1089

Muškát, u, m., z lat. nux muscata, muš-
kátový ořech, die Muskatnuss. Udělá z lejna
muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a
z bílého černé. Jg.

Muškatel, e, m., muškát, víno muška-
telské. Der Muskatellerwein. M. červený,
bílý. Jg. M. (víno) jest výborné k jídlu, ale
do sudu se nehodí. Čk. Vz Víno.

Muškatelka, y, f. M-lky, hrušky, die
Muskatellerbirne (ovesnice, makovice, mako-
vicky). M-ky vlaské. Vz Hruška. Kom.

Muskatelový, Muskateller-. M. hrozen. V.

Muškatelský, Muskateller-. Vus.

Muškátovité rostl., myristicaceae, mus-
katnussbaumartige Pflanzen. Vz Kk. 208.

Muškátový. M. květ (míšek na semena
muškátová, die Muskatblüthe), kulka n. ořech
(semena z míšku vyloupnutá, die Muskat-
nuss), strom (macizeň, myristica fragrans, vz
S. N. ), olej, víno, šalvěj. Jg. Koflík z m.
ořechu v stříbře vsazený. Půh. brn. 1580.
Muskat-. Vz více v Kk. 208.

Mušket, u, m., mušketa, y, f., z it. mo-
schetta (mosketa, muška, dle které se míří.
S. N. ), flinta, ručnice, die Muskete, Büchse.
Har. — Mušketová kulka, die Musketen-
kugel. — Mušketýr, a, m., mušketýř, e,
m., pěší voják, der Musketier; úřední sluha,
der Amtsdiener. Us., Jg.

Muškovatěti, ěl, ění, Kornwürmer, Mücken
bekommen. Obilí na sýpce, hrách na poli
muškovatí. Us.

Muškovatý, plný mušek. M. žito, hrách.
Voll Kornwürmer, Mücken. Us. Jg.

Muškule, e, f., muškul, u, m., muscu-
lus, die Muskel. V.

Mušle, e, mušlička, y, f,, die Muschel.
Vz Žabka, Lasturci.

Mušnosť, i, f. = nutnosť, die Nothwendig-
keit. Br. 1514.

Mušný, Mücken-, Fliegen. Aqu.

Mut, u, m., na Slov., rmut, houšť, kal,
aufgetrübte Flüssigkeit, die Trübe. — M.,
rmut ve vinopalně, der Mösch. Mutu do kotla
naliti. Plk.

Muta (litera), lat., němá hláska (v mluv-
nici). Rk. Vz Hláska.

Mutace, e, m-cí, f., z lat., změna, die
Mutation. M. na varhanách, při klarinetu,
v hudbě, vz S. N., KP. II 328. — M., změna
hlasu chlapčího. Vz S. N.

Mutek, tka, m. = dudek, pták. Na Slov.

Mutěnice, dle Budějovice. Mutenitz, v Br-
nensku. Žer. Záp. I 95.

Mutěnín, a, m., Muttersdorf, ves v Pl-
zeňsku. S. Ń.

Mutenské jezero, Neusiedlersee.

Muthung, něm., vz Propůjčka.

Mutieše (mútiti) = rmoutila. Kat. 264.

Mutina, y, f., mě., Modena v Italii. Jg. —
Mutiňan, a, m., pl. -ňané. - Mutinský. Lom.

Mútiti, vz Moutiti a k tomu toto: co.
Aj Vletavo, če mútíši vodu ? L. S. v. 1. Ráda
bych neplakala, nemútila srdce. Rkk. 65. —
se čím: žalostí, velikou teskností. Troj.

Mutlati = žvýkati, käuen. — co. Nemám
zubů, musím tu kůrku m. Us. Polič.

Mutno = smutně, traurig. Zavzněchu m.
lesy. Ty holúbče mutný, tobě m. samu. Rkk.
27. Běduje a narícaje. m. L. S. v. 23.

