313

Retrocession eines Landes. Dch. — O., od-
padnutí, odtržení od koho, das Abtrünnig-
werden. O. od Pána, V., od víry. Jg. Vz
Odstoupiti.
Odstoupený, O. statek, dům, abgetreten.

Jg.

Odstoupilec, lce, m. = odstoupenec. Rk.

Odstoupiti, odstup, il, ení; odstupovati,
odstoupati = od něčeho pryč stoupiti, na
stranu jíti, ab-, wegtreten, sich entfernen,
weichen, zurücktreten; uchýliti se, abweichen,
abgehen; vykročiti odkud, austreten; zůsta-
viti koho, odpadnouti od něho, von einem
abtreten, abstehen, ihn verlassen, von ihm
abfallen; přestoupiti, übertreten; postoupiti,
abtreten, entsagen, aufgeben. Jg. — kam:
na stranu. V. — z čeho: z místa, V., ze služby
(vykročiti, jinam do služby jíti). Ros. — čeho,
koho. Odstup Lazare stolu. Sš. P. 20. Ktož
práce nechce jmieti, odstúpi Boha. Št. kn. š.
110., O. světa. Leg. Svých model odstoupil.
Výb., Alx. — koho (akkus.; obyčejnější jest
genit.) Otstúpi naděj a vsie křesťany.Rkk. 49.
Příteli k vůli pravdy neodstupuj. Č. 64. —
od čeho (kam, do čeho). Odstupte ode mne
zlořečení do ohně věčného. Jg. O. od úřadu.
Šm. Neotstúpali ot Hospodina. BO. Když
s ní přebýváše, všecka žalosť první ženy od
něho odstúpila. GR. Odstup to daleko od
nás, abychom utíkati měli (nebudeme utíkati).
V., Zk. Odstup to od nás, abychom odpo-
rovati měli Hospodinu. Br. — Jel., Bart. 4. 7.
Vz Daleko budiž ode mne. Od ctností svých
předkův odstoupili. Jg. Od spravedlnosti ani
za nehet neo. V. Od zlého života o. V. Od
slibu, od předsevzaté řeči o. V. Někteří od-
stoupili od něho skrze pýchu. Kom. Král
perský odstoupil od Římanův. Flav. Od víry,
Jg., od Boha. Jel., Chč. 299. Tak ihned od
něj (něho) odstoupí. Kat. 1614. O. od zdra-
vého rozumu. Bart. 17., 1. 4. Bůh odstúpi
od něho svú pomocí do ostatka. Št. N. 160.
Slibujem od nich pro ižádnú věc neodstu-
povati. Arch. I. 55. O. od bludu. Štr. Město
od krále odstoupilo. Cf. Strhl se Boha. Od-
vrátil se od Boha. Jinak může se říci: zpro-
nevěřiti se, zprotiviti se komu. Os. — koho
kdy. Pakliby kto mezi námi jeden druhého
kdy v těchto běziech odstúpil. Arch. I. 66.
— (co, čeho) komu. Věřitelům své jmění,
své zboží o. Bs. Odstoupil Polákům Liflandů.
V. Odstoupil mu království. V. — Bez po-
třeby neodstupuj. Kom. — ke komu. D.,
Šm. - se, na Slov. = odstoupiti. Plk.

Odstranění, n., odklizení, die Beseitigung,
Aufräumung, Entziehung, Aufhebung. Jg.

Odstraněný, -ěn, ěna, ěno, beseitigt, weg-
geräumt. Jg.

Odstraniti, il, ěn, ění; odstraňovati, be-
seitigen, auf die Seite bringen, wegheben,
aufräumen, entfernen; se, entweichen, sich
entfernen. Jg. Tajně o. = ukrásti. D. — co,
koho: při. D., překážky, starý mrav. Nt. 0.
posluchače. Někoho o. = zabiti. — koho
z čeho: z úřadu. — co kdy. Mezi hostinou
odstranili sluhové pět láhví vína. Ml. — se
čemu = utéci, zmizeti. Zlob. — O. koho
od čeho. Us. Strany pořekadel vz Odehnati.

