1093

m. brousiti. Připadají mu divné věci na m.;
tanou mu na mysli divné věci; vnuknouti,
vdechnouti, vmítati (podati) v m.; uložiti
něco v mysli, na mysli (odhodlati se k ně-
čemu); m. vzdělati; mysli poslúchačů dosa-
hovati; m. k čemu povznésti; myslí (zrakem)
na něčem utkvíti (ustrnouti); upříti m. k ně-
čemu, v něco. Nz. Něco myslí pochopiti; na
mysli si něco představiti; m. hrůzou užasla.
Zk. M. z míry a váhy připraviti, vyšinovati,
vyvésti. Bs. Jakou (píseň) já na mysli mám.
Er. P. 258. Prav, což jest na mysli. Smil v.
575. V mysl vkládali to, čemuž tě naučili.
LeR. Vedou každý k své vůli své mysli
i zámysly (Sinnen u. Trachten) v těch úřa-
dích. O. z D. Myslí svou na něco přijíti.
Žer. M. soudí, vůle volí. Č. Ledaco se mu
na mysli zavrtí (v kotrbě. Vz Nestálý). Č.
Veselá (dobrá) m. půl zdraví, celé tele půl
krávy, nemoc holé nezdraví. Č. Svá m. peklo
i ráj. Vz Spokojenosť. Lb., Č; Na lékaře
nemysli, kdo jest veselé mysli. Č. M. hluboká
(důmysl). Nz. Sotva s očí, hned i z mysli.
Jg. Sejde s očí, sejde s mysli. (Sejde s oči,
vyjde z mysli = láska jest nestálá). LB. —
M. = mínění, myšlénka, smysl, smýšlení,
přemýšlení, die Meinung, Gesinnung, der
Gedanke, Sinn. Jg., Jel. Dvojí mysli Býti
(pochybovati); rozdvojenou, dvojí, roztržitou
m. míti; jedné mysli a vůle býti; jedna m.;
též mysli býti. V. M. změniti. Us. Zjev mi
m. prosby své (smysl). St. skl. Všichni byli
jedna m. Ml. Devíti myslí, jest, než s lavice
spadne. Vz Nestálý. V., Č. M. cla nedává
(mysliti si můžeš, co chceš, jen mlč); M.
lidská jest nestálá jako točivé kolo. Vz
Panský. Lb. M. projde všudy. Pk. — Kat.
546. Mysl vzíti = rozmysliti se. Kat. 361.
Kněží táborští mluvili, že mysl svůj při ar-
tikulích svých pravý býti ukázati chtějí a
dovésti, ale místem slušným, bezpečným a
svobodným. Bls. — M. vztahem k citu a k vůli,
srdce, náklonnosť, chuť, das Begehrungsver-
mögen, Gemüth, Der Wille. V. M. dobrá,
nevrlá, hnutá, pohnutá (něčím), Nz., ochotná,
náklonná, odvrácená (od něčeho), pobožná,
vrtká, lehká, nestálá, vrtkavá, plochá, po-
nížená, zahořčená, kyselá, měkká, spanilá,
tichá, těžká, súžená a hubená, ospalá, lenivá,
chatrná (bázlivá), malá, maličká, veliká, ne-
šlechetná, čacká, tuhá, čistá, panská, hrdinská,
urputilá, udatná k boji, neskrocená, mdlá,
vděčná, hněvivá, hrdá, volná, dobrá, veselá,
pokojná, spokojená. Jg. Ochotnost', povolnosť,
povlovnosť, těžkost', pohnutí, náklonnosť,
náchylnosť, popuzení, zkormoucení, horkosť,
horoucnosť, zapálení, natáhnutí mysli. V.,
Jg. Ta věc nenie mu k mysli (vhod). Št.
Zlí lidé k světu mysl přikládají. Pass. 846.
Žádosti a mysli ohýralé (hříšné myšlénky).
Ze 14. stol., Č. Dobré jest, celú myslí i srd-
cem chváliti Hospodina. Kc. A to vše v my-
slech a srdcích jak stavům tak i lidu obec-
nému uvázlo. Skl. 1089. Příchylnosť a mysl
vděčnou, kterouž jsou země ty ku králi
vždycky každého času měly. Skl. 1153. My-
selko, mysl má, aj kudy ty mně chodíš?
kady mně ju švárný šohajíčku vodíš? My-
selko, mysl má, jdeš na dvě strany, jedna
za šohajkem, druhá nevím kady. Mor. P.

