1096

stavy veskrz a veskrz v osvojené pojmy.
Hš. Vz S. N. Reč pronáší m. človeka. V.
M. svá oznámiti. D. M. tuhé, hluboké, živé,
tajné, tvorné, špinavé, nečisté, oplzlé. Jg.,
V., Kom. M. srdce (mysl); m. míti o někom.
V. M-ním někam zablouditi; myšlení svá
k něčemu obraceti; všecku pilnosť a m.
přiložiti; všecka m. svá k něčemu oddati;
m-ním i snažností svou k tomu měřiti; všecka
m. na Bohu zakládati. Kram. Mimo m. naše.
Har. Měj čisté myšlení. Smil v. 1893. Veliké
m. sobě dělati (silnou naději k něčemu). Jg.
Naše je m. Pk. M. cla nedává, Rb. Na my-
šlení právo nejde. Č, Pr. M. před rychtáře
nechodí. Č., Pr. Vz Rb. str. 268.

Myšlénka, myšlínka, myšlenečka, y,
f. Myšlénka či myšlenka? e v m. vzniklo ovšem
z ie (myslien—myšlen), avšak má hláska
y jednak přízvuk, jednak posiční délku, že
věru těžko vysloviti,, myšlénka´. Pk. Než
píše se vůbec: myšlénka. — M., něco s vě-
domím představeného, der Gedanke. Jg. Při-
padla mi ta m. Jg. Býti v m-kách (zamy-
šleným). M. veliká, dobrá, pěkná, jadrná,
upřímná, Jg., Blouznivá, zarojená (přelud,
blouznění); sdělení, sdílení m-nek s někým;
řada, chod m-nek; m-ku stopovati. Nz. Znak,
látka, doba (forma) a obsah m-ky; m. prav-
divá, křivá. Jd. M, se obnovuje; m-ky pří-
buzné na vzájem se obnovují, na paměť se
přivádějí; m-ky příbuzné, částečně sporné
(kontrastní); m-ky částečné sporné obapolně
se obnovují; m-ky, které byly v mysli zá-
roveň, obnovuji se vespolek; m-ky se obno-
vují dle původní posloupnosti; m. oblíbená,
nová, známá. Pž. M-u pojati, vyjeviti, nač
obrátiti; své m-ky pohromadě míti; v m-kách
něco učiniti. Nt, — Mám zvláštní m-ku, nápad,
Einfall, m. — Odstup té m-ky (toho předse-
vzetí, das Vorhaben. ). Jg. To mne přivedlo
na m. Nt. — M., zdání, domnění, Meinung,
Vermuthung. Máme stejné m-ky. Povětrné
m-ky. Jel. Na jiné m-ky přijíti. Nt. — M.,
rozjímání, die Betrachtung. M-ky své o té
věci sepsal. Jg. — Dělati si veliké m-ky
(pečovati, pochybovati), Kummer, Zweifel. —
M., ponětí, der Begriff. Stach.

Myšňany, die Dolany, Meisetschlag, ves
v Krumlovsku. PL.

Myšolina, y, f., myší díra při samém
povrchu země tak, že týž nad ní trochu
povýšen jest. Us. Zbir. Lg.

Myšovina, y, f. = myšina. Us.

Myšovitý, mausartig. Krok.

Myšový, Maus-. M. barva (myší). Maus-
farbe, f. Us.

Myštera, y, m. a f., z řec. μνηχ-ί^ιον,
pochybovač, tajemnůstkář, podivín. — My-
šterný, podivínský, v pochybnostech stále
jsoucí. Us. Příbr. Sml.

Myštěves, Mischtiowes, v Jičínsku. PL.

Myštice, Michzen, u Litom.; Mischtitz
u Blatné. PL.

Myť, mýť, i, f., paseka, seč, der Holz-
schlag, Hauwald, die Hau. V mýti, na mytech
pásti. Us. — M., mláz, der Wiederwuchs. Jg.
— M., Mittie, ves u Rokyc.

