1092

Štelc., Bart. 4. 3., Arch. I. 85. — se v čem.
Mýlil se v tom. Dal. 47. M. se ve své naději.
Nt. V tom se nemýlím. Er. Ρ. 208. — se
na koho = někoho v podezření míti. Na
Slov., Plk., Šm.

Mýlivý, betrüglich, täuschend. Jg.

Mýlka, y, f., chyba, blud, Die Irrung, der
Irrthum, das Missverständniss. Mýlky a chyby
vyníti, vymazati. V. To je m. ! Us. Stran
pořekadel vz Nedorozumění.

Mylně, omylně, fehlerhaft, irrig. Ráj.

Mylnosť, i, f., klamavosť, omyl, Trüglich-
keit, f., Fehler, m., Irrung, f. Vš. Na m-sti
své štěstí postavil. Ctib.

Mylný, kompar. mylnější; chybný, mýlící,
klamavý, fehlerhaft, betrüglich, irrig. Troj.,
Jel. M. cesta, pohádka, osud, těhotnosť. Jg.
M. a marná jest vaše nadeje. Br. Rozcestí
mylné jest. Kom. Nemylná řeč (pravda). V. —
M., mýlící se, bludný, irrig, irrend, irre. —
čeho. Byl jsem ho mylný. D. — o kom.
O nich jsem mylen. D.

Mynkati se, mýti se (v dětské řeči), sich
waschen. Us. Dch.

Myrabule (myrabula), e, f., die Myrabelle,
hruška, na Slov., z lat. prunus myrobolan. —
M-le, í, pl., f., ovoce, z něhož balsám dělají.
Bern.

Myriada, y, f., z řec., deset tisíc; v řeči
básnické = nesčíslné množství vůbec. Eine
Myriade.

Myriametr, u, m., míle metrická, činí
10. 000 metrů, či 1-318 míle (0. 76 myriametru
činí míli). — I *m. činí 1* metrickou míli, či
10. 000 hektarův, či 1. 000000 arů, či 100* kilo-
metrů, či 100. 0000000* metrův, či 1. 737727*
mílo (I* míle = 0. 6* myriametru).

Myricin, u, m., čásť vosku ve vřelém
líhu bezvodém nerostpustná; čásť rozpustná
slove cerin. Šfk. 483. V Rostl. myrika.

Myrmidonové, kmen thessalský. Myrmi-
donský.

Myrrha, y, f., myrra, z řec., rostlina
a pryskyřice léčivá. Vz Šfk. 536., Kk. 239.
Die Myrrhe, Baum und Harz.

Myrrhový, myrrový. M. pryskyřice,
vůně, masť, víno, nápoj. Bern. Myrrhen-.

Myrt, u, myrtek, tku, myrtíček, čku,
m., z řeckého; dle Presla: myrta, myrtka,
myrtička, myrtinka, myrtus, die Myrte.
M. obecná (myrtus communis, die gemeine
Myrte, Kk. 246., Čl. 69. ), všechutná, prudká,
hřebíčková, lesní. Jg. Vz S. N. — Myrtoví,
í, n., der Myrtenhain; Myrtenzweige, m. V. —
Myrtoviště, ě, n. = myrtoví. D. — Myrto-
vitý. M. rostliny, myrtaceae, myrtenartige.
Vz S. N., Kk. 246. — Myrtový. M. strom,
les (myrtoví), víno, barva, jahůdky, věnec,
ratolesť, olej, klobása (s myrtem zadělaná).
Jg. Myrten-.

Myrtyně, ě, f., bobule myrtová, Myrten-
beere.

Mys, u, m., rus., předhoří, vz Moře. Das
Vorgebirge, Cap. M., skalnaté pobřeží do
moře vybíhající. Ta čásť vysokého (skalna-
tého) pobřeží, která do moře vybíhá. Blř.
Největší mysy: m. Hornův, m. Dobré naděje,
m. kynský, m. gibraltarský. Tl. Mysy v Eu-
ropě: Nord Kyn v severu, Koka v západní
části, Gibraltar, Tarifa v pyrenejském půl-

ostrově. Mysy Ameriky, m. prince Walles-
ského (Uelského, záp. ), m. sv. Rocha, již.,
m. Hornův. M. Afriky: Blanko (sev. ), m.
zelený n. Capverd (záp. ), m. Dobré naděje
(již. ), m. Guardafui (vých. ). Tl. V Asii: m.
Komorin v přední Indii; m. Romania v zadní
Indii, m. Lopatka na Kamčatce. V Australii:
m. yorský (nejsevernější), Byronův (Bairnův),
vých. Cimrhanzl.

