306

Odránka, y, f., odraný šat, odranec, Scip.

— O., kus papíru, ein Stück Papier, Wisch.
Plk. — O., lepenice, plácanina, ein Flick-,
Stoppelwerk von einer Schrift. Nechutnou
odránku z něčeho splácati. Apol. — Jg.

Odraný; odrán, a, o, otrhaný, abgerissen,
lumpig, zerlumpt. O. šat, chalupa, člověk
(odranec). Jg. O. stěna, zeď = obvrhu buď
docela aneb jen z části zbavená. Hý.

Odrapa, y, m., otrapa, lenoch, ein Schlaraffe.

Odrastati = odrostati, na Slov.

Odrati, oderu, odral, án, ání; odírati =
otrhati, abreissen. — co: zeď, stěnu (obmítky
docela neb jen z časti ji zbaviti). Hý. — co
na kom. Všecky šaty na sobě odral. Jg. —
co, se z čeho: se ze šatů. Ros. Step z pou-
pat o. Jg. I. 6.

Odratovati, co čím: hrnec silným drá-
tem, mit Draht umziehen.

Odraz, u, m., veliká chlupatá housenka,
nehet, der Sauger, Hundssattel, Hundesporn.
Na Mor. — O., odraza, y, f., odbíjení, das
Zurückprallen, der Gegenhieb. Plocha, bod,
úhel odrazu. Sedl. O o-ze v tělocviku vz KP.

I. 458. O odrazu světla a vzduchu vz KP.

II. 402. O. zpětný, der Rückschlag. Dch. —
O., Entsatz der Stadt. Us. — O., obraz, odstín,
nástin, das Abbild, typus. Sš. Zj. 437. O-zy
pamětného peníze. Dch.

Odrazení, n., das Abrathen. Us.

Odrazený, abgerathen, vz Odraditi.

Odrazitelný, abschlagbar. — O., odráže-
jící. O-né léky, zurückschlagende Mittel, re-
pellentia. Vz Sal. 217. G, 223. 33. V Ras.
více: zertheilend, kühlend.

Odraziti, il, žen, ení; odrážeti, el, en, ení;
odražovati = odněkud něčím odtlouci, ab-,
wegschlagen; nahnísti, oddáviti, sich clen
Fuss verbällen; odbíjeti, odpírati, odpuditi,
zurück-, abschlagen, abtreiben; nechuť ně-
komu učiniti, Jemanden von etwas abwendig,
abgeneigt machen, abschrecken, abhalten,
davor Abscheu beibringen; odtáhnouti, od-
jati, abziehen, abschlagen; jinam vésti, ab-
leiten, abdämmen; odmítati, widerlegen;
odehnati, wegtreiben, verschlagen; odhazo-
vati, zurückwerfen; hrana zvoniti, einem
Todten ausläuten; lodí odjeti, absegeln; se

— odmísiti se, odloučiti se, odebrati se, sich
absondern, auf die Seite gehen, abrücken,
fortgehen; odskakovati, odrážeti se, ab-, zu-
rück-, widerprallen, reflektiren; odvlažiti se,
abstehen, abliegen, über-, verschlagen. Jg.

— abs. Odrážejí = podtrhují, hrana zvoní. Us.
(Boskov), v Krkonoš. Kb. — co, koho. Kus
skály. D. O. zámek, Ros., vola n. krávy (= ode-
hnati), na Slov. Zrcadlo odráží paprsky sluneční.
Us. O. útok, Jg.,nepřítele, Dch., míč, V., otok
(zahnati), Ras., Šm., důvody (odmítati), vodu
(jinam odvésti), potok, kupce, Rk.; u hor-
níků o. tuny, kyvle (od provazu odepiati),
kov, zrno (odloučiti od něčeho). Vys. Byl
bych přišel, ale ta nehoda mne odrážela.
Brt. Skála hlas odráží. Jg. O. pec (u hrnčířů
po pálení hrnců odkryti, aby se nádobí vyn-
dati mohlo, den Ofen anstechen. Us. Dch. —
co, koho, se od čeho čím. Kus od ka-
mene o. Us. Nepřátely od hradeb o. Us. Se
od Boha o. Kram. Někoho od předsevzetí o.

