Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |
|
|||
78
|
|||
|
|||
Nastrčiti, il, en, ení; nastrkovati, nastr-
kávati, nastrkávávati = nabodnouti, napích- nouti, aufstecken, anstecken, aufpflanzen, an- spiessen,einfädeln; nastražiti, hin-, aufstellen; navrhnouti, nahoditi, nastaviti, vorwerfen, vorhalten; mnoho nastrčiti, viel auf-, ein- stecken, aufpflanzen. Jg. — koho. On ho tam nastrčil (nastrojil). Ros. Jiného místo sebe n. Us. — co (všecko), čeho (část) kam (nač, do čeho, zač, mezi co, k čemu). Červů na udici. Us. Prsten, náprstek na prst n., Us., zločince na kůl, ptáky (ptákův) na rožeň, Ros., něco na žerď, Kom.; sám se na kord nastrčil. Ros. N. niť do jehly. Jg. Lidu (mnoho) do šatlav nastrkali. Us. Nastrkati čeho za co. Ľr. P. 274. Nastrkovati koho k čemu. V., Kom. Nestrkals mezi písma hanlivých slov. Ctib. — co komu. Bez- děčnému něco n. V. Nastrčili mu jej. Us. Nastrčil mu nohu, aby upadl. Us. Kozel mi ho nastrčil. Rád by bral, pořád nastrkuje ruku. Us. — co čím. Nastrkali plné šatlavy lidem. Us. Jen neprozřetelností to neštěstí nastrčil. Kom. — se čeho s čím, strkaje práci míti, lange stossen, anstecken. Jg. Ten se toho kamene, s tím kamenem nastrkal. Ros. - Vz Strkati. zástrčka, y, f., der Ansatz. Rk.
Nastřebati se, -bám n-bi se, napiti se
střebaje, sich anschlürfen. —se čeho: krve. Star. let. 518. Nastřehati, nastřehu, nastříhati, nástrahy
činiti. Dnem i nocí nastřiehá (ďábel), aby polapil. Z 14. stol. Nástřel, u, m, nastřelní, nástřelek, der
An-, Streifschuss. — N., zapálené místo na těle, když se podbirati počíná. Us. Klát. Nástřelek, Iku, m. N. ďáblův = co ďábel
nastřelil, nahodil, V., Teufelswerk, n.; po- chlebník. Rváč. Proti tělu a jiným nástřelkům. D. Nastřelenec, nce, m., ein Angeschossener.
Rk. Nastřelení, n., das Anschiessen, der An-
schuss. D. Nastřelený; -len, a, o, angeschossen. N.
zajíc, jelen. Us. Kehdy nastřelen (lev) za lovcem žene. Rkk. 55. Nastřeliti, il, en, ení; nastřelovati; na-
stříleti, el, en, ení, postřeliti, anschiessen; nahoditi, in den Wurf bringen. Jg. — koho: jelena. Us. — čím, sekaným železem, broky. Us. — čeho. Us. — se čeho, co kým (nahoditi). Ďábel nastřelil své nástroje, po- chlebníky, kteří navozovali krále. Rváč. — N., začínati se podbirati. Vz Nástřel. Us. Klat. Nastření, n., das Ausbreiten, Aufstreuen.
Us. Nastřený, vz Nastříti.
Nástřep, a, m., branchipus, žábronožec
Krok. Nástřešek, šku, m., přístřešek, das Wet-
terdach. Řád. stav. Nástřešní, Dach-. Scip.
