1091

Mydlicovina, y, f., Saponin, látka v ko-
řenu mydlice obsažená, která s vodou jako
mýdlo se pění a k mytí ovcí slouží. Kk. 225.

Mydlíček, čku, m. = mydelnice.

Mydlifous, a, m. = holič, žertovně. Rk.

Mydliny, -dlin, pl., f., mydlinky, das Seifen-
wasser. V mydlinách se mýti, v m. práti.
Mydlinami se mýti. Us. — M., hrušky. Vz
Mydlenka. Us.

Mydlinný, Seifen-. M. voda. Ja.

Mydliti, mydli, -dle (íc), il, en, ení, na-
mydliti, mydlívati, seifen. — abs. Kde se
mydlí, dobře se pere. Lb. — co: prádlo,
šaty. Us. — koho = bíti. Us. — co čím:
dobrým mýdlem. — co komu: oči (oslepiti,
šiditi). L. — se = strojiti se. Jen se mydli,
abys se zalíbila. Jg. Daremně se mydlíš (oči-
šťuješ, vymlouváš. Vz Výmluva). Ć.

Mydlnice, e, f., umyvadlo, das Wasch-
becken. Umyv ruce v m-ci střiebrnej. Ms.

Mydlník, u, m., der Seifstein. D. Vz Mydlák.

Mydlný, mydlinný, Seifen-, seifenartig.
Toms., Ja.

Mýdlo, a, n,, z my (mý-ti), a přípony -lo,
d jest přídech, vz D. Mýdlo či mydlo? vz
-dlo. M. se dělá z loje hovězího n. skopo-
vého louhem n. draslem, solí a dřevěnými
kadluby. Pt. M., směsice z loje neb jiné
mastnoty a ze soli alkalické svařená. Jg.
Die Seife. M. alikantské, ammoniakové, an-
timonové, balšánové, olivové, benátské, ben-
zoinové, bílé, bylinné, černé, čpavkové, deh-
tové, domácí, draselnaté, draslavé, enkau-
stické, francouzské, galbanové, glycerinové,
guttové, helmontské, hnědé, horní, husí, ja-
lapové, jodokaliové, jodosirnaté, kafrové, ka-
kaové, kamenné, k holení, klihové, kokosové,
kovové, křemenné, krystalové, kulovaté,
kvajakové, lékařské, lojové, mandlové, mar-
morované, marseillské, mazavé, měděné (Prm. ),
měkké, natronové, obyčejné, olejové, pal-
mové, pemzové, pískové, prosvítavé, proti
krticím, průzračné, pryskyřicové, punické,
rosmarinové, rtuťní, sirné, sodnaté, sodové,
surmíkové, španělské, švédské na oznobeniny,
terpentinové, toiletní, tuhé (Kern-), tuhové,
tvrdé, vápenné, vlněné, voňavé, vonné, vind-
sorské, voskové, zelené (Schmierseife, Prm. ),
z tuku jaterního, železité, žloutkové, žluční,
Kh., S. N., Pt., Nz., na zašlé kovy. Vz Prm.
III. č. 19. O přípravě a druzích mýdla vz.
Šfk. 434., 494., 500., 527. Kousek mýdla
po prádle zbylý: spěrek, spěreřek, štěrek,
omydlek. Us. Brousek mýdla. Us. M. běličů
Kram. Donesen jí ručník nový, ručník nový,
nebílený, kázal jí ho z mýdla práti. Mor. P.
134. Zb. Jako po mýdle, jako z mýdla =
hladko, jakby mazal. Cesta jako po mýdle.
L. Jde tojako po mýdle (jako po másle). Vz.
Snadnosť. Č. Pravés mýdlo. Vz Rozmazaný,
Tělo. Č. Zaživeš toho, co pes mýdla (zle,
nic ti neprospěje). Jg. U prádla na mýdle
spořiti jest marnotratnosť. Hnš.

Mydlovaný, seifig, geseift. D

Mýdlovar, u, m., Seifensud, m. Dch.

