1088

strného a potvorného v mysli své krýti musí
ten, kdož zatměle mluví. V. Musilo býti
veliké spaní nevěry, v tak zpětný život
Kristu uvaliti se k vůli pohanu, protože
jest byl nějak uvěřil. Chč. 306. Zlý člověk
to musí býti, kterýž pro své dobré dá
obci zlým užiti. Dal. 10. — Avšak chybně
užíváme slovesa musiti k označení pouhé
domněnky, pouhého tušení; tu stává indi-
kativ obyčejně se slovci: asi, bohdá, snad,
trvám. Město to ve 4. stol. nějak zahynouti
musilo. Tu postačí: asi (snad, trvám) zaniklo.
Přítel můj nemusí býti bohat šp. m.: není
asi bohat. Ta řeka musila téci tím směrem
m. tekla asi (snad, zajisté, tuším) tím směrem.
Km., Brs. 103. Ve větách žádacích ho
ovšem také nemáme užívati. Čtenář musí mi
dovoliti m. dovoliž mi.

Muse-um, a, n., dle, Gymnasium. ' M.,
z řec., sbírka věcí paměti hodných, staro-
žitných n. uměleckých. Rk. České m. v Praze.
Vz S. N. Das Museum. — Musejní, šp. mu-
seumský. Musejní společnosť kraje jičínského.
Museums-. — Musejník, u, m., Museumszeit-
schrift. Rk.

Musický, muzický, Musik-, M. nástroje.
Br.

Musika, y, f., lépe než muzika, z řec.,
hudba; nauka o hudbě. Rk. Die Musik, Ton-
kunst. Vz Hudba. Choralní n. hlasová m.,
Vokal-; s nástroji, Instrumentalmusik. D. M.
po všech hlasiech umie jíti. Anth. I. 91. —
M., sušené švestky a hrušky dohromady sva-
řené. Us. — Má tichou musiku = svrab.
Us. — M., v již. Čech. musiky, pl. = ta-
neční zábava. Jíti k m-ce. Us. — Musikalie,
í, pl., dle, Gymnasia, ' věci n. skladby hudební,
Musikalien. — Musikalní, hudební, musi-
kalisch. Impost musikalní = daň hostinských
z hudby. Rk.

Musikant, a, m., hudebník, šumař. Rk.
Bude z něho muzikant, jako z kozla za-
hradník. Pk. Já nic, já m. (když se někdo
z něčeho vytáčí, že v nějaký spolek nepatří
atd., jako v hospodě kdo z pranice se chce
dostati, křičí: Já se neperu, já jsem m., vám
jen hraji). Der Musikant, Musiker.

Musikantka, y, f., hudebnice, die Musi-
kantin.

Musikantský, Musikanten-. Vz Hudební.
Musikář, e, m. = musikant. Har.

Musil, a, m. M. je větší pán než Nechtěl.
Jg., Č. Pan M. jest veliký pán. Č. Nedluž
se u Zakusila, oplatíš zase Musila. Lom. M.
je nejlepší učitel. Km. Der Herr Muss.

Musile, aus Nothwendigkeit. Scip. Post.

Musitelně, přinuceně, gezwungen, noth-
wendig, dringend. V. M. žádný nehřeší. Kom.

Musitelnosť, i, f., nucenosť, das Müssen.

Jg.

Musitelný, nucený, gezwungen, dringend.
Ros., Smrž.
Musiti, vz Museti.
Musivní práce, vz Mosaika, Musiv-.
Muskau, něm., Mužakov, v prus. Slez.
Muský = mužský.

Muslau, něm., Muzlov u Svitavy na Mor.
Můstek, stku, m., mostek, vz Most.
Musterung, něm., prohlídka; popis.
Můstkový. M. váha, die Brückenwage.

Mustr, u, m., mustřík, u, mustříček,

čku, m., šp. z něm. Muster: vzor, vzorek,
příklad, způsob, obrazec. V. M. si z někoho
bráti. V.

Mustrovati, přehlížeti (vojsko), šp. z něm.
mustern. Na poli je mustroval (prohlížel).
Solf. — koho jak: bedlivým okem. Us. —
M., mistrovati, týrati. — koho. Plk.

Mustrovní cedulka, die Musterliste.

Mustruňk, u, m., šp. z něm. Musterung,
přehlídka (vojska). V. Vz Gl. 162. M. Držeti
(lépe: míti). V. — Br.

Mušáček, čka, m., pěnice, motacilla cur-
ruca, die Grasmücke. Us.

Mušák, a, m., muší samec.

Muše, ete, n., mušátko, mladá moucha,
junge Fliege, f. Hanka.

Mušec, šce, m., ocáskovec, der Gremsig,
Fuchsschwanz, rostl. Plk.

Mušelín, muselin, u, m., tkanina tenká,
řídká, z bavlněné příze. M. od města Mosul
v Mosopotamii, kde byla ta tkanina nejprve
dělána. Mz. 260. M. bílý, proužkovaný, mříž-
kovaný, květovaný, tisknutý. Hustší slove:
žakoné (jaconet); zvláště hustý: batist. S. N.
Der Musselin.

Mušena, y, f., svině, die Sau. Ve Zlinsku
na Mor. Brt. Vz Mušík.

Mušeně, gezwungen. Šel m. (bezděky) na
vojnu. Jg.

Mušení, í, n., přinucení, das Müssen. Z m.
V. Z m. ho poslouchá. Cyr. Z dobré vůle
a ne m. Jel. M. veliká a těžká věc. V. Jsem
k tomu nucen z m. Dch. Vz Mus.

Mušenosť, i, f., die Gezwungenheit, das
Bemüssigtsein. Dch.

Muši, zastr. = musi.

Muší, od, moucha. ' M. křídlo, lejno, noha.
Jg. Fliegen-, M. kámen = jed na mouchy. Na
Mor. Fliegengift, n.

Mušík, a, m., vepř, der Eber. Ve Zlinsku
na Mor. Brt. Vz Mušena.

Mušina, y, f., moucha, die Fliege. Reš.

Mušinec, nce, m., der Fliegenkoth. Plk.

Mušírka, y, f. = muchomůrka. U Opav.
Pk.

Muška, y, f., z lat. musea, vz Moucha. V.
Je nepokojná muška (rád sváry působí. Vz
Nesvorný). Č. M. svatojanská, světlomuška,
na Mor. svatojanek, cantharis nocticula, die
Lichtmücke; vodní, jepice, das Haft, V.;
vinná, culex vinarius, die Weinmücke, V.;
obilná, gurgulio, der Kornwurm. V., Kom.
M. nebojí se obuška. Pk. M. mu na nos sedla
(rozhněval se). Mt. S. — M., mšice. Vaň. —
M., u ručnice znaménko na hlavni, dle něhož
se střílí. Us. Das Korn, Rieht-, Visirkorn,
die Fliege, das Absehen. Znamení to bývá
obyč. mosazné nebo stříbrné. Vidí-li se při
míření puškou větší čásť mušky, slove plná
m. (volles Korn), vidí-li se jí však málo,
slove m. neplná (spitziges, feines Korn). Šp.
— M., das Schminkpflästerchen. M. přile-
piti. D. — Mušky, prchnily, strupy, malé
vředy na patách koní, die Mauke. Ja. —
Mušky před očima, das Mückensehen. Vi-
dění mušek. Ja. Mušky, komáři, pýr, kru-
pičky před očima létají. Lk. Pobrati někomu
mušky (n. dřímoty = nenadále, vypátrati tajný
úmysl něčí). Vz Tajemství, Č.