Předchozí (62)  Strana:63  Další (64) |
|
|||
63
|
|||
|
|||
Náramno = náramně, zastr. Hna na něho
z náramná. Troj. 14. Náramnosť, i, f., velikosť, hroznosť, hru-
bosť, die Heftigkeit, Gewaltigkeit, Grösse. Ráj. Náramný, o původu vz Mz. 70. — N.,
velmi veliký, übergross, ungeheuer, gewaltig, heftig. Ros., V. N. zima, horko, strach, bolesť, žalosť, hýbání, křik, hlad, pláč, prosba. Jg. Pobil je náramnú (magna) ranú i spasil (jiné). Bj. Vz Náramně. Nařampati, nařápati = hodně někomu
natlouci, abprügeln. Us. v Krkn. Kb. Naráněti, ěl, én,ění= narážeti (se stromu).
Plk. Narantiti, il, ěn, ění = natropiti, treiben.
Hrůza divů narantil. Puchm. 1. Náraz, u, m., naražení, der Anstoss,
Anprall. N-zem berana jzeď se otřásla. Jg. Loď nárazem potopiti. Šm. N. hlavní, der Hauptstoss; n. bouřlivý, der Ansturm; taktika nárazu, die Stosstaktik. Dch. - N., vydlabací železo, das Hohleisen (k vrtání rour). Us. — Jí., ve mlýněe důlek ve pánvici, kterémž kypřiče se otáčí. Die Spur. D. — Jí., kovář- ské špičaté kladivo, kterým díru do železa narážejí a kterou potom průbojem docela probíjejí, der Beisser, Vorlochstempel. N. kulatý, čtverhranný, veliký, malý. — N., náskoka, odraženina, die Kontusion, das Ge- schwür unter dem Fusse. D. — Jí., cejch, liz, das Zeichen am Baume. 1570. — N., náhon. N. k nahánění luk, die Schützbühne, das Gefäng. 1562. 2. Jíáraz, a, m., veliká housenka chlupatá,
eine Grasraupe. Na Slov. Plk. Naráz, na jednou, auf einmal. Slov.
Jíáraza, y, f.= náraz, die Kontusion.
Veleš., Us. u Deštné. Mš. Narázěti se, naroditi se. Ve stě let ne-
narážel sě rytieř taký. Dal. 181. Naraziti, il, žen, žení; narážeti, el, en,
ení = počíti raziti, auf-, anschlagen; udeře- ním nahnouti, durch einen Schlag einrichten; vésti, wohin schlagen, leiten; ceniti, bieten, anschlagen, zu Gelde schlagen, aufrechnen; zdělati, verursachen, machen; namluviti, na- vésti, nakloniti, bewegen, dazu bringen; ne dosti jasně se vysloviti, řečí se jen dotýkati, berühren, andeuten. Jg. — abs. Zvěř nara- zila (do něčeho vrazila). Šp. — co: hrušku, boty (i. e. na desky), jitrnice (nabiti), vodu (vésti někam), polní ležení n. stany (Kram.), džbán; dluhy a útraty (zdělati), cenu (zvý- šiti), mouku (do pytle dáti), Jg., tůny, okovy (v horn., plniti, anschlagen). Us. Příbr. — co čím: hrušku na stromě kamenem, Us., tůny rudou, solí, Vys., boty deskami. Us. — k čemu. Píší k svému narážejíce (na svou stranu). Naraziti koho k čemu = pohnouti. Rk. — komu co: boty, vodu (vésti), klobouk. Us. — koho nač (nakloniti). Pomysli, nač tě tvá mysl naráží. Rváč. Každý, co v hlavu za- vzal, na tom stál, jiné na totéž naraziti usi- luje. Kom. — na co (čím). Chléb na lopatu (s prkna na lopatu sázeti) n. Us. Na otcovu řeč narážeti, Kom., na nějaký příklad, Ros., řečí na něco, D., se na kord naraziti. Ros. Aby oči na nějaký předmět narazily. Kom. Naraziti na sebe. Dch. Cf. Vám zpívají a na |
nás nota padá. Pk. — co do čeho — řečí
dotýkati se. Kom. — co kde, na čem: chléb na vale n. (po pekařsku váleti). Dch.