Nastřeliti, il, ěn, ění, nastřetovati. Na-
střetujeme nejprve o času, kterým jmína a psána hyla apokalypsa a o místě, na kterém se obojí dálo. Sš. Zj. 344. |
Nastříci, střehu, střáhl, střežen, ení. Auf-
stellen, aufpassen lassen. — koho (na stráž dáti). Schön. Nástřih, u, m., der Aufschnitt mit der
Schere, die Schlitze. Rk. Nastříhati, aufschneiden, zuschneiden. —
i co. Dnes nastříhal šaty, ale nedostříhal jich. Us. — na co: na šaty. Us. — čeho: papírků. Ros. — se čeho, se s čím, lange schneiden. Ros. Vz Stříhati, Nastříhnouti. — N., vz Nastřehati. Nastříhnouti (nastřihnouti, D.), hnul, ut,
utí a nastřihu, střihl, žen, žení, anschneiden, zuscheren. Jg. — co čím komu. Us. Nastříhnutí, n., das Anschneiden. D.
Nastříhnutý, angeschnitten. Jg.
Nastříleti, vz Nastřeliti.
Nastříti, nastrn, el, en, ení; nastírati,
prostříti, auf breiten; namítati, vorwerfen, vorhalten. Jg. — co kam: ubrus na stůl. J. — čím co: stůl kobercem. Jg. — co komu. N. komu činy jeho (namítati). Jg. Nastrkadlo, a, n. = prsten. Us. v Krkonš.
Nastrkati, vz Nastrčiti.
Nastrkovací, Einschub-. N. šroub, die
Mutterschraube. Rk. Nastrkovati, vz Nastrčiti.
Nástroj, e, m., das Werkzeug, Instrument;
Organ, Mittel, Vorbereitung, vše, čím se něco dělá, vykonává. Všeliký n., nádobí k řemeslu a dílu náležité. V. N. válečný, hradební (das Schanzzeug), naťahovací, hodinný, k držení (držák), k obouvání (obuvák), dýchací, ke kopání n. kopací, k ubírání n. uběrací, Jg., náchmatný, Tastinstrument. Rk. Nástroje ře- meslnické, hudební. Us. N. optický, pevný (fix), přenesitelný. Nz. — N. hudební; stru- nové (strunné, ostruněné, Hd.), dechové (n. foukací), tlukací (bicí, Hd.). Strunové; smyč- cové (smykací, Rk.): housle, altoviola, vio- loncell (violončel), houslový klavír (niněra); strunkové n. drnkavé; harfa, kytara, citera, cimbál, fortepiano, spinetl. Dechové; dřevěné, mosazné. Dřevěné; flétna, flétna zobcová, flageolet (flažolet), čakan, oboe (oboj), fagot, klarinet, fysharmonika; mosazné; trompetka, lesní roh, posón. Tlukací; kotle, bubny, tam- burína, talíře atd. S. N. N. klavesní, plechový, třecí (harmonika sklenná), smykací nebo houslový, píšťalný. Hd. Vz Hudební. — Ná- stroje lékařské. N. pro dobytčí lékaře. Vz trubice, nůž, nožík, jehla, kleště, nůžky, proštěpec, trokar (bodec), pušťadlo, želízko, prsa, hák, háček porodní, stříkačka, zname- nací nástroj, roh, bodec, patradlo. — N. k pitvě; vz nůž, nožík, proštěpec, lamač, háček, dláto, nůžky, škrabadlo, lopatka, pilník, pilka, rachiotom, kleště, měřidlo, stříkačka, kružidlo, jehla, kladivo. — N. k pracem mikroskopickým. Vz jehla, nožíček, břitvička, bodec, harpuna, proštěpec, nůžky, pilka, břitva, stříkačka, držadlo, nůž. — N. ranlékařské, vz nožík, břitvice, jehla, kopíčko, nůž, nůžky, kleštičky, lopatka, proštěpec, patradlo, list, lžička, bodec, držadlo na lapis, cévka, roura. — N. k pouštění silou a sázení baněk, vz obinadlo, pušťadlo, želízko, se- káček, lampa, baňka, pijavka. — N-je k vy- šetřování podkožnímu, vz stříkačka. — N-je na trhání zubův, vz páka, pačidlo, kleště, |
||
|
|||
Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |