1097

se vybírá od užívání silnic, mostů atd. k jich
udržování v dobrém stavu. S. N., V. Die
Mauth. Původně plat za cestu vedoucí mý-
těným lesem. Kn. dr. 135. (Brandl). Žádný
cla, mýta, tržné na zemi nebo po vodách
vysaditi sobě nemuož bez zvláštní milosti
královské. Zř. F. I. Mýtu podrobený. D. Od
něčeho m. platiti; m. projeti; mýta hájiti.
D. M. vodní n. na vodě (V. ), mostní (mostné),
cestní, silniční; mýto vybírati, propachtovati,
objeti; náklady, Dražba na m.; objetí, pro-
jetí, propachtování mýta; dražba mýta, Sp.
M. obejíti, J. tr., prolínati. Nach. 115. Osvo-
bození od mýta (mýtní); věřící list osvo-
bození mýtního. Er. Na silnicích vybírá
v mýtnici mýtný mýto. Pt. — M., ve smyslu
paseka, vymýtěné místo, Der Waldschlag, der
Hauwald, Háj., dle Mz. 61. chybně prý místo:
míto. Naproti tomu vz Gl. 162. Vz Podro-
biti se čemu. Dostúpichu mýta středem lesa.
Rkk. 30. — Mus. — M., plat sa mletí, das
Mahlgeld. Mlynáři mýto aby brali, tak jakž
od starodávna bráváno bývalo, nad to žád-
ných úplatkův od lidí neberouc. Kn. dr. 113. —
M., der Dienstlolm. Páni bráti mohú syny
selské k službě za slušným mýtem. 1562.
Gl. — Mýto, a, n., mě. v Čechách, Mauth.
Vysoké M., mě. v Čech. Hloupější jest nad
Kujebu z Mýta. (Nadávka Vysokomýtským,
když je někdo Kujebáky nazývá). Č. Vz S.
N., Tk. I. 618., III. 654., Tf. 390.

Myus, gt. Myunta, m., mě. v Karii.

Mýval, a, m. M. severní, procyon lotor,
das Waschthier, druh medvědů. Frč. 390.,
KP. III. 353.

Mývati, vz Mýti.

Myzdřiti, vz Mízdřiti.

Mýždě, ěte, n., druh hrušek. Us.

Mzda, mzdička, y, f. O původu vz Mz.
62. Řec. μιήΟ-ός, strb. mbzda. Vz Gb. Hl,
27., 28. — M. z práce, záplata, důchod, der
Lohn. V. M. za dílo, denní, od přívozu, lé-
kaři od hojení (plat, honorar), za práci, od
učení, Jg., peněžní, týdenní, J. tr., čelední,
tiskařská, plavecká, nádennická. Šp. Hoden
je dělník mzdy. Us. Ze mzdy na den dělati;
za mzdu denní dělati; ze mzdy dělník; mzdu
dáti, zaplatiti; bez mzdy (darmo). V. Mzdu
ustanoviti. CJB. 419. Kdež jest třeba k řeč-
níku se utéci, tenť svú mzdu (Palmare) vezma
žalobu stvoří. O. z D. Ze mzdy pracovati.
Jg. Nádenníky ze mzdy najímati. Kom. Za-
slouženou mzdu zaplatiti. Br. Za to hodnou
mzdu vzal. Har. Rozepře v příčině mzdy;
práce ze mzdy. J. tr. Se mzdy někomu něco
sraziti; účet ze mzdy. Šp. Přidati na mzdě,
lépe: nadlepšiti, přilepšiti mzdy. Jv. Ne-
spravedlivé m-y žádej, abys dostal sprave-
dlivou. LB. Stran přísloví vz: Mlat, Mlátiti,
Práce, Příze, Služebník, Zásluha. — M., cena,
der Preis. Za velmi drahou mzdu ty věci
koupeny Byly. Br. Vz Kb. str. 268. a S. N. —
M., odplata, trest, die Belohnung, der Preis.
V. Mzdu na hlavu jeho uložil. Trip. — M.,
plat, der Sold, die Besoldung. M. roční. V. —
M., pachtovné, nájemné, Der Pachtzins. Bez
jisté mzdy nejdeť řádné pronajetí. Rkp. pr.
horo.