Mysi-a, e, f., krajina v M. Asii. — My-
sijský. Vz S. N.

1. Mysl, i (ne: e), f., myslička, zastr.
myslice. V obec. mluvě genitiv mysle. V již.
Čech. mysel, sle. Kts. Instr. pl. myslemi
(mysimi bylo by tvrdé). — M. = síla du-
ševní, kterouž myslíme, die Denkkraft, das
Gemüth, der Geist. M. slídná, k učení, roz-
tržitá, V., Jg., tvořivá (fantasie), původní,
živá, čilá, krasocitná, mravná, zdravá, chorá,
nábožná, důvtipná, vzdělaná, nevzdělaná,
v něčem zběhlá, veselá, něčím navnaděná,
tupá, chatrná, ospalá, hubená, hloupá, těkavá,
zarytá, pomatená, bláznivá, šílená, bezcitná,
tvrdá, měkká, těžká, kyselá, nevrlá, plachá,
vášnivá, mdlá, vrtkavá, svévolná, nezbedná,
rozpustilá, divoká, bouřlivá, splašená, běsná,
pominutá, vzteklá, Pž., skumná, rozbírající,
přemítající, bystrá, osvícená, moudrá, hlu-
boká, cituplná, citlivá, praktická, zmužilá,
rozhodná, blažená, skleslá, zahořčená, lenivá,
hrdinská, Hš. (vz S. N. ), spokojená. Ml. Ostrosť,
bystrost', horoucnosť, osvícení, kolácení, ba-
hnění, zmatení, pomatení, povaha, hnutí,
vada, stav, položení, míra mysli. Jg., V.,
J. tr. Řeč jest ukazatel mysli; myslí praco-
vati (mysliti); ostré mysli a vtipu; m. k ně-
čemu přiložiti; z celého srdce a ze vší m.;
mysli i uší pozdvihnouti; všecku m. i my-
šlení na něco obrátiti, odložiti; všecku svou
m. na něco vynaložiti; v m. (na mysl, Kat.
530. ) bráti, vzíti něco; k mysli připustiti;
jiné na mysli a jiné na jazyku míti; na m-i
míti (Chč. 609. ), přemítati, rozmítati, rozbírati;
v mysli vážiti; myslí prohlídati; v mysli
své a hlavě něco přemítati, rozbírati; v m-i
zploditi; něco si v mysli složiti; na m. při-
jíti, padnouti, připadnouti; padlo, přišlo mí
na m.; o něčem v mysli si rozjímati; v m-i
si něco vložiti, vkořeniti; v mysli své něco
složiti; v mysli, na mysli něco míti, uložiti
(Troj. 375. ); něco z mysli pustiti, vypustiti;
na mysli, v mysli ležeti; z mysli vyjíti, vy-
padnouti, vycházeti, neskládati; v mysli za-
chovati; v mysli a srdci nositi; na mysli
zděšený, zmámený, vytržený, vyražený, roz-
mařilý, tržený; trženi na mysli; z mysli vy-
raziti; mysli si nakloniti a přivábiti. V. Věc
nešťastně předsevzatou z mysli složiti. V.
Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575.
Dyť ty mně nemožeš z mé mysle sejíti. Mor.
P. 342. Zb. Já si na mysli rozjímám; v m-i
se jim to maluje. Kom. To mu ani na m.
nepřišlo; Kdo by to myslí pochopil? Br.
V mysl a paměť něco si uvésti; m. na něco
zavésti; slova v mysli roditi; někomu něco
bedlivě v m. vkládati; myslí něco stíhati,
postihnouti, vystihnouti, přebíhati, obsáh-
nouti. Kram. V m. něco pojati. Hlas. To mi
nepřišlo na m. D. Kdo druhému v mysli
sedí? Č. Tajení v mysli. J. tr. M. jinde míti;