Mýtař, e, m., der Mautheinnehmer, mýtný.

Mytba, y, f. = mýtění, das Waldroden.
Lesů v slušné mytbě požívati. 1438. Gl.

Mytel, e, m, koupel. Rozk.

Mytelna, y, f., die Badestube. V. V m-ě
se mýti. MP., Bart. 339.

Mýtěné, Mýtští. Dal.

Mythický, z řec., smyšlený, báječný,
mythisch.

Mythograf, a, m., bájepisec, der Mytho-
graph.

Mythologie, o, f., bájesloví, věda o bájích
či mythech, Hš., o pohanských bozích. Rk.
Vz více v S. N.

Myth-us, u, m., báje, druh povídek. Vz
S. N.

Mýti, myji (v obec. ml. myju), myj (v obec.
mluvě: mej), -je (íc), myl, myt, mytí; mý-
vati. Vz Bíti. Waschen. — co, koho: nohy
a ruce, V., nádobí, sklenice, D., podlahu.
Us. Ruka ruku myje (umývá). Když ruka
ruku myje, obě bílé bývají. Jg. Cikána,
mouřenína, cihlu mýti (marnou práci konati).
Us. Cihlu m., aby byla bílá. V. —co komu:
hlavu. Us. — jak koho. Zmyl ho bez mýdla
(=ošidil). C. —co, koho čím kde: v lázni
vodou, V., mýdlem, Us., se v koření. Byl.
(Umývám své oči) v tom našem potoce vo-
dičkou studenou. Er. P. 109.

Mytí noh v lázni. Das Waschen. V.

Mytí, n., Mitj, ves u Rokycan. PL.

Mytilene, y, f., lépe než: Mitylene, mě.
na ostrově Lesbu. — Mytileňan, a, m. —
Mytilenský.

Mýtina, y, f. = myť. Pam. kut. — M.,
jm. lesa u Přerova. Km.

1. Mýtiti, il, cen, cení; vymýtiti, sekati,
planiti. — co: les. V. Ausroden, hauen,
reuten, roden. Dříví v lese m. V. Aby lesy
na dvoje hony od cesty s obou stran mýceny
byly. V. Kal. 13. S hajným na mýcení (lesů
vyjížděti). V. Hosp. 225. Vz Mýto (míto).
MŻ. 61.

2. Mýtiti, mýto platiti, die Mauth zahlen.
1540.

Mýtka, y, f., Mejtka (něm. ), ves v Chrud.
PL.

Mýtlí, n., metly, Gerüthe, n. Petrov. Dch.

Mýtní sekera, die Hippe, Hau; cedule,
der Mauthzettel. D.

Mýtnice, e, f., dům, kde mýto se vybírá,
das Mauth-, Zollhaus; 2., žena mýto vybíra-
jící. Die Mauthnerin. Jg.

Mýtnictví, n., das Zöllneramt. Bern.

Mýtník, a, m., vz Mýtný. — M., u, m.,
1/16 rakous. měřice. Us. na Mor.

Mýtný, co se mýtí, schlagbar. M. les (myť),
V., hospodářství (n. pasečné). Um. les. —
M., co se k mýtu vztahuje, Zoll-, Mauth-.
M. zákon, úřad (n. celný), písař, cedule, Jg.,
úředník, pokázka, důchodky, náklad, Šp.,
poplatek, Mauthabgabe, stanice, Mauthstation.
Dch. — M., ého, m., subst., dle, Nový',
mýtník. Der Mauthner. Leg., Brikc. — M.,
der Hauer. V. M. lesa.

