1086

Klotz. Kom. Jaké vyražení s tím můňou na
řeč skoupým? Sych.

Múňa, ě, f., poskvrna, ein Fleck.

Muňák, a, m. = muňa.

Muňata, pl., n., lépe: muďata. Vz Mudě.

Muncifaj, e, m., z lat. mons fagi, Hora
Buková, městečko u Slaného, u zámku Sme-
čenského. Dříve se nazývalo: Dolní Smečno,
zámek pak: Horní Smečno. Vz S. N.

Mundant, a, m., z lat., opisovač na čisto.
Rk. — Mundirovati, lépe: mundovati, na
čisto opisovati, přepisovati, mundiren, ins
Reine schreiben.

Muudibálek, mudibálek, lka m., ušpi-
něný člověk, zvl. malé postavy. Ptr. — M.,
lka, m., pankhart, Pankert. Udělal tam m-ka.
Us. Pecka.

Mundloch v hornictví, vz Ústa.

Mundstück, něm., vz Munštyk.

Mundur, u, m., z fr. montour, vojenský
oděv Die Montur, Montirung. — Brambory
v munduru (na loupačku). Us. Brambory
s mundurem = se slupkami. Us.

Muně, ěte, n., nemocné prase. Chodí jako
m. Mus.

München, něm., Mnichov v Bavorsku.

Munice, e, f., z lat., V., látky náležející
do náboje pušek i děl, střelivo. M. nepři-
pravená či slepá bez projektilů, připravená
či ostrá s projektily (s kulemi, granáty, pu-
mami v patronách). S. N. Die Munition.

Municipalita, y, f., z lat., městská (obecní)
rada. Die Municipalität, Stadtobrigkeit. Rk.

Municipalní, z lat., městský, obecní. M.
zřízení, práva. S. N. Municipal-.

Municipi-um, a, n., z lat., bylo město
podrobené, jež úplného práva občanského
(civitas) požívajíc zákony římskými se spra-
vovalo (m. cum suffragio) aneb vlastními zá-
kony se řídilo a při tom toliko vojenských
Hodností a vyznamenání docházelo. Ale obojí
spravovala se magistraty svobodné volenými.
Vz více v S. N. Röm. Freistadt.

Munificence, e, f., z lat., štědrosť. Die
Munificenz, Freigebigkeit.

Muňka, y, f., na Slov. mrle. M. obecná,
phtirius pubis, Frč. 134., veš v brvách, pod pa-
žemi a v rozkroku se zdržující, die Filzlaus.
Us. Má m-ky v pupku (nafukuje se a není
s nic). Us.

Muňkati; muňknouti, knul a kl, utí, mrň-
kati, fňukati, kuňkati, raunzen, mucken,
mucksen. Us. Polič. Ani nemuňkej (necekej).
Us. Jen mi muňkni. Us. Marek.

Muňkavý, muckend. Vz Muňkati.

Munovití či poloopice, prosimii, druh
opic majících na ukazovateli zadních okon-
čin dráp. Lemurini, muny liškovité; nycti-
cebi a macrotarsi. Vz S. N.

Münster, stru, m., mě. ve Vestfalsku.

Munštyk, u, m., v obec. mluvě z něm.
Mundstück, n. M. u dýmky: troubel, čutor;
u trub: nátrubek, náustek; u klarinetu:
plátek n. hubička; u fagotu a hoboje: stro-
jek, obústek; u dud: piskoř; u uzdy: udidlo;
u pochvy: náhubok n. ústí pochvy; u děla:
duše; přenes, das Mundwerk: vyřídilka, re-
petilka, huba jako trakař. Hd., Rk., Šr.

Muňťák, a, m., stylocerus, ssavec jeleno-
vitý.

Muňtavina, y, f., bebloň, breptoň, brep-
tač, ein Stammler. D. Na Mor.

Muňtavý, breptavý, koktavý, stammelnd.
Na Mor.

Munychi-a, e, f., přístav athenský.

Münze, něm. Für baare M. etwas anneh-
men: ujímati (ujati) něco za jistou pravdu
= za pravé. Bart., Brs. 103.

Muplík, mupslík, a, m., der Mops. S. N.

1. Múr, u, m., z lat. murus, zeď, kterou
se vyzdívají štoly, by se nesesuly. Am. Die
Stollenmauer.

2. Múr, u, m., mour. Vz toto a Mz. 259.
Mura, y, f., die Mur, řeka tekoucí Solno-

hradskem, Štyrskem a Uherskem, přítok
Drávy. Vz S. N.

Můra, y, (dříve a na Slov. móra), můrka,
y, f., dušení noční od krve pocházející, jež lidé
duchovi a kouzlům připisovali. Jg. V po-
věrách Slovanů západních slove tak obluda
noční, která člověka ve spaní moří. Vz více
v S. N. Der Alp. O původu slova vz Mz.
(50. Kdo na znak leží a psí můrou obtížen
bývá. Kom. Můry chodí na dobytek i na
stromy; dobytek hyne a stromy schnou. Na
Mor. Můry (baby čarodějné) na hranici pálili.
V. Chodí naň m. Dáví ho m. Us. Chodí jako
m. (zdlouha, o lenochu). Jg., Č. Vleče se jako
m. Č. — M., nadávka. I řekla Dorota: Vy-
jedená nosatá můro ! Svěd. 1569. — M., noční
motýl, světluška. Můry, noctuidae. M. osenní,
agrotis segetum; m. jetelová, plusia gamma;
m. vrbová, catocala nupta; m. borová, tra-
chea piniperda. Frč. 177. Die Lichtmücke.
Vz Hmyz. An do toho slepě jako m. do
svíčky doráží. Kom.

Murař, e, m. = zedník. Na Slov.

Mürau, Mírov.

Muravění, n., polévání, das Glasiren.
Techn.

Múrek, rka, m., psí jméno. Na Zlinsku
na Mor. Brt.

Murena, y, f., lat. muraena, die Lam-
prette, ryba mořská úhoři podobná. Kom.
Vz Hruj.

Múřenín = mouřenín.

Murexau, u, m., amid kyseliny dialurové.
Šfk. 676.

Murexyd, u, m., purpuran ammonatý,
purpursaures Ammoniumoxyd. Šfk. 675.

Muří, od můry. M. noha, der Alp-, Druden-
fuss, hvězda o pěti paprscích, ježto se dělá
jedním tažením. — M. v bot., muří noha,
čertův čpár, lycopodium, der Bärlapp. Plk.

Murica, e, f., Mürz, ře. v Štýrsku.

Muřín, a, m., Maurus, der Mohr. Jest
padělaná glossa v MV. Pa. 40.

Muřínov, Mouřinov, a, m., ves v Brněnsku,
Morein. PL.

Murk, něm., Morkov u N. Jičína na Mor.

Murovati, v horn. vyzditi, vz Mur., KP.
III. 69.

Mus, u, m., musení, das Muss. Z musu
(nucen jsa). Us. Mus je veliký pán. Jg. Mus
je sukovitý kus. Č. Mus žádné výmluvy ne-
přijímá, Pk. Mus je velký pán a nemus ešte
väčší. Mt. S. Vz více v Museti, Mušení.

Musa, y, f., z řec., lépe než: Muza, bo-
hyně umění, jichž devět počítali Řekové.
Byly pak musami: Kleio, Euterpe, Melpo-