341

Ochod, u, m., ochoz, der Umgang. Ps. —
O., odřitní střevo, konečník, der Mastdarm.
Komu o. (pastelin) vychází. Jád. — O., tru-
bice v pánvici ženské ležící, die Mutterscheide,
Wurft. Jg., Ja.

Ochodilý = ochozený. O. šaty. Ros. Ab-
getragen, abgetreten.

Ochoditi, il, zen, ení, umgehen. — co:
zdi městské (vůkol schoditi), Jg., cestu, šaty,
obuv, Ros., opatek (chozením otříti). Šm. —
koho: ošiditi, daran kriegen. Lom. — se,
abtreten. Až se ty střevíce trochu ochodí,
nebudou tlačiti. Ros. — se kde: mezi lidmi
(otříti se, osměliti se, gewöhnen). Ros. — Jg.

Ochodnosť, i, f., vnitřní a nerozlučitelný
poměr tří božských osob k sobě, na kterém
jedna v druhé, ač o sobě každá bytuje, pře-
bývá, das ewige Ineinandersein der drei
göttlichen Personen, circum(in)sessio (017-)
п£(>іy(hiirjóig. Vzájemné otce v synu a syna
v otci bytování, ač o sobě každý bytuje,
zovou theologové o. Sš. J. 182. Cf. Osad-
nosť.

Ochodný, zastr. O. zvuk, harmonia. Lex.

Ochocholatěti, ěl, ění, Schopf bekommen.

Jg.

Ochocholatiti, il, cen, ení, mit einem
Schopf versehen. Jg.

Ochochule, vz Ochechule. GR., Aqu.

Ochomýtnouti se, tnul a tl, ukázati se,
býti kde na krátce. Zde nic neobstojí, sotva
se tu co ochomýtne, již se s tím neshledáš.
Us. Dch.

Ochopiti, il, en, ení; ochopovati = ob-,
uchopiti, erfassen, ergreifen. -- co čím: Ať
potok neochopi mne svými ústy. Ms. (Č.). Vz
Chopiti.

Ochořeti, el, en, ení, onemocněti, krank
werden. Na Slov. Slovač ochořela, srdénko
ji bolí. Hdk. C. 52. — kde. Syn jeho ocho-
řel v Kafarnau. Sš. J. 78. — čím: nebez-
pečným neduhem. Sš. II. 150. — proč na
čem. Za tou posedlostí na těle ochořeli.
Sš. Mt. 120.

Ochota, y, f., ochotnosť, ochotenství.
O., značný stupeň chuti čili příchylné vůle
k něčemu a to podlé pohnútky vnitřní a při-
rozené. Vz S. N. Lust, Aufgelegtheit. f. Něco
s ochotou (chutí činiti). L. Pil to s ochot-
ností. Háj. Divadlo z ochoty. Jg. Bez ochoty
zlé roboty, Č. — O., veselosť, bodrosť, čilosť,
plesání. Ochotenství. BO. Fröhlichkeit, Mun-
terkeit, Aufgewecktheit, f., der Frohsinn. O.
mysli. V. Bubeníci a trubači k ochotnosti
vojsko rozněcují. Kom. — O., vlídnosť, dobrá
mysl, úslužnosť, Gefälligkeit, Bereitwillig-
keit, Gutwilligkeit, Willfährigkeit, Unver-
drossenheit. V. Ochotenstvie (clementia) strojí
věčný život. BO. O. v službě. D. Ochotnosti
jedni k druhým ostříhali. Kram. — Štelc.,
Troj., Har., St. skl., Kat. 1726.

Ochotije (zastr.) = ochoťuje = ochotné
činí. Výb. I. 1117. 16.

Ochotiti, ochocovati — přivábiti, ochotna
učiniti, ukrotiti, kirre machen, gewinnen,
anlocken. Jir. Moudrý muž ochotí ho. BO.
— koho čím: pány prosbu o. St. skl., Výb.
I. 1117.