Mýto, a, n. O původu vz Mz. 61. — M.,
taxa, plat za úřední jednání půhončím dá-
vaný, der Bothenlohn. Když z jednoho chleba
mnoho póvodóv na pohon, komorníci právo
jmaji vzieti, jakoby jeden póvod byl; že
jsú společníci, proto jedno mýto. Vz Chléb.
Kn. rož. 10. Každý póvod má dáti komor-
níkóm mýto. Arch. I. 452. — M., plat, který



	1096

	stavy veskrz a veskrz v osvojené pojmy. Hš. Vz S. N. Reč pronáší m. človeka. V. M. svá oznámiti. D. M. tuhé, hluboké, živé, tajné, tvorné, špinavé, nečisté, oplzlé. Jg., V., Kom. M. srdce (mysl); m. míti o někom. V. M-ním někam zablouditi; myšlení svá k něčemu obraceti; všecku pilnosť a m. přiložiti; všecka m. svá k něčemu oddati; m-ním i snažností svou k tomu měřiti; všecka m. na Bohu zakládati. Kram. Mimo m. naše. Har. Měj čisté myšlení. Smil v. 1893. Veliké m. sobě dělati (silnou naději k něčemu). Jg. Naše je m. Pk. M. cla nedává, Rb. Na my- šlení právo nejde. Č, Pr. M. před rychtáře nechodí. Č., Pr. Vz Rb. str. 268. Myšlénka, myšlínka, myšlenečka, y, f. Myšlénka či myšlenka? e v m. vzniklo ovšem z ie (myslien—myšlen), avšak má hláska y jednak přízvuk, jednak posiční délku, že věru těžko vysloviti,, myšlénka´. Pk. Než píše se vůbec: myšlénka. — M., něco s vě- domím představeného, der Gedanke. Jg. Při- padla mi ta m. Jg. Býti v m-kách (zamy- šleným). M. veliká, dobrá, pěkná, jadrná, upřímná, Jg., Blouznivá, zarojená (přelud, blouznění); sdělení, sdílení m-nek s někým; řada, chod m-nek; m-ku stopovati. Nz. Znak, látka, doba (forma) a obsah m-ky; m. prav- divá, křivá. Jd. M, se obnovuje; m-ky pří- buzné na vzájem se obnovují, na paměť se přivádějí; m-ky příbuzné, částečně sporné (kontrastní); m-ky částečné sporné obapolně se obnovují; m-ky, které byly v mysli zá- roveň, obnovuji se vespolek; m-ky se obno- vují dle původní posloupnosti; m. oblíbená, nová, známá. Pž. M-u pojati, vyjeviti, nač obrátiti; své m-ky pohromadě míti; v m-kách něco učiniti. Nt, — Mám zvláštní m-ku, nápad, Einfall, m. — Odstup té m-ky (toho předse- vzetí, das Vorhaben. ). Jg. To mne přivedlo na m. Nt. — M., zdání, domnění, Meinung, Vermuthung. Máme stejné m-ky. Povětrné m-ky. Jel. Na jiné m-ky přijíti. Nt. — M., rozjímání, die Betrachtung. M-ky své o té věci sepsal. Jg. — Dělati si veliké m-ky (pečovati, pochybovati), Kummer, Zweifel. — M., ponětí, der Begriff. Stach. Myšňany, die Dolany, Meisetschlag, ves v Krumlovsku. PL. Myšolina, y, f., myší díra při samém povrchu země tak, že týž nad ní trochu povýšen jest. Us. Zbir. Lg. Myšovina, y, f. = myšina. Us. Myšovitý, mausartig. Krok. Myšový, Maus-. M. barva (myší). Maus- farbe, f. Us. Myštera, y, m. a f., z řec. μνηχ-ί^ιον, pochybovač, tajemnůstkář, podivín. — My- šterný, podivínský, v pochybnostech stále jsoucí. Us. Příbr. Sml. Myštěves, Mischtiowes, v Jičínsku. PL. Myštice, Michzen, u Litom.; Mischtitz u Blatné. PL. Myť, mýť, i, f., paseka, seč, der Holz- schlag, Hauwald, die Hau. V mýti, na mytech pásti. Us. — M., mláz, der Wiederwuchs. Jg. — M., Mittie, ves u Rokyc. Mýtař, e, m., der Mautheinnehmer, mýtný. Mytba, y, f. = mýtění, das Waldroden. Lesů v slušné mytbě požívati. 