Předchozí (1095)  Strana:1096  Další (1097)
1096
stavy veskrz a veskrz v osvojené pojmy.
Hš. Vz S. N. Reč pronáší m. človeka. V.
M. svá oznámiti. D. M. tuhé, hluboké, živé,
tajné, tvorné, špinavé, nečisté, oplzlé. Jg.,
V., Kom. M. srdce (mysl); m. míti o někom.
V. M-ním někam zablouditi; myšlení svá
k něčemu obraceti; všecku pilnosť a m.
přiložiti; všecka m. svá k něčemu oddati;
m-ním i snažností svou k tomu měřiti; všecka
m. na Bohu zakládati. Kram. Mimo m. naše.
Har. Měj čisté myšlení. Smil v. 1893. Veliké
m. sobě dělati (silnou naději k něčemu). Jg.
Naše je m. Pk. M. cla nedává, Rb. Na my-
šlení právo nejde. Č, Pr. M. před rychtáře
nechodí. Č., Pr. Vz Rb. str. 268.
Myšlénka, myšlínka, myšlenečka, y,
f. Myšlénka či myšlenka? e v m. vzniklo ovšem
z ie (myslien—myšlen), avšak má hláska
y jednak přízvuk, jednak posiční délku, že
věru těžko vysloviti,, myšlénka´. Pk. Než
píše se vůbec: myšlénka. — M., něco s vě-
domím představeného,
der Gedanke. Jg. Při-
padla mi ta m. Jg. Býti v m-kách (zamy-
šleným). M. veliká, dobrá, pěkná, jadrná,
upřímná, Jg., Blouznivá, zarojená (přelud,
blouznění); sdělení, sdílení m-nek s někým;
řada, chod m-nek; m-ku stopovati. Nz. Znak,
látka, doba (forma) a obsah m-ky; m. prav-
divá, křivá. Jd. M, se obnovuje; m-ky pří-
buzné na vzájem se obnovují, na paměť se
přivádějí; m-ky příbuzné, částečně sporné
(kontrastní); m-ky částečné sporné obapolně
se obnovují; m-ky, které byly v mysli zá-
roveň, obnovuji se vespolek; m-ky se obno-
vují dle původní posloupnosti; m. oblíbená,
nová, známá. Pž. M-u pojati, vyjeviti, nač
obrátiti; své m-ky pohromadě míti; v m-kách
něco učiniti. Nt, — Mám zvláštní m-ku, nápad,
Einfall
, m. — Odstup té m-ky (toho předse-
vzetí,
das Vorhaben. ). Jg. To mne přivedlo
na m. Nt. — M., zdání, domnění, Meinung,
Vermuthung. Máme stejné m-ky. Povětrné
m-ky. Jel. Na jiné m-ky přijíti. Nt. — M.,
rozjímání, die Betrachtung. M-ky své o té
věci sepsal. Jg. — Dělati si veliké m-ky
(pečovati, pochybovati), Kummer, Zweifel. —
M.,
ponětí, der Begriff. Stach.
Myšňany, die Dolany, Meisetschlag, ves
v Krumlovsku. PL.
Myšolina, y, f., myší díra při samém
povrchu země tak, že týž nad ní trochu
povýšen jest. Us. Zbir. Lg.
Myšovina, y, f. = myšina. Us.
Myšovitý, mausartig. Krok.
Myšový, Maus-. M. barva (myší). Maus-
farbe, f. Us.
Myštera, y, m. a f., z řec. μνηχ-ί^ιον,
pochybovač, tajemnůstkář, podivín. — My-
šterný, podivínský, v pochybnostech stále
jsoucí. Us. Příbr. Sml.
Myštěves, Mischtiowes, v Jičínsku. PL.
Myštice, Michzen, u Litom.; Mischtitz
u Blatné. PL.
Myť, mýť, i, f., paseka, seč, der Holz-
schlag, Hauwald, die Hau. V mýti, na mytech
pásti. Us. — M., mláz, der Wiederwuchs. Jg.
— M., Mittie, ves u Rokyc.