Br. Míč se odráží od země. Us. Odrazili (od-
plouli) od břehu, Plk., od země. Dch. A sám
se odrazil od nich (vzdálil se) jako na do-
hodění kamenem. Sš. L. 203. Nepřátele cepy,
palcáty, čekany, palicemi o. Kom. Dal se
penězi o. a ukojiti. V. Pohrůžkami koho od
povinnosti o. Br. Krále řečí svou od války
odrazil. V. Ukrutností svou náchylnosť lidu
od sebe odrazil. Plk. — co, se od čeho,
s čeho na co. Světlo se odráží od zrcadla
na zeď. Us. Stín s obrázku na stěnu se od-
rážel. Plk. — co kde. Ten dluh odrazíme
v účtech. Us. — od čeho s čím: od břehu
s lodí. Us. Se svými kněžími od lásky a svor-
nosti lidi odráželi. Bart. 1. 8. — co odkud:
vodu z luk (odvésti). Šp. — se od čeho
k čemu. Od Krista k sektě Mahometově se
odrazili. Karyon. Míč ode zdi ke mně se od-
razil. — co s čeho: o. 5 zl. s dluhu, in
Abzug bringen. Dch. — se. Pivo, víno se
odrazilo (odvlažilo), seno se odrazilo (od-
vlhlo v hromadě). Us. — komu co: sobě
nohu (nahnísti, oddáviti). D. Odměnu si hned
odrazili. Kram. Kus ščíta vrahu otrazi (Záboj).
Rkk. 12. —jak. Na pravo (na levo) odraz!
Rechts (links) parirt! Čsk. — se o co. Us.
— kam. Odrazil se svým přítelem od nás
do hospody z lesa (= odešel) atd.

Odrazivý lék (který by otok etc. odrazil),
zertheilend. Ras. Vz Odrazitelný.

Odrazovati, vz Odraditi.

Odrazu, honem, schnell, flink. Jdi odrazu.
Us. na Mor. Tč.

Odrážející léky, repercussiva, Vz Sal.
225. 30.

Odražek, žku, m., tříska, der Span. Jg.

Odraženec, nce, m., pole od statku ji-
nému k užívání dané. Us. u Petrov. Dch.

Odražení, n., odpuzení, das Abschlagen,
Abbrechen, o.-se světla, die Reflexion. Nt.
Odrážení paprsků jest úkaz vznikající, když
paprslek buď světla neb tepla aneb zvuku
na nějaké těleso dopadá. Stč. Vz více v S.
N. — Odrážení, n. Od odsouvání rozezná-
vati dlužno odrážení (apokope) t. j. vypou-
štění koncové samohlásky (obyčejně před
náslovnou samohláskou, ač i jindy), hlavně
za příčinou metrickou: nikť m. nikto, něc'
m. něco, ľ m. li, m' m. mi, ť m. ti, na př.:
kto by mlátil, nikť nebieše. Výb. I. 1138.
V němž sě mu sta něc' po ščestí. Výb. I. 162.
Nebudetěľ u vás po rozumu. LS. Ni nalezneš,
ni ť otvoři. Skl. II 10. Tak i: ž', aľ (m. že,
ale), j' m. je, bieš' m. bieše, s' m. se, na př.:
ž' máš umřieti. Výb. L 369. Aľ královstvo,
země, hrady. Kat. 7. Řkúce: to j' podobno
k divu. Výb. I. 178. Bieš' tu také ober jeden.
Výb. I. 164. Dobré s' dobrým vždy odplatí.
Výb. I. 1104. A tak i v prose: rozechvilo
j' mne kázanie; kto j' to? Št. (Bž. Ml. 35.).

Odraženina, y, odraženice, e,f., zápary,
náhněty, výskoky, oddávenina, Geschwür vom
Stosse, das Verbällen, Schwären unter dem
Fusse. D.

Odražený; odražen, a, o. O. blesk, světlo;
pivo, voda (vlažné). Vz Odraziti.

Odrážeti, vz Odraziti.

Odráživý, zertheilend, o léku; zurück-
schlagend, abtreibend. Rk.