1438. Gl.	Mytel, e, m, koupel. Rozk. Mytelna, y, f., die Badestube. V. V m-ě se mýti. MP., Bart. 339. Mýtěné, Mýtští. Dal. Mythický, z řec., smyšlený, báječný, mythisch. Mythograf, a, m., bájepisec, der Mytho- graph. Mythologie, o, f., bájesloví, věda o bájích či mythech, Hš., o pohanských bozích. Rk. Vz více v S. N. Myth-us, u, m., báje, druh povídek. Vz S. N. Mýti, myji (v obec. ml. myju), myj (v obec. mluvě: mej), -je (íc), myl, myt, mytí; mý- vati. Vz Bíti. Waschen. — co, koho: nohy a ruce, V., nádobí, sklenice, D., podlahu. Us. Ruka ruku myje (umývá). Když ruka ruku myje, obě bílé bývají. Jg. Cikána, mouřenína, cihlu mýti (marnou práci konati). Us. Cihlu m., aby byla bílá. V. —co komu: hlavu. Us. — jak koho. Zmyl ho bez mýdla (=ošidil). C. —co, koho čím kde: v lázni vodou, V., mýdlem, Us., se v koření. Byl. (Umývám své oči) v tom našem potoce vo- dičkou studenou. Er. P. 109. Mytí noh v lázni. Das Waschen. V. Mytí, n., Mitj, ves u Rokycan. PL. Mytilene, y, f., lépe než: Mitylene, mě. na ostrově Lesbu. — Mytileňan, a, m. — Mytilenský. Mýtina, y, f. = myť. Pam. kut. — M., jm. lesa u Přerova. Km. 1. Mýtiti, il, cen, cení; vymýtiti, sekati, planiti. — co: les. V. Ausroden, hauen, reuten, roden. Dříví v lese m. V. Aby lesy na dvoje hony od cesty s obou stran mýceny byly. V. Kal. 13. S hajným na mýcení (lesů vyjížděti). V. Hosp. 225. Vz Mýto (míto). MŻ. 61. 2. Mýtiti, mýto platiti, die Mauth zahlen. 1540. Mýtka, y, f., Mejtka (něm. ), ves v Chrud. PL. Mýtlí, n., metly, Gerüthe, n. Petrov. Dch. Mýtní sekera, die Hippe, Hau; cedule, der Mauthzettel. D. Mýtnice, e, f., dům, kde mýto se vybírá, das Mauth-, Zollhaus; 2., žena mýto vybíra- jící. Die Mauthnerin. Jg. Mýtnictví, n., das Zöllneramt. Bern. Mýtník, a, m., vz Mýtný. — M., u, m., 1/16 rakous. měřice. Us. na Mor. Mýtný, co se mýtí, schlagbar. M. les (myť), V., hospodářství (n. pasečné). Um. les. — M., co se k mýtu vztahuje, Zoll-, Mauth-. M. zákon, úřad (n. celný), písař, cedule, Jg., úředník, pokázka, důchodky, náklad, Šp., poplatek, Mauthabgabe, stanice, Mauthstation. Dch. — M., ého, m., subst., dle, Nový', mýtník. Der Mauthner. Leg., Brikc. — M., der Hauer. V. M. lesa. Mýto, a, n. O původu vz Mz. 61. — M., taxa, plat za úřední jednání půhončím dá- vaný, der Bothenlohn. Když z jednoho chleba mnoho póvodóv na pohon, komorníci právo jmaji vzieti, jakoby jeden póvod byl; že jsú společníci, proto jedno mýto. Vz Chléb. Kn. rož. 10. Každý póvod má dáti komor- níkóm mýto. Arch. I. 452. — M., plat, který