Předchozí (71)  Strana:72  Další (73) |
|
|||
72
|
|||
|
|||
bezelstně a bráně se násilí zabil (Nothwehr).
Er. Žena, jíž se n. děje (Nothzucht). Panna n. trpící. Er. N. se také děje zprzněním pa- nenky v letech dětinských. Er. N. činěné panně n. ženě poctivé, vz Mravopočestnosť a Násilný v S. N. V. 656. — Vz Dobrota, Rb. str. 268. 2. Násilí, Násilé, n., něm., Nassiedel, ves
v Opavsku. Vz S. N. Násiliti— násilí činiti, Gewalt anthun.—
komu. Jg. Slov. Násilně, násilím, bezdečně, mit Gewalt,
gewaltig, gewaltsam. V. N. přinutiti, vydírati, V., s kým nakládati, porušiti, D., vzíti. Flav. N. jiné loupiti. Chč. 448. N. někomu věřiti -= velmi, příliš, sehr. St. skl. N. vážně = velmi vážně a přísně. Kat. 123. N. milovati. Pulk. 82. N. se podivila. Bj. Rozhněval se proti nám n. BO. Zastyděli sú sě n. BO. Násilnice, e, f., pasites, hmyz včelovitý.
Krok. Násilnícký, Zwangs-, tyrannisch, despo-
tisch. Rk. Násilnictvo, a, -tví, n., die Gewalttä-
tigkeit. C. Násilník, a, m., kdo jiným násilí činí, der
Gewaltthäter. Dal., Št., Brikc, BO. Přestavše mordovati svých násilníkův, na dobrou vůli a hody se oddali. V. Kázal páliti, že byli násilnici panen a paní. V. Násilnorodný = násilný, gewaltthšitig.
Br. 1617. Násilnosť, i, f., násilí, síla, moc. Die Ge-
walttätigkeit, Gewaltsamkeit, Gewalt. Štelc. Násilný, -len, lna, lno; s násilím spojený,
násilí činící, gewaltsam, gewaltthätig. V. N. panovník, proud, jednání, moc, počínání, pohanění panny (porušení, násilí), přikázání. V., Jg. N. rána, der Gewaltstreich. Dch. Ná- silnou mocí poskvrniti, Har. N. zprznění, smilství. Vz S. N. Stran pořekadel vz Bečka, Hora. Násilorodník, a, m., zastr. = násilník.
Násilov, a, m., ves u Milevska v Buděj.PL.
Násiní, n., das Vorhaus. Rk.
Nasíti, vz Naseti.
Násivý, grauschimmlich. Pref.
Naskákati, viel springen; an-, hinein-
springen. Jg. — komu kam. Naskákaly mu blechy na punčochy, zajíci do pole. Us. — komu čeho. Naskákalo mu puchýřů. Ros. — se kde: na, po prknech. Us. — Vz Na-
skočiti. Náskalec, lce, m., linyphia, druh pavouků.
Krok. Naskládati, vz Skládati.
Naskočiti, il, ení; naskakovati. An-, auf-
laufen; naběhnouti, otéci, aufschwellen. D. — abs. Zvěř naskakuje (když se snaží síť neb plachty přeskočiti neb proraziti), ansetzen, durchschlagen. Šp. — komu, čemu. Nasko- čila mu boule, Ros., husí kůže. Us. Hý. Všude mi naskakuje (nabíhá). Ros. Obilí naskočilo, poskočilo (připlatilo). Us. — komu kam: na kord. Ros. — čím: hněvem naskočily mu líce. Čes. Vč. — kde. Ty peřiny hodně na slunci naskočily. Jg. Vz Skákati. Náskok, u, m., naskočení, der Ansprung.
— N., nemoc. Mám na noze n. (bulku od
naražení). Us. Deh. |
Náskoka, y, f., náskok, odraženina, das
Geschwür unter dem Fusse. Ja. Naskrbiti, naskrbliti, il, en, ení, er-
kargen. — co, čeho. Cos naskrbil? Ros. N. peněz. Vz Skrbiti. Naskřečeti. Málo tu naskřečíme. Vz Ske-
četi. Ve Zlínsku na Mor. Brt. Naskřívati se, na Mor. naškřívati se =
churavěti, kränkeln. — čím: prsami. Us.— N. se, dlouho bdíti, lange wachen. To sem se naskřívala a přece sem se nedočkala. Mor. Hý. Naskrz, naskrze, naveskrz, adv., durch.
N. svítící. D. N. projíti, jíti, jeti, uditi; n. mokrý, děravý. Střevíce jsou naskrz. D., Jg. — N., ovšem, docela, durchaus, durchgehends,
durchgängig, durchwegs. V. Království téměř n. všecko. V. Nebo v učení božím n. všude se to nalézá. Br. Náský = tuzemský, domácí. N. dobytek.
Na Mor. Brt. Naskýtati (naskýtati, Br.), naskytovati,
naskytnouti, tnul a tl, ut, utí, navrhovati, namítati, dohazovati, anbieten, darreichen, an die Hand geben, einhelfen, vorhalten. Jg. — co (komu). Kříž mu naskytali, aby se mu klonil. Plk. Pokrm mu místo naskytalo. Žalan. 1614. Boč. -- komu čeho. Čehož jí on na- skytl a co rozkázal, tu se poslušně měla. Br. Poušť jim naskýtá pokrmů. Br. — Koc. — čeho k čemu. Příčin k ní naskýtá. Br. — se = nahoditi se, sich darbieten, vorkommen, sich darstellen, in den Wurf kommen. Jg. Naskytl se. V. Slova se sama naskýtají. Kom. Prostředkové dostateční se naskýtají. Kom. Naskytne-li se nějaká příležitosť. Jg. Nasky- tuje se otázka. Dch. — se komu. Naskytuje se mi pěkná příležitost (nahazuje se). Ros. Očím se ledacos naskytne. Ros. Vz Skytnouti. — se z čeho. Naskytuje se z rozjímání
věčnosti. Kruz. Náskytek, tku, m., zufällige Erkenntniss,
f., Zufall, m. Marek. Das Vorkommniss. Rk. Naskytnouti, vz Naskytati.
Naskytnutí, n., das Darbieten. Kom.
Naskytnutý, dargeboten. N-té příčiny
dobře užíti. Br. Násladck, dku, m., moučka sladká na
sušeném ovoci. Us. Petrov. Dch. Nasladiti, il, zen, ení, versüssen. — komu
co, se čím. Besedou se nasladíme (poko- cháme se). Jg. — se kde. Rk. Násladký, drobet sladký, süsslich. Reš.
N. chuť mléka. Krab. Naslastiti, il, štěn, ění, naslaštívati —
nasladiti, versüssen. Novor. 1824. Násled, u, m., následek, die Folge. Kartig.
Následač, e, m. — následovač. Lex. vet.
Nasledavosť, i, f., lépe: následovnictví,
schopnosť k následování, der Nachahmungs- trieb. Jg. 1. Následek, dka, m. = nástupce, der
Nachfolger. N. trůnu. D. 2. Následek, dku, m. N. je to, co se z dů-
vodů poznává. Mark. Die Folge, der Erfolg. Formalně je n. věta taková, jež z nějaké hlavní věty Čili zásady plyne; realní či věcný n. je to, co obyčejně účinkem zoveme, jež předpokládá opět svou příčinu. Hš. Vz S. N, Z toho povstaly zlé n-ky. Berg. N-ky míti. |
||
|
|||
Předchozí (71)  Strana:72  Další (73) |