331

zření míti na něco, sich wornach kehren,
Rücksicht haben. Jg. Jde, ani se neohlídne.
Us. Ohlíží se jako mlsný pes. Sk. Dříve než
se ohlednou. V. Až se ohlídneš = trochu se-
známíš s místem a s lidmi. Us. — (se) na
co, na koho. Ohlédajíce se toliko na veliké
množství a obor lidu. V. Nic na to se ne-
ohlédajíce, jaké nemalé milosti a fristuňkové
podlé toho se jim stali. N. a h. a k., Pr. I. 89.
A že se nám bylo potřebí o. jakož na osobu
panskou, abychom jí neublížili, tak také a
předně na dcky, abychom je v něčem ne-
zavedli. Žer. fol. 16. Na všecky strany se o.
V. Ohlídnu se na vše strany. Er. P. 461. O.
se na náklad (die Unkosten scheuen), Har.,
na něčí věk, D., na něčí chudobu, Br., na
někoho se o. Us. Ohlédneme se na prosby
vaše. Sych. Ohlídej se na zadní kola (na konec).
Č. 437. — se kdy, kde ; v běhu se o., Dal.,
ve světě. V. Již jsi se v tom městě ohlédl?
Us. V hospodářství se o. Us. Dch. — se kam
(k čemu, za co, instr.). Neohlédali se za
se. BO. Ohlíží se stranou. Er. 439. O. se k vý-
chodu. Kom., Er. R 416. — se po kom,
po čem. Us. — oč: o dílo, o práci. D. —
se za kým. Kom. — se okolo čeho: okolo
sebe. Solí". — aby, že. Ohlédl se, aby ho
viděl. Aniž se na to ohlídejme, že za nástroj
lidí užívá. Štelc.

Ohledavač, ohledavatel, e. m. = ohle-
datel.

Ohledávati, vz Ohledati.

Ohlédavý, ohlídavý, umsehend. — O.,
berücksichtigend. Kom.

Ohledčí, ího, m., der Beschauer. O. ne-
věsty. Na Slov.

Ohlédka, ohlídka, y, f. = ohledáni. Zlob.

Ohledmo, vz -mo.

Ohledně toho (s genitivem), german.
místo: strany toho, o té věci, co se toho
týče, co do této věci, vzhledem k té věci
atd., hinsichtlich dessen. Brs. 120., Vst., Šb.
O. těchto věcí mám za to, že . . . lépe tedy:
v těch věcech mám za to, že . . ., nebo:
o těchto věcech mám za to, že . . . atd. Vz
Ohled, Zřetel, Péče. Bs.

Ohledník, a, m., der Beschauer. Při ohle-
dávání řemesla a trhu aby obuv zle udělaná
vzata byla od o-kův. Boč. exc. 1526.

Ohlednosť, i, f. = ohled, zřetel, Rüchsicht.
Pl. O. míti na koho. Na mor. Zlinsku. Brt.

Ohlédnouti se, vz Ohlédati se.

Ohlédnutí se o něco, die Umschau. D.,
Šm.

Ohlédný, ohledný, mohoucí ohlédán býti,
besehbar, besehlich. Na ohlednou, zum Schein.
Us.— O. = ohled mající, Rücksicht nehmend.
— O., nač ohled se má, zweckmässig, billig.

Jg.

Ohledování = ohledání. D., Kom.

Ohledovati, vz Ohledati.

Ohledy, vz Ohlad, Ohled, Ohlady.

Ohlechlec = ohluchlec.

Ohlechlý, kdo ohlechl, taub. — čím. Lidé
hříchem ohlechlí. Jg.

Ohlechnouti, chl, utí = ohluchnouti, taub
werden. Kat. 2143., Ler. Uši jejich ohlechnou.
Br. — od čeho. Od hřmotu mnoho lidí ohle-
chlo. Har. — čím: hřmotem. Us. Mnozí ohlechli
hlukem světské marnosti. Výb. I. 646. —-

k čemu. Ohlechli jste k spasitelným radám,
k napomínání. Jel.

