Předchozí (1085)  Strana:1086  Další (1087) |
|
|||
1086
|
|||
|
|||
Klotz. Kom. Jaké vyražení s tím můňou na
řeč skoupým? Sych. Múňa, ě, f., poskvrna, ein Fleck.
Muňák, a, m. = muňa.
Muňata, pl., n., lépe: muďata. Vz Mudě.
Muncifaj, e, m., z lat. mons fagi, Hora
Buková, městečko u Slaného, u zámku Sme- čenského. Dříve se nazývalo: Dolní Smečno, zámek pak: Horní Smečno. Vz S. N. Mundant, a, m., z lat., opisovač na čisto.
Rk. — Mundirovati, lépe: mundovati, na čisto opisovati, přepisovati, mundiren, ins Reine schreiben. Muudibálek, mudibálek, lka m., ušpi-
něný člověk, zvl. malé postavy. Ptr. — M., lka, m., pankhart, Pankert. Udělal tam m-ka. Us. Pecka. Mundloch v hornictví, vz Ústa.
Mundstück, něm., vz Munštyk.
Mundur, u, m., z fr. montour, vojenský
oděv Die Montur, Montirung. — Brambory v munduru (na loupačku). Us. Brambory s mundurem = se slupkami. Us. Muně, ěte, n., nemocné prase. Chodí jako
m. Mus. München, něm., Mnichov v Bavorsku.
Munice, e, f., z lat., V., látky náležející
do náboje pušek i děl, střelivo. M. nepři- pravená či slepá bez projektilů, připravená či ostrá s projektily (s kulemi, granáty, pu- mami v patronách). S. N. Die Munition. Municipalita, y, f., z lat., městská (obecní)
rada. Die Municipalität, Stadtobrigkeit. Rk. Municipalní, z lat., městský, obecní. M.
zřízení, práva. S. N. Municipal-. Municipi-um, a, n., z lat., bylo město
podrobené, jež úplného práva občanského (civitas) požívajíc zákony římskými se spra- vovalo (m. cum suffragio) aneb vlastními zá- kony se řídilo a při tom toliko vojenských Hodností a vyznamenání docházelo. Ale obojí spravovala se magistraty svobodné volenými. Vz více v S. N. Röm. Freistadt. Munificence, e, f., z lat., štědrosť. Die
Munificenz, Freigebigkeit. Muňka, y, f., na Slov. mrle. M. obecná,
phtirius pubis, Frč. 134., veš v brvách, pod pa- žemi a v rozkroku se zdržující, die Filzlaus. Us. Má m-ky v pupku (nafukuje se a není s nic). Us. Muňkati; muňknouti, knul a kl, utí, mrň-
kati, fňukati, kuňkati, raunzen, mucken, mucksen. Us. Polič. Ani nemuňkej (necekej). Us. Jen mi muňkni. Us. Marek. Muňkavý, muckend. Vz Muňkati.
Munovití či poloopice, prosimii, druh
opic majících na ukazovateli zadních okon- čin dráp. Lemurini, muny liškovité; nycti- cebi a macrotarsi. Vz S. N. Münster, stru, m., mě. ve Vestfalsku.
Munštyk, u, m., v obec. mluvě z něm.
Mundstück, n. M. u dýmky: troubel, čutor; u trub: nátrubek, náustek; u klarinetu: plátek n. hubička; u fagotu a hoboje: stro- jek, obústek; u dud: piskoř; u uzdy: udidlo; u pochvy: náhubok n. ústí pochvy; u děla: duše; přenes, das Mundwerk: vyřídilka, re- petilka, huba jako trakař. Hd., Rk., Šr. Muňťák, a, m., stylocerus, ssavec jeleno-
vitý. |
Muňtavina, y, f., bebloň, breptoň, brep-
tač, ein Stammler. D. Na Mor. Muňtavý, breptavý, koktavý, stammelnd.
Na Mor. Munychi-a, e, f., přístav athenský.
Münze, něm. Für baare M. etwas anneh-
men: ujímati (ujati) něco za jistou pravdu = za pravé. Bart., Brs. 103. Muplík, mupslík, a, m., der Mops. S. N.
1. Múr, u, m., z lat. murus, zeď, kterou
se vyzdívají štoly, by se nesesuly. Am. Die Stollenmauer. 2. Múr, u, m., mour. Vz toto a Mz. 259.
Mura, y, f., die Mur, řeka tekoucí Solno- hradskem, Štyrskem a Uherskem, přítok
Drávy. Vz S. N. Můra, y, (dříve a na Slov. móra), můrka,
y, f., dušení noční od krve pocházející, jež lidé duchovi a kouzlům připisovali. Jg. V po- věrách Slovanů západních slove tak obluda noční, která člověka ve spaní moří. Vz více v S. N. Der Alp. O původu slova vz Mz. (50. Kdo na znak leží a psí můrou obtížen bývá. Kom. Můry chodí na dobytek i na stromy; dobytek hyne a stromy schnou. Na Mor. Můry (baby čarodějné) na hranici pálili. V. Chodí naň m. Dáví ho m. Us. Chodí jako m. (zdlouha, o lenochu). Jg., Č. Vleče se jako m. Č. — M., nadávka. I řekla Dorota: Vy- jedená nosatá můro ! Svěd. 1569. — M., noční motýl, světluška. Můry, noctuidae. M. osenní, agrotis segetum; m. jetelová, plusia gamma; m. vrbová, catocala nupta; m. borová, tra- chea piniperda. Frč. 177. Die Lichtmücke. Vz Hmyz. An do toho slepě jako m. do svíčky doráží. Kom. Murař, e, m. = zedník. Na Slov.
Mürau, Mírov.
Muravění, n., polévání, das Glasiren.
Techn. Múrek, rka, m., psí jméno. Na Zlinsku
na Mor. Brt. Murena, y, f., lat. muraena, die Lam-
prette, ryba mořská úhoři podobná. Kom. Vz Hruj. Múřenín = mouřenín.
Murexau, u, m., amid kyseliny dialurové.
Šfk. 676. Murexyd, u, m., purpuran ammonatý,
purpursaures Ammoniumoxyd. Šfk. 675. Muří, od můry. M. noha, der Alp-, Druden-
fuss, hvězda o pěti paprscích, ježto se dělá jedním tažením. — M. v bot., muří noha, čertův čpár, lycopodium, der Bärlapp. Plk. Murica, e, f., Mürz, ře. v Štýrsku.
Muřín, a, m., Maurus, der Mohr. Jest
padělaná glossa v MV. Pa. 40. Muřínov, Mouřinov, a, m., ves v Brněnsku,
Morein. PL. Murk, něm., Morkov u N. Jičína na Mor.
Murovati, v horn. vyzditi, vz Mur., KP.
III. 69. Mus, u, m., musení, das Muss. Z musu
(nucen jsa). Us. Mus je veliký pán. Jg. Mus je sukovitý kus. Č. Mus žádné výmluvy ne- přijímá, Pk. Mus je velký pán a nemus ešte väčší. Mt. S. Vz více v Museti, Mušení. Musa, y, f., z řec., lépe než: Muza, bo-
hyně umění, jichž devět počítali Řekové. Byly pak musami: Kleio, Euterpe, Melpo- |
||
|
|||
Předchozí (1085)  Strana:1086  Další (1087) |