1094

haben, gedenken. Jg. Ve smyslu:, domnívati
se, toho mínění býti' také: mám za to, po-
kládám za to, mně se vidí, jsem toho zdání,
mínění. Vz Míti zač. — abs. M. jest spo-
jovati rozmanitosť v jednotu svědomosti.
Mark. Člověk myslí, pán Bůh obmyslí (mění).
Jg. Pomysli a považ. V. — co. Něco jiného
myslí. V. Nic zlého nemyslí. V. Jedno myslí,
druhé mluví a třetí činí. Č. — Kom. — co
o kom, o čem. Málo o kom m. Us. Mnoho
o sobě m. D. Vždy o tobě myslím. Kom.
Ten něco o sobě myslí. Us. O božských vě-
cech m. Ctib. Lstivě o kom m. V. Jaký
kdo šelma jest, též o druhých myslí. č. —
si. M. si něco. Us. Myslí si, že... D. Počne
sobě m. D. Všelicos si m. D. — na koho,
na co. Vždy na tebe myslím. Kom. Myslím
na to. Kom. Nikdy na nic dobrého nemysliti.
V. Na bohactví toliko m. Us. Budou míti
nač m. Jel. M. na přítele. Č. Bych si nemy-
slila na jejího syna. Er. P. 223. — Br., Anth.

I. 99. — oč. Chci m. o jeho bezživotí. Pr.
kut. Dnem i nocí o to myslil, aby... Háj.
O obecné dobré m. Jel. Vždy o to myslil,
kterak by do své země mohl přijíti. Výb.

II. 69. — Br., Solf., Let. — čím. Bedlivě
celým srdcem m. V. — kdy. Dnem i nocí na
něco m. V. — jak s kým. Dobře s někým
m. D. — nač jak. Na to se vší bedlivostí
myslte. Br. — s inft. Myslí utéci. V. Za-
škrtiti se myslila. V. Kteříž myslí podraziti
nohy mé. Br. A my myslíme bez viny býti ?
Br. Myslil ho zabiti. Br. — přes co: špatně.
— při čem. Při tom nic zlého nemyslil.
Us. — aby, že. Neznámým nelahoď, aby
nemyslili, že úklady strojíš. Kom. Myslí, že
jest bez viny. Br. Mysl (mysli) o to, aby
(abys) se zalíbil. Mudr. Na to myslil, aby
Neklana z knížectví vypudil. Háj.

Myslivárna, y, f., myslivna, v obec. ml.
fořtovna, das Jäger-, Forsthaus.

Myslivcová, é, f., die Jägerfrau. D.

Myslivcův, -ova, -ovo, dem Jäger ge-
hörig.

Myslivci pes. Aesop. Jäger-.

Myslivě, denkend, sinnig. V.

Myslivec, vce, m., lovec. M., kdo umění
lovecké buď z povolání neb i zábavou pro-
vozuje, zvl. kdo umění tomu řádně vyučen
jest, der Jäger, Weidmann. M. stopy znalý,
ozbrojený, v ohni bázlivý, pěší, s tělem
i s duší, mladší, jelenoznalý, nedělní n. ne-
beský n. sváteční, poboční (Leib-), pocestný.
Šp. M. vrchní. Lesní, lesník, nadlesní, po-
lesný; mládenec, příručí lesního. Us. Cestný
n. průvodčí m., pomezní m. (Gränz-). Jg. M.
zvěř vábí, honí, střílí, loví. Us. M. v lese
houká. M. se přistřeluje (cvičí se v střílení);
jde na čekanou, na čekání; zvíře postřehlo
m-ce (nahm an). Švec má roztrhanou botu
a m. nemá hubky. Šp. Patron myslivcův, sv.
Hubert. Rk. — M. vojenský. Nadmyslivec,
vůdčí, podmyslivec, vůdce obchůzky. Vz více
v Rf. 85. — M. kurevský, der Hurenjäger. Reš.

Myslivecky, nach Jägerart, jägerisch. Jg.