Mydlovary, dle Dolany, Midlowar, ves
v Budějovsku; Müllowa, Millowa, ves v Cheb-
sku. PL.

Mýdlovatosť, i, f., mýdlovitosť, die Seifen-
artigkeit. Jg.

Mýdlovatý, mýdlovitý, seifenartig. D.
Mýdlovec, vce, m., der Seifenstein. Rk.
Mýdlový líh, spiritus saponatus, der Sei-
fengeist, Seifenspiritus. S. N. M. kořen, pěna.
Mygdonové, národ thracký v Malé Asii. —
Mygdonský = lydský n. lydijský, fryžský
n. frygijský.

Myk, znamená náhlé hnutí, scb. ub! fort!
weiter! M. o zem. M. za druhým. Jg.

Mykací, Riffel-. M. hřeben k čistění lnu.
Us. Dch.

Mykač, e, m, kdo vlnu myká, der Woll-
streicher, Krämpler. D.

Mykačka, y, f., která vlnu myká, die
Wollstreicherin. Reš. — M., knihovka, čejka,
stará děvka, tringa vanellus, der Kibitz. Us.

Mykadlo, a, n., die Wollstreichmaschine.
Rk.

Mykal-e, y, f., předhoří v Ionii. Vz S. N.

Mykání, n., das Zucken, Reissen, Riffeln,
Krämpeln. D. — M., kývání, das Winken.
Rozk.

Mykaný, gerissen, geriffelt, gezupft, ge-
krämpelt. Jg.

Mykati, mykám a myči; myknouti, kl,
knul, utí; mykávati = náhle něčím hybnouti,
praštiti, škubnouti, hoditi, rücken, zucken,
werfen, schieben, zupfen, zausen, reissen,
schnell bewegen. Jg. Na Slov. ukrásti, weg-
nehmen. Bern. Budeme m. (= kaménky do
důlků házeti). — co, koho: vlnu (česati,
riffeln, krämpeln, kämmen), konopi. Plk. Vlk
ho mykal. Baiz. — čím oč: o zem, Us.,
sebou. D. — se okolo čeho. Živ. Jež. —
koho kam. Mykni ho za ucho (udeř). Bern.,
Šm. Mykni ho za kabát (zatáhni ho). Koll.
Na všecky strany ho mykají, trhají. Bern. —
se, škubati se, weiter rücken, zucken, na
Slov.; toulati se, herumschweifen, herumgehen.
Vidí bratrce, an se po koře myče. Pass. 415.
2. — se s kým = tahati, hráti, zahrávati.
Bern. — čím kde. Mykl jím ve stodole, na
půdě o podlahu. — kam čím. Mykl jím do
slámy (hodil ho tam). Vz Hoditi.

Mykavý = lenivý. Kb.

Mykenae, vz Mycenae.

Myklík, u, m., drábka, kracle z koudele
na hřebínkách přemykané. Us.

Myknouti, vz Mykati.

Myksula, vz Miksula.

Mykule, vz Trkule, Mikule.

Mylady (angl. milédy), milosťpaní, milosť-
slečna. Rk.

Mylau, něm., Mylawa, v Sasku.

Mýlec, lce, m., mylitel, der Irremacher,
Verwirrer. Bern.

Mýlek, lku, m., matonoha, lolium temu-
lentum. FB. 13.

Mýlení, n., die Beirrung; m., m. se, das
Irren. Jel.

Mýlí, n., jmelí, viscum, die Mistel. Kom.

Mýliti, myl, mýle (íc), il, en, ení; mýlí-
vati, klamati, šáliti, trügen, irren, verwirren.
Jg. — abs. Povětří mýlí. D. Úřad nemýlí,
jestli neteče, aspoň kape. Jg. Nedej se m.
Us. — se = na omylu býti, blouditi, sich
irren, irre werden. Jg. Hrubě, tuze, velice
se m. Us. Jestliže se nemýlím; leč bych se
mýlil. V. — koho. Us., D. — se na čem.
Na tom se velmi mýlíš. Troj., Br., Solf.,