328

probe, ľ. Dch. Ohně chopný. Kom. Horkosť,
pálivosť ohně. V. Puchýř od ohně. D. O.
svítí, hoří, pálí, plápolá, doutná, tráví, jízlí
(na Slov.), zahřívá; o. spálil, shltil, sežral
něco, Jg., o. plaje, šlehá, žže. Něco ohněm
zapáliti. Solf. Oheň chytiti =1. rozzlobiti se,
2. zamilovati se. Us. Oheň udělati, rozdělati,
zadělati, rozkutiti, roznítiti, zanítiti, zapáliti,
rozfoukati, rozdmýchati; o. měchy rozdélati,
rozdýmati; o. z kamene vyraziti, křesati, roz-
křesati, V.; o. hasiti, dusiti, Us., páliti, klásti,
položiti, založiti, V., spravovati, Vys., tutlati,
Er., mítiti, povýšiti (u cihlářů). Šp. O. pod
něčím učiniti. Jád. O. křemenem vyrážeti.
Kom. To dříví dává oheň. Us. O. vyšel u vás
(začalo u vás hořeti). Us. O. vyšel (přestalo
hořeti). Us. O. se zňal, se strhl. D. O. z domu
vyskočil. V. Z úst jejich vycházel (pálal)
oheň. Br. Mesto v ohni bylo. Us. Vše ohněm
hořelo. V. Na o. odsouditi. Chč. Ohněm páliti,
shořeti, strávenu n. spálenu býti, V., se spáliti.
Kram. Ohněm zhynuly dsky zemské. Háj.
Domy ohněm zkazil. Flav. Ohněm a mečem
je hubil. Kom. Na o , do ohně hoditi, vrci,
odvrci, uvrci, dáti; na oheň vložiti; ohněm
n. u ohně vařiti; ohněm pečený. V. O. vy-
hasl (vyšel). D. Do ohně by skočil (povol-
ností). Ros. Skočil by pro to do ohně. Us.
Skočil by pro tebe do ohně. Vz Přímý. Lb.
Oheň pustil (zemi páliti počal). Dal. 148.
Oheň na císařovo zbožie na tři míle pustil.
Kn. Ktožby v mierné a pokojné zemi oheň
pustil. Jir. Exc. Jak ohně se ho bojí. Jg.
O. zachvátil stavení. Pt. Dej to na lehký o.;
nádoby ohněm se trhají; sklenice oheň vy-
držela; něco volným ohněm destillovati; pá-
liti něco povlovným ohněm; staviti něco na
o.; přidýmej ohně; udělej pod hrnec oheň
z uhlí; v ohni pevný hrnec. Vys. Pokřik
o ohni. Šm. Ohňové častí vycházeli (často
hořelo). Háj. Hroziti někomu založením ohně.
J. tr. Přípravy k hasení ohně. Er. Kdo oheň
klade ke škodě jiných. Er. Oheň vypukl šp.
prý ш. vznikl, vzňal se, vyšel, povstal, strhl
se, hořelo; než i ona frase jest dobra, vz
Vypuknouti. Oheň, čím naň víc dříví kladeš,
tím více hoří. Bart. Za času hleď hasiti,
nežli o. se rozmaže. Reš. Ohně nelze upáliti,
vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahy-
nouti. Šp. Od koho pokřik, od toho oheň.
Č., Pk. Vz Ozvati se. Běží tam jako na oheň.
Pospíchá jako z ohně. Vz Spěch. C. Malý
o. velký les spálí. C. Oheň dávno uhasený
křísíš (různici obnovuješ. Vz Nesvorný). Č,
Dl. Lahodným ohněm páliti (pochlebovati).
Č. Kde o. hoří, nediv se, že jiskra vyskočí.
Jg. Uhel často ohněm bývá, i proňž bohatý
zltožie zbývá. Dal. Jen křesnouti třeba a hned
oheň (hned oheň na střeše; o popudlivém).
C. U toho hned je o. na střeše. Jg., Lb. Vz
Hněvivý. Od ohně vzdálený, nebývá pálený.
C. Nechoď k ohni, nespálíš se, neb z daleka
nepálí (vyhni se zlému). Daleko od ohně,
daleko od popálení. Daleko od ohně, není
se co báti popálení. Kdo není při ohni, ne-
popálí se. Jg. Vodu s ohněm míchati (proti
přirození jednati). Jg. Co v ohni stojí, by
železné bylo, rozpálí se. C. Není dobře oheň
ohněm hasiti. Č. O. ohněm nikdy hasiť nemáš,
nečiň nic a nemluv, když se hněváš. Hrš.