Mutný, muten, tna, tno = kalný, trüb.
Teče voda mutná. Koll. — M., smutný, tru-
chlivý, traurig. Ty holúbče mutný, tobě-li
krahujec uchváti tvú družu ? Rkk. 27.

Mutovati, z něm. muthen, nadání, vý-
sadu bráti na kopání rudy n. kamene. Jg.
Vz Propůjčka.

Mutovidlo, a, n., moutidlo, vrtidlo, die
Rührstange, der Butterstecher. Na Slov.

Muza, vz Musa.

Muzika, vz Musika.

Muzikant, vz Musikant.

Muzikář, vz Musikář.

Muž, e, mužík, a, mužíček, čka, m.,
pl. muži, a také muží (Kom., Br., Dal., V.
Vz Vrstva. Dvanácte muží. Alx. ). Muží, Manns-
leute, Männorvolk. D., Mk. — M., člověk
muž. rodu, der Mann, eine Mannsperson. V.
Muže a ženu stvořil. Us. Půl muže (kleště-
nec). Muž i žena (hermafrodit). V. — M. —
člověk muž. pohlaví, který vystoupil z jinoš-
ství; po 60 letech také: stařec. V sílu a muže
růsti. V. M. velikých skutkův. V. M. poctivý,
ctihodný, v nejlepších letech, veliké mysli a
udatného srdce, statečný a rytířský, moudrý,
rozumný, rozšafný. Jg., V. Gore mužem,
imže žena vlade! L. S. 74. Muže ztlouští,
zvýší. D. Muž s mužem se potýkati (po dvou).
D. M. dokonalý, zkušený, usedlý, dospělý,
udatný, srdnatý. Jg. To je celý m. M. veliký.
Us. Oděv dělá muže. V. Bojovati jako m.
(udatně). Jg. M. slovo. Slovo dělá muže. Jg.,
Č. Kdo chce (chceš-li) moudrým mužem slouti,
dej řečem mimo se plouti. V., Š. a Ž. M. na-
mohlý. Vz Namoci se. Jako muž se posta-
viti, seinen Mann stellen. Dch. — M. = bo-
jovník, voják. Ztratili jsme v boji 100 mužův.
Us. Vz Rb. str. 268. — M. ženatý, manžel,
der Mann, Ehegatte, Gemahl. V. M. a žena.
Vdáti n. dáti dceru za muže. V. Vdáti se
za muž. Bibl. Jíti za muž. Jg., na Slov.,
Kat. 355. Muže nepoznala (čistá)). V. M. jde
hat a žena čehy. Us. Má muže = jest vdaná.
Žena chce ve škorních muže choditi. V. Žena
muže želí, dokud nezevře zelí. Lom. To mám
muže! nikam se mi hodiť nechce: do po-
stele tuze malý a do kolébky tuze velký.
Č. Ach Bože, dej muže do lože. Lb. Muž
s ženou ako děti pod stenou. Mt. S. Muž
měl býti dle strčes. práva pánem ženy a
rodiny; která byla práva a které povin-
nosti manželů vespolek, vz Rb. 139. —142. M.
v domě hlavou a žena duší. Pk. — M. lesní,
divý m., chlupáč, lesňák, der Buschaffe, Wald-
teufel, Waldmann. Jg. — Vz Člověk, Mladý.

Mužačka, y, f., žena podmužná t. j. pod

pravomocí muže jsoucí, ή νΛανό'ρος γυνή. SŠ.

I. 75.

Mužák, a, m. = manžel. Na Slov. Plk.

Mužákov, a, m., něm. Muskau, mě. v Le-
hnicku. S. N.

Mužatěti, ěl, ění, mannbar werden. D.

Mužatka, y, f., vdaná za muže osoba,
manželka. Kram. — M., žena udatná, roz-
umná. V., Kom.

Mužátko, a, n. Čisté m. (= rozmazaný.
Vz Rozmazaný, Tělo). Č.

Mužatý. Za muže vdaná, verehelicht. L.
— M., k muži podobný, dospělý, mannbar.
Us.