278. Zb. M. mu od toho letí (jinam zabíhá,
po věcech nových so pase). S. a Ž. M. míti
k něčemu; s ochotnou myslí; vrtkavý na m-i;
mysli se proměnily; poníženou myslí; čistou
myslí se mu poddali; těžkosť na mysli; na
mysli se trápiti, žráti; nezdravý na mysli;
v mysli poraženi byli to uslyševše; veliké
mysli býti; mysli komu pozdvihnouti, mysl
probuditi; udatnou myslí snášeti, vystáti
něco; na mysli neduživěti; vděčnou m. uká-
zati; hněvivou m. ukojiti; to se myslem
lidským přihází; v mysli složený (pokojný).
V. Každého člověka m. tam jde (žádosť); To
je čacké mysli znamení; proti něčemu m. si
bráti. Kom. Neměla žádné mysli k vdavkám.
Mus. Myslí svou někam naměřovati. Sych.
K mysli býti = dle chuti. Jg., Reš. Bylo
mu to k mysli. Kom., Sych. Není mi v mysli
(o tom vyjednávati). Jel., Č. Po tom mysl
se obrací. Kram. Myslí svou v něčem vězeti.
Kom. Něčí m. na sebe bráti. Kram. Mysli
dodati, komu přidati. D. Ztužiti m. proti
něčemu. Jel. Klesli jsme myslí. Sych. Jak
mi k mysli bylo. Kom. Točí mnou m. ne-
skrocená. Jel. M. kojiti (tišiti). Kom. Dobrá
m. také: radosť. V. Dobré mysli býti (veselu
býti). Veselé a dobré mysli býti. V. Na m-i
své se spokojiti. V. Buď dobré mysli. D.
M. dobrou si dávati. Kom. Dobrou, pokojnou,
nepohnutelnou, nepřemoženou a hrdinskou
myslí vše nésti, snášeti. V. M. zlou., přelo-
miti; m. svou na něčem ustanoviti. Št. Ne-
chtějme pozbývati mysli, těžcí-li nastali ča-
sové. Vz Neštěstí. Lb. Svou m. na něco
dáti. Smil v. 193. Stín mne tu jest, mysl
všecka jinde. Ne jednomu mysl na koně a
paty u popele. Mus. — Vz Oko. — M. dobrá,
rostlina, origanum vulgare, der Walddosten.
L.

2. Mysl, u, m., der Gedanke.

Myslce = mysl. Aby proti synóm nebyli
lehké m-ce. Št.

Myslčice, dle Budějovice, ves v Litomě-
řicku. Tk. I. 422., III. 112.

Myslibořice, dle Budějovice, Myslibořitz,
ves v Brněnsku. Žer. Záp. II. 186.

Myslička, y, f. Pokudžby koho tak hrubě
pokoj mrzel a měl velikou chuť k zaneprázd-
nění vojenskému, ten že bude moci m-u svou
hrdinskou dosti dobře vychladiti buď na Tur-
cích aneb na Moskvanech. Skl. 389. — Apol.,
Reš., Cyr. Das Müthchen.

Myslitel, e, m., der Denker. Us.

Myslitelka, y, f., die Denkerin. Us.

Myslitelnosť, i, f., die Denkbarkeit, Jg.;
die Einbildung. Th.

Myslitelný, denkbar. Marek.

Mysliti, 3. pl. myslí, mysli (mysleme, my-
slete), -sle (íc), il, šlen, šlení. Imperat. zastr.
mysl, myslmé, myslte, Jg., v již. Čech. myšli.
Kts. V obecné mluvě: mysleti, 3. pl. myslejí,
myslel, Jg., Šb.; -eti je ve složených ku př.:
přemýšleti, smýšleti, vymýšleti. Šm. — M. =
přemýšleti, rozvažovati, představovati si, tu-
šiti, souditi, domnívati se, nějakého mínění
býti, hádati, zdáti se, zmíniti se; v mysli,
v paměti míti, rozjímati; v žádosti, v zá-
měru míti. Denken, wähnen, sich einbilden,
vermeinen, glauben, vermuthen, sinnen, nach-
denken, bedacht sein, im Sinne haben, vor-