Nepřidávej oleje k ohni. Oheň ohněm ne-
uhasíš, ani olejem. Č. Nebezpečno oleje k ohni
přilévati. Prve než se o. rozmůže, dobře jej
uhasiti. Lb. Kámen v ohni se puká a vosk
roztápí. Pk. Neklaď drevo na oheň, ľahko
i sám vyhoríš. Mt. S. Oheň se rozmáhá, po-
věsť se roznáší (malum serpit). Dl. Na ohni
by nehořel (bipedum nequissimus). Dl. Zloděj
aspoň kouty ostaví a o. i ty pobere. Č.
Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem do ohně. V.
Před dýmem utíkaje v ohni se octne. Jg.
Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm
býti; nebo uhel ohněm často bývá, pročež
bohatý zboží zbývá. Dal. Chceš-li zlému
v cestu vjíti, nedej jiskře ohněm býti. Jg.
Nepřidávej k slámě ohně, by ses nespálil
škodně. Lom. Kde se kouří, tu rád o. bývá.
V., Lb. Vz Zlý. Kdo se s smolou obírá,
zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se. Jest,
co by s ohněm (al.: s nežitem) zacházel.
Lepší se (polepší se) co řemen v ohni. Jg.
O. v podolku (= škoda už zde). Pr. kut.
Nemůž se město na hoře skrýti, taktéž o.
pod kádí býti. St. skl. O. bez podněta ne-
hoří. Prov. Smil. O. na váze a vítr loktem
měřiti a včerejší den aby dnes byl chtíti.
Unmögliches machen. Boč. exc. Již je železo
v ohni (jacta est alea). Jg. Ani ohně nemá,
ani místa (zhola ubohý). Jg. Hřbetem je
k ohni a břichem k stolu (o šťastném). Jg.

— Vz více o ohni v S. N., KP. I.19. - O.=
střelba, střílení, Schlacht, f., Feuer, n. Ten
voják již často byl v ohni. Us. O. dáti na
prázdno. Us. Mezi dva ohně přijíti, mezi
dvěma ohni býti. O. dělaný, strojený, das
Feuerwerk. Jg. Jelen v ohni klesl. Sp. V ohni
bázlivý. Šp. Dali se zdí o. na loď, Skl. 26.
(Zb.), lépe: střelili na loď. Ht. Obr. 18. —
O. Lodí tři ohně (= lucerny, svítilny) má.
Jg. — O. První, druhý, třetí o. = první,
druhé, třetí pražení rud (u horníků). Vys.

— O., ohniště. Stavětí o. Vys. — O. lota-
rinský, kapalina. Vz KP. IV. 453. — O.
strážní, das Wachfeuer. D. — O. nebeský,
blesk, Wetterstrahl. V. — O. = silný lesk
očí, Jg., drahých kamenův. Vys. O. očí, dia-
mantu. — O. pekelný, studený, svatý n. líta-
jící, o. neb rána sv. Antonína = otok pal-
čivý, na Slov. červenka, Hieropyr, Höllen -
brand, Gürtel, Blatterrose. V. Vz Sal. 75.
2., 3. O. břeskevný neb perský, Hitzblätter-
chen, Ja., jahliny. Vz Sal. 85.; 16. 20. — O.
vína, kořalky, die Hitze, das Feuer. — O.
turecké ukrutnosti, Heftigkeit, f. Skoro oheň
lapá. Na Slov. Brzo oheň chytá (popudlivý).
Jg. — Ten chlapec má mnoho ohně (živosti,
čilosti, Lebhaftigkeit, f., Feuer). Žádného
ohně neměti. Jg. O. řeči.

Ohenní, Feuer-.

Ohenný = ohnivý, feurig. St. skl. O. had,
Sš. J. 53., jazyk. Sš. Sk. 18. O. čistec (stag-
num ignis). ZN. Ap. 20. 14., 15.

Ohéralý, vz Ohýralý.

Ohezlovati, trpce se smáti, sauer lachen;
ostuditi se, milkovati se. Us. v Krknš.

Ohio, a, n., jeden ze severozáp. států Unie
americké. Vz Š. N.

Ohlad = ohled, u, m. O-dy na Slov.,—
sobotní večerní navštěvování milenky. Šel.
Janíček v ohlady bez materinej porady. S. N.