Mzdář, e, m., ze mzdy dělající, merce-
narius. Bibl.

Mzdník, a, m. = mzdář. Ctib.

Mze, pl., f., mizení, souchotiny, Phthisis,
die Abzehrung. Dostal bych z toho mze. D.
Umřel na mze. Us. — M., zákožnice, hou-
senky, újedí (u dětí). Mitesser, m., Wollhaare,
n. Us. — Jg.

Mzel, e, m., Mčely, něm. Mzel, Mizell,
u Nimburka. PL.

Mzhyně, ě, f., zastr. = mezkyně.

Mzie, afflictio. Bibl. Vz Mze.

Mzivosť, i, f., studenosť, die Kältlichkeit. Jg.

Mzivý, kältlich, rauh. Plk.

Mžan, a, m., Mžany, něm. Mschan, u Nechanic.

Mže, e, f. (dříve: mža), řeka v Čech.,
Mies, která od Berouna až po Zbraslav Be-
rounkou sluje. Jg. Vz S. N., Tk. I. 618.

Mžení, í, n., der Blick. M. oka. V., Bibl.
Ve mžení oka. St. skl. Okamžení. Der Augen-
blick. — M., mrhůlka, das Siefern. D.

Mžeti, vz Mžíti.

Mžičky, mžinky, f., pl., míhání, mihy,
jiskry před očima, der Flocken, das Flocken-
sehen. D. Dělají se mi mžičky (před očima).
Das Gesicht schweimet mir. D. Vz Mžitka.

Mžičný, augenblicklich. M. sláva. Zlatohl.

Mžigati = mžikati. Na Mor.

Mžik, u, m., mžiknutí, mžení oka, der
Augenblick. Ve mžiku, mžikem. Jg. Mžikem
padli. Č.

Mžík, u, mžitek, mžutek, tku, m., dět-
ská hra, schovávačka. D. Hráti na m., V.,
na mžutka. Us. u Litom. Versteck spielen.

Mžikati; mžiknouti, knul a kl, utí; mži-
kávati, klapky oční rychle zavírati a otví-
rati. Vz S. N. — čím: očima. Us., Jg. — Něco
jiného jest mhourati, zwinkern.

Mžikavý, kdo klapky oční rychle zavírá
a otvírá; liší se od: mhouravý.

Mžiknutí, í, n., mžení, zavření oka. Mži-
knutím jest po všem veta. Sych. Der Wink
mit Dem Auge, der Augenblick.

Mžinky, pl., f., vz Mžičky.

Mžitek, vz Mžik.

Mžíti, mžím, 3. os. pl. -ejí, mžeje (íc),
el, mžen, mžení = mhlíti, mrholiti, Nebel
fallen, schwach regnen, siefern, rieseln. Jg.
Od mha (mhla). D. Mží. Us. — čím. Když
nížíš rosou. Puch.

Mžitka, y, f., mžička, mžinka, jiskra
před očima, vz Mžičky. Dělají se mi mžitky.
Jg. Jako mžitka mezi nimi stála (rychle).
Hlas. Jasné mžitky, lichte Augenblicke Zlob.

Mžitkoletý, rychlý jako mžitka. Č.

Mživý, meholící, siefernd. Jg.

Mžižovice, Mschischowitz, ves v Bene-
šovsku. PL.

Mžoural, a, m., das Blinzauge. Rk.

Mžourati, jen trochu otevřenýma očima
koukati, blinzeln. — čím na koho: očima.
Us. Vz Mhourati.

Mžurka, y, f., das Augenlied, der Augen-
deckel. Rk. Oči bez m-y. Krok.

Mžutek, vz Mžík. Us. Litom.

Mžutka, y, f., slepičí mhla, der Nacht-
nebel. Mám Dnes mžutku (nevidím k večeru
zřetelně). U Plaňan.