Myslivecký, Jäger-, jägerisch, weidmän-
nisch, Jagd-. D. M. umění (myslivectví), V.,
chrt, řezák, pes (lovčí), kůň, oštíp, roh,
trubka, střevíce, brašna, tobole, mistr, mlá-
denec, právo (Jägerrecht, slove časť zabité

zvěři, kterou myslivec jakožto accidenci do-
stává, Šp. ), propovídka, Jg., V., D., přízeň,
kniha, báchorka, cesta, hudba, hůl, kousek,
kalendář, literatura, osoba, obyčej, oděv,
latina, místo, národ, mluva, řeč, způsob, pra-
vidlo, sedlo, světnice, pěšinka, stezka, po-
zdravení, řád, kamaše, plášť, kabát, čepice,
punčocha, vesta, taška, ručnice, srdce, vyra-
žení, znamení, vědomost', výraz, zvyk, pa-
cholek, zbroj. — M. vojsko, die Jägertruppe,
skládá se z pluku tyrolského a ze 33 pol-
ních mysliveckých praporů. Čsk. I. 5. 29.
Oděv jeho: Čsk. I. 5. 30. Vz Lovčí, Lovecký.
Myslivectví, í, n., úřad myslivecký;
myslivecké umění. Die Jagdwissenschaft,
Jagdkunde, die Weidmannschaft, Jägerkunst.
O m-ctví. Kom. Vz více v S. N.
Myslivín, a, m., der Student; neujalo se.
Myslivna, y, f., myslivárna, obydlí my-
slivcovo, Forst-, Jägerhaus, n.

Myslivní právo, zákon, policie. J. tr.
Jäger-, Jagd.

Myslivosť, i, f., náklonnosť k myšlení.
Jg. Tkadl. — M. umění loviti zvěř, věda
lovecká či myslivecká, myslivectví; lovení
samo, lov, honba. Die Jagdkunst, Jagd, das
Weidwerk, das Jagen, das Jagdrecht, die
Jägerei, das Jagdwesen. V. Po m-sti jezditi
n. choditi. Us. Na m. vyjížděti, jeti. Har. II.
148. Cyr. M. provozovati. V., Er., J. tr. Vždy
buď pilen m-sti. Smil v. 1352. Toliko samou
holou m-stí téhož lesa užíval. 1613. Jezdil
po té m-sti. BN. Odjeti na m. Čr. V lesích
po m-ech bývají. Ler. O m-sti všichni mezi
sebou zůstali jsou, aby jeden druhému s m-stí
žádný nejezdil a nechodil. Zř. F. I. Sedláci
aby m-sti žádné neměli. Zříz. z. Měsíce toho
JM Cá ráčil býti na Brandejse a tu m. pro-
vozovati; i páni praelati té m-sti účastni
Byli. Břez. 258. Na m. vyjeti. Sl. Uh. I. 67.,
131. Na mysl. laskav Býti (jí přáti). Mus.
ZaBit na m-sti. V. Právo m-sti, k m-sti;
zákon o m-sti (myslivní); smlouva o pacht
m-sti; škoda m-stí učiněná; zákaz m-sti.
J. tr. Výtěžek m-sti; m. propachtovati;
povolení k provozování m-sti; oprávněný
k m-sti; držitel m-sti; m. postižná (právo k stí-
hání postřelené zvěři); pán m-sti; pacht,
pachtýř m-sti; pachtovné z m-sti; výsada
na m.; pacht za právo m-sti; činže z pach-
tované m-sti. Šp. Dějepis m-sti. Vz o něm
v S. N. II. 315., C, in. M. a lapání zvěři.
Vz RB. str. 268.

Myslivský = myslivecký.

Myslivství, n. = myslivectví. D.

Myslivstvo, a, n. = myslivství. Orb.

Myslivý; mysliv, a, o, kdo rád n. často
mysli, rozmýšlí, denkend, sinnig, sinnreich.
V. — o čem: o budoucích věcech. D. —
Leg., Pulk. — k čemu: k boji, k lovům.
Troj. — nad čím. Byla jsem myslivá nad
tím (nevěděla jsem co dělati). Us. — Jg.

Myslně = myslivě. Bern.

Myslník, a, m. = myslitel. Jg.

Myslnosť, i, f., mysli přítomnosť, Denk-
kraft, -vermögen. Ctib. — M., domýšlivost,
zpupnosť, Einbildung, Hochmuth. Ctib. —
M., udatnost, Muth, m. Biancof.

Myslný, k mysli náležející. Gemüths-,
Denk-. M. moc vědomí. Kom., Pal., Ctib. —