Ohlechnutí, n., das Taubwerden. O. v uších.
Kn. lék. 1544.

Ohlídač, e, m., vz Ohlédač.

Ohlídati, vz Ohlédati. Já ti to ohlídám
(ošetřím). Us. u Rychn.

Ohlídavý, vz Ohlédavý.

Ohlídka, vz Ohlédka.

Ohlížení, n., die Umschauung. D.

Ohlížeti se, vz Ohlédati se.

Ohlížka, y, f. = ohlížení, das Umsehen.
Na Slov. Zlob.

Ohlobně, ě, f., zastr., sloup, Säule, f.
V o-bni oblakovej mluvieše k nim. Ps. ms. 98.7.

Ohlodaný, um-, benaget. Háj.

Ohlodati, ohlodám a ohlozi; ohlodávati =
ohrýzti, be-, abnagen. V. — co: kosti ohlodal.
BO. Kobylky ohlozí všecko dřievie. BO. —
co (čím) kde. Veverka (svými zoubky)
pupence na stromě ohlodá. Br. Myš chléb
v komoře ohlodala.

Ohlodek, dku, m., něco ohlodaného, ohry-
zek, ein abgenagtes Stück. Lex. vet. O. kosti,
jablka. Jg.

Ohlomoziti, il, en, ení = otříti, ošoustati,
abwetzen, abschleifen, abglätten. Us. turn.

Obloupený, vz Ohlúpený.

Ohloupěti, ěl, ění, dumm werden. Us.

Ohloupiti, il, en, eni, hloupým učiniti,
betölpeln. Dal. 159.

Ohloupnouti, pnul a pl, utí = ohloupěti.
— čím. Člověk by křikem mohl o. U Olom.
Sd.

Ohlozti, zastr. = ohlodati.

Ohlubeň, bně, ohlubně, ě, uhlubnice,
e, f. = obruba okolo studně, roubení, Us.,
St. skl. Zahrazovachu ohlubni (otvor, os putci)
té studnice velikým kamenem; přikryli ohlub-
ni studničnú. BO. Jak jiné studně byla o-cí
a jinými obrubami, obstavanú a ohradami
opatřena. Sš. J. 66. — O., průduch v ledě
v zimě rybám dělaný, prohlubeň, die Wuhne.
Us. Plaňan.

Ohlubiti, il, en, ení, den Schrank um
Brunnen machen. — co: studnici. Vz Ohlubeň.
Rk.

Ohlubnice, vz Ohlubeň. Výb. I. 229.

Ohluchlec, chlce, m., ein Taubgewordener.
Rk.

Ohluchlý = ohlechlý.

Ohluchnouti, chnul a chl, utí, taub werden.
On docela ohluchl (ohlechl) = sluch ztratil.
Ros. — čím: nemocí tou ohluchl. — kdy.
Údové v zimě ohluchnou (ztuhnou). Hlas. On
u vysokém stáří ohluchl. Us. Vz Ohlechnouti.

Ohlúpený, hloupý, dumm. Že byl tak
ohlúpen smysl jeho. Dal. 159. Vz Ohloupiti.

Ohlušení, n., das Betäuben, die Betäubung;
Taubheit. D., Jád.

Ohlušený, -šen, a, o, betäubt (vom Lärm).

Ohlušiti, il, en, ení; ohlušovati = hluchým
činiti, taub machen, betäuben. — koho čím
(čeho) : příklady. Jg. Toho tak kyjem ohluši,
div že v něm ostavi duši. St. skl. Všeho
mne tím svým křikem ohlušil (omráčil). Ros.
Vzjide s staršími na čelo vojsky, ohlušen
jsa pomocí bojovníkóv (vallatus auxilio pu-
gnatorum). BO.