

Muk, u, m., cratalgus aria, der Mehlbaum. D.

Muka (zastr. mouka), y, f.; pl. muky, f.
nebo muka, n. (Vz Jatka, Játra. ) Muka, pl.,
n. v 1, 4. a 5. pádě, v ostatních dle, Žena',
Bn., tedy: dat. mukám, lok. mukách, instr.
mukami. Rad. zv., Prov., Ms. Die Pein, Qual,
Plage, Marter, Folter, das Leiden. Jg. Muku
trpěti. D. Muka věčná. N. T. Skrze trápení
a muky. V. Muky vymysliti. Kat. 2744. Bez
muky není nauky. Pk. Přestál veliká muka.
Us. Jako na mukách plete (mluví pomateně).
Vz. Tlachal. Na Slov., Č. Po smrti věčná
muka ho očekává. Ml. Byla to pro mne
strašná muka. Ml. Lehčejeť tepe dievčie ruka,
ot mužské rány bývá veliká muka. Dal 10.

— M.. Boží muky (muka), die Martersäule,
das Kreuz. Kdež muky boží stojí. V. U Bo-
žích muk. Us. Už mu jíti pod boží muka.
Vz Žebrota. Stojí jako boží muka nad Ko-
kory (ves u Přerova), n. u dědiny. U Přer.
Kd. — M., die Folter. Vyznání na mukách.
Kn. dr. 112.

Mukačovo, a, n., maď. Munkács, město
v Uhřích. Vz S. N.

Mukal, a, m., der Muckser; ein Wort-
karger. Jg.

Mukař, e, m. = kat, mučitel. Kat. 2352.

— M., moukař, krupař, der Griessler.
Mukařov, a, m., ves. Tk. I. 87.
Mukati; muknouti, mukl, utí, mucken. —

Ani nemukni, nemukej (necekni, necekej).
Us. — čím: Mukla hlavou (posvědčila, nickte).
Us. k Bavor.
Mukyně, ě, f., pirus aria, hrušeň. FB. 98.

— M. = muk.

Mul, a, m., pochází z osla a koByly. Der
Maulesel. Vz Mezek, S. N., Frč. 383.

Mula, y, f., na Slov., bahno, Schlamm, m.

Mulat, a, m., z rodičů, z nichž jeden byl
bílý a druhý černý. Tl. Vz S. N.

Mulatý, buclatý, dickbackig. Us. Turn.

Mulde, něm., koryto (v geografii). Š. a Ž.

Mulec, lce, m., autonomaea, korýš. Krok.

Mulice, e, f., die Mauleselin. Vz. Mul. Plk.

Mulich, a, m., štír. Us. Bolesl.

Mulitánky. Vz Moldánky.

Múliti, il, en, ení, bahnem pokrytí. Vz
Mula.

Multany dle Dolany. Polské Multany po-
vstalo z rumun. Muntany a toto z lat. Mon-
tani (Horáci); rus. Moldava a nem. Moldau
pochází prý od řeky Moldavy či Muldy;
země jihových od Sedmihradska. Vz S. N.
V Multanech. Šf. — Multaňan, a, pl. -ňané;
Multanec, nce, m. — Multanský.

Multiplikace, e, f., z lat., násobení (v po-
čtech), Multiplikation, f. — Multiplikační,
násobicí, Multiplikations-. — Multiplikand,
u, m., násobenec. — Multiplikativní, ná-
sobní, násobicí (číslo). — Multiplikator,
u, m., nasobitel, množitel. Us. M. elektrický,
rozdílojevný, Nz., Schweiggerův. Ck. — Mul-
tiplikovati, násobiti, multipliciren.

Mumácký = mamlaský, tölpelhaft. Na
Slov. Bern.

Mumáctví, n. = mamlaství, tölpelhaftes
Wesen. Na Slov. Bern.

Mumák, a, m., na Slov., mamlas, der
Tölpel. Jg.

Mumický, Mumien-. Víd. list.

Mumie, e, f., smola s klím smíšená, Berg-
wach, n., Mumie, f. V. — M., tělo mrtvé
zvl. lidské takovou smíšeninou potřené (na-
balsamované), usušené n. jinak zachované,
die Mumie. Jg. Vz S. N.

Mumkovatý, nemluvný, sprachlos. — M.,
hloupý, tölpelhaft. Na Slov. Bern.

Mumlač, e, mumlal, a, m. = mumlák.
Us. Rk.

Mumlák, mumloun, a, m., kdo mumlá,
der Mummel, Brummer, Brumbart. D. — M.,
medvěd. Plk.

Mumlati, mumlám a mumli, eš. Vz. Ma-
zati. Mumlá jako starý medvěd. Us. Vlk
mumlá. Jel. Lev, medvěd mumlá. Br. — na
koho. Us. Brummen, mummeln, knurren.

Mumlavě, brummend. M. pracovati, cho-
diti. Us.

Mumlavosť, i, f., die Brummigkeit. Jg.

Mumlavý. M. medvěd, brummig. Rad. zv.

Mummi-us, a, m. M. Lucius Achajský
zničil r. 146. př. K. neodvislosť řeckou. Vz
S. N.

Mumraj, mumrej, e, mumrejch, u, m.,
z něm. die Mummerei a to z stfr. mommerie
n. střlat. momerium; základem jest lat. mo-
mus, larva, řec. μώμος, posměch, úsměšky.
Vz více v Mz. 258. M., přestrojení, zakuklení,
larva, škraboška. V. Die Mummerei, Mumme,
Maske, der Mummenschanz, Maskenumzug.
V., Br., Kom. Obléci se v mumraj za že-
bráka. Zlob. Μ. žebrácký (oděv). Jir. V m-ji
choditi. Ler. — Mumrajský. Plk.

Mumrák, a, m., mimrač, der Raunzer. D.

Mumrati, raunzen. Zlob.

Mumrejch, vz Mumraj.

Muna, y, f. Vz Mz. 259. — Muny, lemu-
rini, poloopice, mají liškovitý výraz tváři,
krátké srstnaté uši, dlouhý huňatý ocas. M.
šedá, lemur mongoz. Frč. 397. Der Makki.

Muňa, můňa, ě, muňák, a, m., níma,
němý, hloupý, nemluvný člověk, ein Tölpel,