N. na penězích, zu Gelde anschlagen. Plk. — čeho. Ten dnes narážel hrušek (mnoho jich). — se čeho: ořechů. Us. — se. Narazil se. Us. Nárazný, Stoss-. N. deska, die Stossplatte,
v ručnici. Vz Závor. Čsk. N. ručnice, das Perkussionsgewehr. Rk. Narážecí voda, Aufschlagwasser, n. Rk.
Narážeč, e, m., v horn.. plnič okovů, tůn,
der Anschläger. Vz Naraziti co (tůny). Us. Příbr. Č. Vz KP. III. 68. Narážek, žku, m., náraz, rána, die Wunde.
Udělal jsem si n. C. — N., nemoc, eine Staupe. Kram. Naražení, n., das Aufschlagen — Nará-
žení, narážka, die Anspielung. N. šprýmovná zdvořilým sluší. Kom. Stran přísloví vz: Hruška, Krejčí, Mlíti, Nos, Oko, Osel, Prst, Rozuměti, Šňupka, Špička, Třísky, Vůl. — N., narážení, na penězích. Jg. Naražený, aufgeschlagen. — N., podna-
pilý, der einen Hieb hat. Ostatně vz Naraziti. N. ovoce, auf-, angeschlagen. Us. Narážeti, vz Naraziti.
Narážiště, ě, n., místo, kde horní nádoby
rudou narážejí (plní), der Füllplatz. Us. Příbr. Č. Vz KP. III. 68. Narážka, y, f., železo, kterým kováři díry
do loukoti u kol narážejí, aby tam hřeby vraziti mohli. Us. — N., narážení řečí, die Anspielung. D. Vz stran přísloví: Narážení. — N., alluse, allusio, když k věci nebo udá- losti odjinud již známé ukazujeme chtíce tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vyhrál jako Rusi u Slavkova. Alluse slovné vzni- kají tytýž etymologickým výkladem jmen vlastních. Lepší Tomáš nežli Adam. Napřed Sobkovi, potom Tobkovi. Byl v Chropině na moresech. KB. 240. — N. = náražek. (J. Narážlivý, anzüglich. Rk., Dch.
Náražník, u, m., průboj — nástroj, kterým
se díry do zamrzlé země nabíjejí, aby se mohly do nich bez hřmotu kolíky neb sošky zastrčiti, der Frostbohrer. Šp. — N., špičaté kladivo, jímž kovář dírky do podkov naráží, náraz, štemflík. Us. Č. Nárazný. N. ručnice, Perkussionsgewehr,
n. Tech. Narb-o, ona, m., mě., v Gallii. — Narbo-
ňan, a, m.; pl. -né. — Narbonský. Narcis, u, narcísek, sku, m., narcissus,
die Narcisse, rostlina. N. žlutý n. kadeřavý, pseudonarcissus; bílý, narcissus poäicus, die weisse Narcisse. (ČI. 133.). Vz S. N.. Kk. 131., FB. 24. Narcisovité, narcissovité rostliny, ama-
ryllideae, narcissenartige Pflanzen. Vz Kk. 130. Narcisový, narcissový, Narcissen.- N.
růžička. Jg. Narciss-us, a, m., v řec. bájesloví krásný
mladík, jenž spatřiv svůj obraz ve vodě, zamiloval se sám do sebe tak, že láskou touto zahynul a od bohů proměněn ve kvítek narciss nazvaný. Vz S. N. — N., samolibý mladík. Rk. Nařčenec, nce, m. = nařčený. Bart.
|
||
|
|||
Předchozí (62)  Strana:63  Další (64) |