1095

M. člověk (domýšlivý, einbildreich, hoch-
müthig). Zlob. — M., smělý, udatný, muthig.
Reš. Veselý a m. učiněn jest. BN.

Myslov, a, m., ves v Pelhřimovsku. Tk.
III. 36., 43.

Myslová horní, Ober-Mislau, ves v Br-
něnsku. PL.

Myslová kostelní, Kirchmislau, tamtéž.

Myslovice, Mislowitz, ves v Klatovsku. PL.

Myslovka, y, f., Klein-Mislau, u Telče. PL.

Mysterie, í, n., dle, Gymnasia´ pl., z řec.,
tajnosti, Mysterien, Geheimnisslehren, f., Ge-
heimnisse, n. — Mysteriesní (z fr. misterieux),
tajemný, tajeplný, temný, mysteriös, geheim-
nissvoll. — Rk.

Mysticism-us, u, m., z řec., víra v taj-
nosti, náklonnosť k zázrakům a tajnostem.
Der Hang zum Wunderglauben. Rk. Vz více
v S. N.

Mystický smysl, význam nadsmyslný, ne-
obyčejný. Vz S. N. Mystisch, geheim, dunkel.

Mystifikace, e, f., obelstění. — Mystifi-
kovati, mámením někoho oblouditi tak, že
věří v to, co se mu klamně předstírá, čehož
klamatel užívá ve svůj prospěch. S. N. My-
stificiren, zum Besten haben, foppen.

Mystika, y, f. = mysticismus.

Myš, i, myška, y, myšička, y, f. (zastr.
myšice). Dat. a lok. pl. myšem, myšech;
v obec. mluvě: myším, myších. Instr. pl.
myšmi; v obec. mluvě: myšemi. Někteří
připouštějí tyto tvary: myším, myších, my-
šemi, ale nemají pro ně dokladů. Věc má
se tak jako u skloňovaní jména hus. Vz
Hus (husa). Myšb, skr. mûsha, řec. μϋς, lat.
mus, něm. Maus. Schl., Fk. 157. Vz U. M.
domácí, polní, vodní, německá (krysa), potkan.
Jhl. M. alexandrijská, útlá, bělonožka, čár-
kovaná, černonohá, černoocasá, domácí, do-
mová, draslavá, drobná, dvojbarvá (faraó-
nova, ichneumon), hlavatá, islandská, káhir-
ská, krysa nyní již vzácná, křeček (cricetus
frumentarius), lesní, malohlavá, německá
(krysa), obilná, obrovská, pálená, polní, píž-
mová, pondišerská, potkan, proužkovaná,
rejsková, rolní (hraboš rolní), ryšavonohá,
skropená, skalní, strakatá, supinohá, štíhlá,
troj prstá, vodní. Jg. Vz Ssavci, Frč. 387.
M. píská, piští. Orb., Pt., Šp. Pasť, klec,
líčka na myši. D., V. Myši chytati, topiti.
Us. Bezpečná jest m. před kocourem, do-
kudž ve své dupě obývá. Háj. Lačen, co
myš v otrubách. Us. Hledí, jako m. z droždí
(hněvá se). Č. Kdo nechová myší, špatnou
má živnosť. Vz Kocour, Lev. Chudobná to
m., co jen jednu díru má Myš jest malé
zvíře a nevěří jedné díře. Č., Pk. M. do díry
nemohla — tykev nesla. Č., Lb. Nemá už čím
myši z kouta vyvábiti, nebo: Holý jako m.
Vz Chudoba. Č. Nemá v domě ani čoby myš
uniesla. Mt. S. Spí jako m. na měchu. Vz
Spaní. Kočka myší nenechá, liška slepic a
vlk ovcí. Jg. Co kočka rodí, myši loví. Co
se z kočky narodí, nebude (nechce) než myši
chytati. Jg. Co je z mačky, to len myši
lapá. Mt. S. Kočka myší nenechá. V. Malý
jako m. Bern. Trn v noze, m. v stoze, moucha
v jíše, kde to přebývá, dobře nebývá. Šp.,
Jg. Kde maso, tu psi; kde myši, tu zloději.
D. Jest laskav (na něho) co pes na kočku,