Mýtař, e, m., der Mautheinnehmer, mýtný.
Mytba, y, f. = mýtění, das Waldroden.
Lesů v slušné mytbě požívati. 1438. Gl.
Mytel, e, m, koupel. Rozk.
Mytelna, y, f., die Badestube. V. V m-ě
se mýti. MP., Bart. 339.
Mýtěné, Mýtští. Dal.                          
Mythický, z řec., smyšlený, báječný,
mythisch.
Mythograf, a, m., bájepisec, der Mytho-
graph.
Mythologie, o, f., bájesloví, věda o bájích
či mythech, Hš., o pohanských bozích. Rk.
Vz více v S. N.
Myth-us, u, m., báje, druh povídek. Vz
S. N.
Mýti, myji (v obec. ml. myju), myj (v obec.
mluvě: mej), -je (íc), myl, myt, mytí; mý-
vati. Vz Bíti. Waschen. — co, koho: nohy
a ruce, V., nádobí, sklenice, D., podlahu.
Us. Ruka ruku myje (umývá). Když ruka
ruku myje, obě bílé bývají. Jg. Cikána,
mouřenína, cihlu mýti (marnou práci konati).
Us. Cihlu m., aby byla bílá. V. —co komu:
hlavu. Us. — jak koho. Zmyl ho bez mýdla
(=ošidil). C. —co, koho čím kde: v lázni
vodou, V., mýdlem, Us., se v koření. Byl.
(Umývám své oči) v tom našem potoce vo-
dičkou studenou. Er. P. 109.
Mytí noh v lázni. Das Waschen. V.
Mytí, n., Mitj, ves u Rokycan. PL.
Mytilene, y, f., lépe než: Mitylene, mě.
na ostrově Lesbu. — Mytileňan, a, m. —
Mytilenský.
Mýtina, y, f. = myť. Pam. kut. — M.,
jm. lesa u Přerova. Km.
1.   Mýtiti, il, cen, cení; vymýtiti, sekati,
planiti. — co: les. V. Ausroden, hauen,
reuten, roden. Dříví v lese m. V. Aby lesy
na dvoje hony od cesty s obou stran mýceny
byly. V. Kal. 13. S hajným na mýcení (lesů
vyjížděti). V. Hosp. 225. Vz Mýto (míto).
MŻ. 61.
2.   Mýtiti, mýto platiti, die Mauth zahlen.
1540.
Mýtka, y, f., Mejtka (něm. ), ves v Chrud.
PL.
Mýtlí, n., metly, Gerüthe, n. Petrov. Dch.
Mýtní sekera, die Hippe, Hau; cedule,
der Mauthzettel. D.
Mýtnice, e, f., dům, kde mýto se vybírá,
das Mauth-, Zollhaus; 2., žena mýto vybíra-
jící. Die Mauthnerin. Jg.
Mýtnictví, n., das Zöllneramt. Bern.
Mýtník, a, m., vz Mýtný. — M., u, m.,
1/16 rakous. měřice. Us. na Mor.
Mýtný, co se mýtí, schlagbar. M. les (myť),
V., hospodářství (n. pasečné). Um. les. —
M.,
co se k mýtu vztahuje, Zoll-, Mauth-.
M. zákon, úřad (n. celný), písař, cedule, Jg.,
úředník, pokázka, důchodky, náklad, Šp.,
poplatek, Mauthabgabe, stanice, Mauthstation.
Dch. — M., ého, m., subst., dle, Nový',
mýtník. Der Mauthner. Leg., Brikc. — M.,
der Hauer. V. M. lesa.
Mýto, a, n. O původu vz Mz. 61. — M.,
taxa, plat za úřední jednání půhončím dá-
vaný,
der Bothenlohn. Když z jednoho chleba
mnoho póvodóv na pohon, komorníci právo
jmaji vzieti, jakoby jeden póvod byl; že
jsú společníci, proto jedno mýto. Vz Chléb.
Kn. rož. 10. Každý póvod má dáti komor-
níkóm mýto. Arch. I. 452. M., plat, který
Předchozí (1095)  Strana:1096  Další (1097)