Ochotně = s chutí, willig, freudig, mit
Lust; neochotně = bezděčně. V. — O., vesele,

čile, bodře, munter, fröhlich. — O., hbitě,
bedlivě, fertig, bereitwillig, hurtig, unver-
drossen, frisch, pünktlich, eilig. V. Nezahálí,
ale snažně a ochotně se ke všemu má. Br.
O. milovati, Us.; práce o. podnikati. Kom. —
O., vlídně, freundlich, angenehm. Jeda a
pije s ním o. (familiariter). O. někoho obe-
jmouti. Štěstí. O. se k hostem míti. V. O.
někoho přivítati. Háj. — Jg.

Ochotnice, e, f., Dilletantin. Rk.

Ochotnický, Dilletanten-. O. divadlo. Rk.

Ochotník, a, m., Dilletant.

Ochotnost, vz Ochota.

Ochotnovolnosť, i, f., Bereitwilligkeit,
Willfährigkeit, f., Jg.

Ochotnovolný, bereitwillig, willfährig.
Plk.

Ochotný, ochoten, tna, tno. — O., s chutí
něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. —
k čemu: k stavěni. D. — O., veselý, čilý,
bodrý, fröhlich, munter, aufgeräumt, aufge-
weckt. O. tvář (hilaris vultus). BO. Král bieše
velmi o-ten (hilaris). BO. Srdce o. činí tvář
o-tnú, cor gaudens exihilat faciem. BO. O.
obličej. Jel. — O., rychlý, hbitý, čerstvý,
bedlivý, služebný, geschwind, hurtig, bereit-
willig, unverdrossen, willfährig, geschäftig.
V. O. a srdnatá mysl. Cyr. Všechen jest
ochoten a hotový. Br. — k čemu: k roz-
mýšlení. D., Ml. Páni bývali o-tni k dání.
Jir. dh. — komu. Zlým byl hrozný, chu-
dým ochotný. Brt. S. §. 111. — O., vlídný,
přívětivý, laskavý, freundlich. Prokázal se
ochotný, ochotným, ochotna. Bs. Neochotné
řeči. Mudr. Jazyk o-tný (placabilis) štěp
života (lignum vitae). BO. O. člověk. Us.
S ochotnou myslí. V. — ke komu. Št.
Soudce ke všem ochotný. Pr. — s kým.
Měl domnění na svou manželku, neb jest
s ním (s jiným) velmi byla ochotna. Martini.
— v čem. V řeči i v službě o. Er. P. 312.

Ochouněti se, vz Ochúněti.

Ochoz, i, f., (zastr. ochoze, e, f.) = ob-
choz, oběh, objití, der Umgang. O. člověka,
kola. Jg. — O., obchod, processí, Umgang.
D. — O., u myslivců objití okrsku lesního, aby
se vyzvědělo, je-li tam zvěř, Šp., der Kreis-
weg ; sám les; čásť lesa vyměřená k vrácení,
der Waldschłag. Dělali jsme ochoz. Us. V tom
lesu může se 12 ochozí bez škody ročně vy-
měřiti. 1606. Gl., — O., okršlek, země obcho-
zená, Bezirk, Kreis. V. O. okrouhlá. V. O. byl
menší než Újezd. Pk. — O., obejití statku,
kdykoli se koupí, dědictvím atd. někomu
z nova odevzdával; také statek obešlý. Vz
S. N. Pánům některým jisté ochoze pod léno
dány byly. V. Na ochoze neb provazce pro-
dávati. D. Po rolích svých a ochozích. Boč.
exc. 1592. Že mně z té rolí a ochozi žádný
plat nejde (Flur, Bezirk). Boč. exc. O., oklika,
obvodní střída, v horn., der Umbruch, die
Umbruchstrecke. Bc. O. větrní, v hora., der
Wetterumbruch. Bc. — O., u, m. Na všech
stranách zřízeny po zdích o-zy a oplotně
k lepši ochraně bojovníků před střelami.
Brt. exc. — O., podloubí, ambit, Säulen-
gang. Oblíže pokladny byly kobky a o-ze,
ve kterých Pán vyučoval. Sš. J. 142. Vz
Ambit. — O., ves na Mor. v okr. a) brněn-
ském, vz S. N., b) litovelském.