kočka na m. (vlk na berana). D. Když kocour
přijde, myši v kout lezou. Jg. Kocour není
doma, myši mají luzum (lusum, pré). Jg.
Jako m. promoklý. Šm. Zmokl jako myš.
Mt. S. M. v tobolce, had v lůně, oheň v po-
dolku, zvyklí jsou hospodářům škodu uči-
niti. Šp. M. nejde na pasť, ale na sádlo. Šp.,
Lb. Ta myška již lapena, s kterou kočka
pohrává. Pk. Která m. do mých pastí vleze,
žádná nevyleze (o chytrém plánu. Vz Vtipný).
Lb. Jeví-li se ve vsi polní myš, že máš o dříví
se starať, víš. Moravan 1875. Mrtvá m. je mi
milejší než 10 živých. Hnš. Myši se z lodi
stěhují, krysy loď opouštějí. Dch. Vz Kočka.
— Myš, lépe než miš, koňská nemoc, ještěr,
něm. Koller. Ten kůň má myš. D. Má myši
v hlavě (myšky). Vz Blázen. Č. — Myši,
pl., otok žláz na krku (u koní), Die Niefel.
D. — M., slunečnice, Sonnenschuss, m. D.

Myšák, a, m., samec myší. Těžko myšá-
kovi býti zetěm lvovi. Pk. — 2. Myší louče
(káně), Us., luňák myšilov, buteo vulgaris, der
Mäusebussard, Mäusefalk. Palliardi. (Mý). —
M., u, m., utrejch na myši, das Mäusegift,
der Arsenik. D.

Myšař, e, m., der Ratzenfänger. D.

Mýše, ete, n., eine kleine Maus. Na Slov.

Myšek, ška, m., druh datlů (ptáků), cer-
thius. Balb.

Myšenec, nce, m., užanka lékařská, cyno-
glossum officinale. FB. 53. — M. = mýše.
Jad.

Myší, k myši se vztahující, Maus-, Mäuse-.
M. pasf (p. na myši), díra, přirození, barva,
lejno (trus), otrava (arsenik, otrušík), Jg.,
díra. Us. Myší hovno za pepř udávati. Jg.
Kočka myšího lovení nenechá. Reš. — M.
v zoolog. M. káně (louče), myšák. D. — M.
v botan. M. ouško (hieracium auricola, FB.
38. ); koukol; ječmen, lolium temulentum;
m. ocásek, řebříček (festuca myurus; myo-
surus, FB. 12., 69. ); m. pepř, všivec, stachys
silvatica, der Mäusepfeffer; m. žito, hordeum
murinuin, die Mäusegerste; m. trn, jehlice
vlaská. Jg., D.

Myšice, e, f., vz Myš. St. skl.

Myšina, y, f., myší maso, Mäusefleisch,
m. Smrdí to m-nou, nach Mäusen. D.

Myšinec, nce, m., myší hovno, der Mäuse-
koth. Bib.

Myšiti se, il, en, = myš dostati. Kůň se
zmyšil. D. Vz Myš (ku konci).

Myška, y, f., malá myš. V. Vz Myš. —
M., masitosť na údech těla, die Muskel, nyní:
sval. V. — M., šedivá, myší barva. Us. —
M., kůň myší barvy, mausfärbig; též taková
kráva. — M., oděv ruky zbrojný, der hand-
harnisch. Ruku s myškú (geharnischte Hand).
Háj. — M., obřezané prase, vz Miška. — Jg.

Myškář = miškář, nunvář. Us. V Počá-
tecku, Pelhřimovsku, v Kamenicku. Nvk.

Myškování, n., napodobování myšího
pískotu. Šp. Ostatně vz Myškovati.

Myškovati = miškovati; 2. loviti, číhati,
mausen, haschen, jagen. — kde: Liška v poli
myškuje. L. Vz Myškování.

Myšlení, í, n., v širším smyslu slova tolik
co představování vůbec, jinak jest m. tvo-
řivá činnosť mysli lidské proměňujíc dojmy
a spravujíc dané (ku př. vychováním) před-