Odstrašek, šku, m., odstrašení, Abschrek-
kung, f. Th.

Odstrašení, n., das Abschrecken. Jg.

Odstrašený, -šen, a, o, abgeschreckt, Ani
vzatky porušen jsa, ani pro rozhněvání
jiných o-šen. Kom.

Odstrašiti, il, en, eni; odstrašovati, ab-,
wegschrecken, wegscheuchen. V. — abs. Já
se nedám odstrašiti. Jg. — koho od čeho:
od jeho předsevzetí. V. — koho čím. Tím
ho od toho odstrašiti nemohl. Touto pře-
kážkou se nedám odstrašiti. Us. — se čeho.
Jg. Sbr. sp. 146.

Odstrčení, n., die Ab-, Weg-, Verstossung.
V. Toto odstrčení n. nedojití úřadů trpělivě
má snášeno býti. Pont. o stat. — O., odložení,
die Aufschiebung, das Verschieben. Jg.

Odstrčený, -čen, a, o, zurückgesetzt, weg-,
abgestossen. Jg.

Odstrčiti, il, en, ení; odstrkati, odstrko-
vati, odstrkávati, odstrkovávati, ab-, weg-
stossen, wegschieben, wegrücken, veschieben,
verstossen. Jg. — co, koho: stůl. Jg. Od-
strčili mne co kotě od mléka (odehnali).
V. — co, koho od čeho. Od sebe stůl,
dítě, manželku; někoho od kamen; loď od
břehu, Jg.; od dědictví, Plk., od úřadu, Jel.,
Ros., od cesty slávy. V. O. se od břeha.
Výb. II. 62. Strany pořekadel vz Odehnati. —
koho kam: do pekla (zavrci). D. Odstrčil
ho na stranu. Něco na budoucí dobu o. (od-
ložiti). — koho z čeho: ze statku (vypuditi).
Nt.

Odstřediti, il, ěn, ění. — co. Rk.

Odstředivosť, i, f., Centrifugalkraft, je
snaha tělesa, v křivé dráze se pohybujícího,
vzdáliti se od této dráhy (směrem tečny).
Dle S. N. Vz KP. II. 47.

Odstředivý, výstředivý. Centrifugal-. O
kyvadlo, rovnatel, síla, Nz., zrychlení, svisel,
vz S. N., pumpa, vz KP. II. 402., stroj, Km.,
železnice. Ck.

Odstřeliti, il, en, ení; odstříleti, el, en,
ení; odstřelovati, abschiessen. — koho. On
je všecky odstřílel (střílením k terči přemohl,
im Schiessen übertreffen). Ros. — co komu.
Ptáku křídlo odstřelil (ustřelil). — od čeho,
z čeho. Od tlupy, z tlupy jelenů jednoho
odstřelil.

Odstříhati; odstřihnouti, ul, ut, utí; od-
stříci (zastr.), odstřihli (zastr.), střihl, žen,
ení, ab-, wegschneiden. — co od čeho čím
komu. Us.

Odstřižek, žku, odstřižeček, čku, m.;
odstřižky, odstřižečky, Abschnitzel. O. papíru,
Papierstreif, Rohn., stříbra, Schawine. Plk.

Odstrk, u, m., odraz, der Abstoss. Čsk.
Ale to se děje pro o. (Ausschliessung) od-
porníkóv. O. z D.

Odstrkač, e, m., der Abstosser, Ver-
dränger. O. zákona božího. Hus.

Odstrkati, vz Odstrčiti.

Odstrkavosť, i, f., odstrkavá moc, die
Abstossungskraft. Všecko pohybování záleží
v přitažlivosti a odstrkavosti. Ssav.

Odstrkavý, abstossend, repulsiv. O.mluno,
pól sloupu galvanického. Chym. O. síla. Rk.

Odstrkovací okno (vyhlídka), Schub-
fenster, n. D.

Odstrkovati, vz Odstrčiti.

Odstrojiti, il, en, ení; odstrojovati, ab-,
entkleiden, von einander nehmen, ausziehen.